Úkol: Slovník - Cesty k nezávislosti: Jak se vyvíjí autonomie s identitou
Tento slovník (databáze klíčových pojmů) je jedním z průběžných úkolů.
Pravidla pro tvorbu hesel:
- bude se jednat o klíčové pojmy nebo důležité informace (včetně například informací o konkrétních autorech; různé relevantní doplňujících informace atp.), které rozšiřují/vysvětlují text autorů Ježek, Macek & Bouša Cesty k nezávislosti: Jak se vyvíjí autonomie s identitou
- na základě přečtení textu si určíte pojem, o kterém byste se rádi dozvěděli více, v slovníku zkontrolujete, zda dané heslo již není vytvořeno - pokud ne, můžete pokračovat (může se stát, že dojde k duplikaci protože vytvoříte zároveň jako někdo jiný, ale to nevadí)
- vyhledáte doplňující informace a sepíšete v rozsahu do půl stránky, je nezbytné uvést i vámi využité zdroje, používejte odborné zdroje, tedy primárně odborné články, odborné knihy, výjimečně relevantní a důvěryhodné webové stránky (ne wikipedii, wikiskripta atp)
- každé heslo označte číslem stránky v původním textu
- vložený text vždy nejprve přečtu a případně upravíme před zveřejněním pro ostatní
- hesla vložená ostatními můžete dále komentovat
A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
Momentální třídění: Křestní jméno vzestupně Třídit podle: Příjmení | Křestní jméno
NBNatalie Brlicová |
---|
NUNikola Urbanová |
---|
sebereflexe (str. 38)Sebereflexe je pojmem, který se bezprostředně váže k osobnosti člověka, jeho nitru (duši), jeho prožívání, existenci. Sebereflexí se zabývá psychologie, ale také pedagogika, v jejímž kontextu nabývá sebereflexe učitelů stále větší vážnosti a připisuje se jí, stejně jako reflexi, velká důležitost, co se týče profesního rozvoje pedagogů. Mezi reflexí a sebereflexí je úzký vztah, ale není možné je spolu zaměňovat. (Hupková, Petlák, 2006, s. 46) Pedagogický slovník vymezuje sebereflexi takto: ,,Obecně vědomé sebepoznávání, sebevymezování, sebehodnocení, na jehož základě vzniká u jedince vztah k sobě samému. Jedinec se zamýšlí nad sebou samým, nad zvláštnostmi své osobnosti, ohlíží se zpět za svými činy, myšlenkami, postoji, pocity, city; rekapituluje určitý úsek vlastního života či vlastního chování a rozhodování v situacích, které jsou pro něho významné. Cílem je zhodnotit sebe sama, rozhodnout, co a jak změnit, zvolit strategii pro budoucnost.“ (Průcha, Walterová, 2009, s. 259) J. Pelikán ve své knize Pomáhat být definuje sebereflexi takto: „Sebereflexe jako prostředek sebeuvědomování, které je východiskem k tvorbě sebepojetí a ke snaze dosáhnout onoho ideálního Já prostřednictvím sebeformování a sebevýchovy.“ (Pelikán 2002, s.87) Sebereflexe vzniká jako zobecnění poznatků o sobě, které jedinec získává v interakci s okolím. Jedinec však přímo nepřebírá z okolí všechny impulsy, ale na základě své aktuální výběrovosti vnímání, která podléhá osobnostním a situačním faktorům, si vybírá a subjektivně zpracovává jen určité signály. (Pelikán 1995)
ZDROJE HUPKOVÁ, Marianna; PETLÁK, Erich. Sebareflexia a kompetencie v práci učiteľa. Bratislava : Iris, c2004. 135 s. ISBN 8089018777. PELIKÁN, J. Sebereflexe jako předpoklad asertivního jednání. In Asertivita, sebereflexe, kooperace a dramatická výchova. Praha: PF UK, 1995, s. 68-91. ISSN 0862-4461 PRŮCHA, Jan ; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník . 4., aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 8071787728. | |||