Mezipředmětové vztahy v rámci přípravy učitelů OV a ZSV se zřetelem na výuku ekonomie
Mezipředmětové vztahy v rámci přípravy učitelů OV a ZSV se zřetelem na výuku ekonomie
Milena Tichá
Cílem občanské výchovy a základů společenských věd je připravit mladého člověka na život v občanské společnosti. Pro přípravu učitelů občanské výchovy a základů společenských věd byly pracovníky katedry občanské výchovy a filosofie UK, Pedagogické fakulty akreditovány studijní programy, které zahrnují kurzy reprezentující poznatky z jednotlivých vědních disciplín.
Tyto poznatky hrají významnou úlohu při výchově k občanství. Reprezentují sice samostatné vědní disciplíny, ale jejich výběr byl uskutečněn s ohledem na naplnění společného cíle, co nejlépe profesně připravit budoucího učitele občanské výchovy a základů společenských věd. Vybrané poznatky z jednotlivých vědních disciplín musí tvořit jeden celek a samostatně prezentované kursy studijního programu musí být vzájemně obsahově propojeny.
V rámci přípravy učitele občanské výchovy a základů společenských věd je naplnění tohoto záměru mnohem obtížnější, než je tomu v jiných předmětech, a to proto, že se občanská výchova a základy společenských věd, na rozdíl od všech ostatních předmětů vyučovaných na základních a středních školách, opírají o poznatky z celé řady vědních disciplín. Jedná se na první pohled o velmi různorodé vědní obory jako je právo, vlastivěda, ekonomie, antropologie, sociologie, politologie, psychologie, etika a filosofie, které se liší jak předmětem svého zkoumání, tak také metodami bádání.
Ekonomie má v rámci přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd velmi důležitou úlohu. Učitelé občanské výchovy a základů společenských věd by měli umět své žáky uvádět do ekonomického života v občanské společnosti, měli by přispívat ke kultivaci jejich ekonomického myšlení, ukazovat jim na smysl jejich ekonomického chování a učit je samostatnému a odpovědnému ekonomickému rozhodování, a tak vytvořit základy jejich ekonomické a finanční gramotnosti.
Budoucím učitelům je proto poskytováno základní ekonomické vzdělání s ohledem na jejich profesní zaměření. Nezískávají systematické ekonomické vzdělání směřující k přípravě budoucích národohospodářů, ale takové vzdělání, které uplatní při výkonu své učitelské profese. Vybrané ekonomické poznatky jsou utříděny do samostatných bloků. Jedná se o obecně teoretické poznatky z mikroekonomie a makroekonomii, ale také o poznatky z ekonomiky ČR, hospodářské politiky a světové ekonomiky.
I přes to, že se ekonomie jako vědní disciplína výrazně liší od ostatních vědních oborů, o než se opírá příprava učitele občanské výchovy a základů společenských věd, jsou prezentované ekonomické poznatky vzájemně těsně propojeny s poznatky z ostatních vědních disciplín. Podle jejich zařazení do učebního programu na ně buď navazují, nebo z nich vycházejí, popřípadě je rozvíjejí.
Ve vztahu ekonomie k politologii se nejzřetelněji projevuje vazba mezi hospodářskou politikou ukazující na úlohu státu v ekonomice a tématy zabývajícími se politikou, politickou organizací, demokracií a volebními systémy.
V politologii je vymezena podstata a funkce státu z politického hlediska, v ekonomii je rozebírána ekonomická úloha státu a stát je vyzdvihován jako významný nositel hospodářské politiky. V politologii je vymezována podstata demokracie, v ekonomii je rozebírána úloha jednotlivých nositelů hospodářské politiky v demokratické společnosti. V politologii jsou rozebírány mezinárodní politické vztahy, v ekonomii mezinárodní ekonomické vztahy. V tomto posledním případě se prolínají poznatky z politologie, hospodářské politiky a světové ekonomiky.
Ve vztahu ekonomie a práva spolu souvisejí poznatky prezentované v ekonomii v rámci hospodářské politiky státu a v právu v tématech pojednávajících o státu a státní moci. V tematickém okruhu věnovaném právnímu řádu je vymezeno právní prostředí, které je nezbytné pro fungování tržní ekonomiky. Jedná se o právní normy týkající se soukromého vlastnictví a jeho ochrany, rozpočtových pravidel, ochrany hospodářské soutěže, podnikání a právních forem podnikání, pracovně právních vztahů a mezinárodních ekonomických vztahů.
Sociologie jako věda o společnosti její struktuře a vývoji má rovněž velmi úzký vztah k ekonomii. Vzájemné souvislosti se projevují při výkladu vývojových trendů společnosti a jejího ekonomického rozvoje. V sociologii charakterizovaná sociální struktura společnosti je důležitým předpokladem pro pochopení řady ekonomických problémů (jako například problému nezaměstnanosti, její struktury, forem a důsledků, inflace, jejích příčin a důsledků, hospodářského cyklu, jeho příčin a důsledků, tvorby a užití hrubého domácího produktu a pod). Samotná podstata trhu a fungování tržních principů by byla jen těžko pochopitelná bez základních vědomostí o společnosti a jejím fungování, o sociálních skupinách a jejich formách a o významu pozice a role jednotlivce v sociálních skupinách. V posledním případě se již jedná spíše o vazbu mezi ekonomií a sociální psychologií.
Vzájemná vazba mezi regionální historií a ekonomií se projevuje při sledování jednotlivých ekonomických problémů regionálního typu. Rovněž tak při charakteristice jednotlivých dílčích územních celků, v rámci jejichž komplexní charakteristiky vystupuje i charakteristika ekonomická. Spolu se sledováním regionálních problémů je rozvíjen vztah budoucího učitele k místu, z něhož pochází a v němž bude pravděpodobně působit. Právě to hraje velmi důležitou úlohu při přípravě budoucího učitele občanské výchovy a základů společenských věd, stejně tak, jako zvládnutí metod práce, o něž se regionalistika opírá a které mu umožní profilovat výuku občanské výchovy a základů společenských věd s ohledem na problémy, které se týkají místa, ve kterém žáci a jejich rodiny žijí a zaměřit vedení žáků k respektování regionálních rozdílů.
Vztah ekonomie a kulturní antropologie je založen na tom, že antropologie pomáhá utvářet kulturně historický obraz společnosti, jejíž ekonomickou charakteristikou se zabývá ekonomie.
Filosofie má v rámci přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd velmi důležité postavení. Poskytuje obecně teoretický a metodologický základ pro všechny společenskovědní disciplíny, a tedy také pro ekonomii. Vytváří předpoklady pro to, aby studenti a budoucí učitelé občanské výchovy a základů společenských věd dokázali pochopit a samostatně hodnotit různé myšlenkové proudy, v jejichž rámci vznikaly i jednotlivé ekonomické teorie, koncepce a názory. Učí toleranci, dialogu a formování vlastních postojů a stanovisek. To vše má velký význam pro výuku ekonomie a kultivaci samostatného ekonomického myšlení.
Etika plní v rámci přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských klíčovou úlohu. Je těsně svázána se všemi disciplínami, o které se opírá příprava budoucích učitelů. Svoji nezastupitelnou úlohu plní také ve vztahu k výuce ekonomických poznatků. Při ekonomickém rozhodování se velmi snadno může dostat do konfliktu etické a ziskové kritérium. Je proto potřeba dbát na to, aby ziskové kritérium rozhodování bylo korigováno etickými kritérii, kterými by se měli řídit lidé – nositelé tržních vztahů.
Trh je prostým nástrojem směny a alokace vzácných zdrojů. Trhu sám o sobě nemá a ani nemůže mít morálku, nerozlišuje potřeby ušlechtilé a neušlechtilé, stejně dobře zprostředkuje směnu potravin jako nemovitostí, drog, zbraní či otroků. Nedá nikomu nic zadarmo a nemá slitování s chudými ani sociálně potřebnými. Nerozlišuje mezi tím, kdo daný statek či službu potřebuje více a kdo méně, jednoduše ji odevzdá tomu, kdo zaplatí. Do tržních vztahů však vstupují lidé, kteří by měli jednat nejen z ohledem na dosažení co největšího zisku v co možná nejkratší době, ale i s ohledem na dlouhodobý rozvoj společnosti a na etická a mravní kritéria. K tomu přispívá výuka etiky, která vede tržní subjekty k odpovědnému ekonomickému chování.
Je zřejmé, že výuka ekonomie úzce souvisí se všemi uvedenými vědními disciplínami a obory vyučovanými v rámci přípravy budoucích učitelů občanské výchovy a základů společenských věd. Tyto vazby mezi jednotlivými vědními disciplínami a obory se však kvalitativně liší. Vzájemná vazba mezi ekonomií a politologií, právem, sociologií, regionální historií a kulturní antropologií se projevuje v tom, že se jednotlivé poznatky z těchto disciplín vzájemně doplňují. Filosofie má ve vztahu k ekonomii poněkud jiné postavení, neboť vytváří pro ekonomii obecně teoretický a metodologický základ, z něhož je možno vycházet při výchově k samostatnému ekonomickému myšlení a rozhodování. Etika má pro výuku ekonomie nepopiratelný význam zejména proto, že vědomosti z této disciplíny vedou k odpovědnému ekonomickému chování lidí, které nesměřuje jen k prostému hromadění bohatství, k dosažení co největších zisků v co možno nejkratší době, ale k zodpovědnému hospodaření s majetkem a k dlouhodobému rozvoji společnosti.
Všechny disciplíny vyučované v rámci přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd by měly být reprezentovány nejen předloženými tematickými okruhy, ale také cílem a posláním disciplíny v rámci stávajícího studijního programu a kompetencemi, které by měli studenti v rámci svého studia získat.
Cílem kurzů z ekonomie je poskytnout budoucím učitelům občanské výchovy a základů společenských věd základní ekonomické vzdělání, které uplatní při výkonu své budoucí profese. Jedná se o obecně teoretické poznatky z mikroekonomie a makroekonomie, ale také o prakticky profilované poznatky z ekonomiky ČR, hospodářské politiky a světové ekonomiky a užitečné základy finanční gramotnosti.
Závěrem
Na základě takto koncipovaného ekonomického vzdělání by učitelé občanské výchovy a základů společenských věd měli umět své žáky uvádět do ekonomického života v občanské společnosti, měli by přispívat ke kultivaci jejich ekonomického myšlení, ukazovat jim na smysl jejich ekonomického chování a učit je samostatnému a odpovědnému ekonomickému rozhodování. Touto cestou by učitelé měli být s to vytvářet pevné základy finanční a ekonomické gramotnosti svých studentů a žáků, a to s ohledem na širší etické a společenské kontexty.