Sunday, 14 July 2024, 1:07 PM
Site: Moodle UK pro výuku 1
Course: Ukázkový kurz - školení Moodle podzim 2019 aktuální (ukazka podzim 2019_3)
Glossary: SLOVNÍK PRAHA - Encyklopedie
B
MM

Barrandovské terasy

by Michaela Matoušková - Thursday, 1 November 2018, 9:38 AM
 

Barrandovské terasy je komplex budov, zahrad a parků ve čtvrti Barrandov, v městské části Praha 5. Od roku 1988 je areál kulturní památkou a od roku 1993 památkovou zónou.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barrandovsk%C3%A9_terasy

 

Tags:
C
RL

Cihelna v Bažantnici

by Radka Lukášová - Thursday, 1 November 2018, 9:48 AM
 

Přírodní památka Cihelna v Bažantnici se nachází na území Prahy 14 - Hloubětín.  Byla vyhlášena jako chráněné přírodní území v roce 1988. Přír. památka má rozlohu 4,38 hektarů a jedná se o významnou geologickou lokalitu. Území je tvořeno neobvyklými skalními útvary z pískovců a slepenců bez půdního pokryvu

H
Pavla Kordulova

Hostivařská přehrada

by Pavla Kordulová - Wednesday, 10 April 2019, 9:04 AM
 

Hostivařská přehrada

se nachází v nádherné a klidné lokalitě uprostřed Hostivařského lesoparku. Pouze pár minut cesty z centra Prahy naleznete přírodní koupaliště s největší vodní plochou v Praze, kolem níž se rozprostírá jedna z nejkrásnějších přírodních částí v hlavním městě.


K
ZM

Kostel Matky Boží před Týnem

by Zora Mašatová - Wednesday, 31 October 2018, 12:41 PM
 

Kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám, nebo kostel Panny Marie před Týnem) se nachází na Starém Městě Pražském v blízkosti Staroměstské náměstí. Jeho stavba probíhala od poloviny 14. století do prvních desetiletí 16. století. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské kostely to jak po stránce architektonické, tak svým dochovaným vnitřním mobiliářem. Jeho západní průčelí obrácené k náměstí tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Přední část kostela s portálem směřujícím do náměstí je obestavěna předsunutou zástavbou dvou domů, jedním z nich je Týnská Škola.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Matky_Boží_před_Týnem

Tags:
MK

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově

by Milena Kučová - Thursday, 1 November 2018, 9:51 AM
 

 

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově založil jako součást kanonieaugustiniánůkanovníků v rámci velkorysé výstavby Nového MěstacísařKarel IV., který chtěl těmito svými zakladatelskými počiny pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městuŘímské říše. Odpovídá tomu i značně nezvyklá podoba kostela související s jeho patrociniem. Osmiboký půdoryslodi kostela přímo odkazuje na hlavní stavbu cášskéfalceKarla Velikého, kostel Panny Marie, který byl postaven na šestnáctiúhelníkovém půdoryse s vnitřním oktogonem. Centrální půdorys kostela je pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný. Dnes ovšem není jasná původní podoba zaklenutí. V úvahu přichází buďto zaklenutí na jednu střední podporu nebo zaklenutí pomocí čtveřice sloupů

L
ZM

Letohrádek Královny Anny

by Zora Mašatová - Wednesday, 31 October 2018, 12:39 PM
 

Letohrádek v renesančním stylu dal vystavět v letech 15381565 Ferdinand I. jako součást v předchozích letech založené královské zahrady.

Letohrádek měl jednak „rekreační“ funkci, neboť mohl být jakožto integrální součást královské zahrady panovníkem užíván k dennímu odpočinku, případně k neformálnímu vykonávání některých panovnických "pracovních" povinností, obdobně mohl být užíván dalšími členy královské rodiny, případně některými významnými příslušníky královského dvora, a zároveň měl funkci reprezentační, ať už jako místo individuálních návštěv a prohlídek vznešených návštěvníků Hradu, nebo jako místo pro konání panovnických plesů a slavností. Kromě těchto praktických funkcí ovšem plnil i funkce ryze „demonstrační“, neboť pomocí níže popsané sochařské a klempířské (korouhve v podobě říšských orlů) výzdoby jednoznačně proklamoval a viditelně demonstroval habsburskou vládu nad zeměmi České koruny.[1]

Roku 1558 se letohrádek stal velkolepou kulisou závěru třídenních oslav příjezdu Ferdinanda I. jako nového císaře Svaté říše římské.[2]

Zmíněným funkcím odpovídá jak dvojice velkých sálů, přičemž větší horní sál je v dobových písemnostech přímo zmiňován jako místo tanečních zábav a zřejmě byl vybaven i tribunou pro hudebníky, tak dvojice dnes nedochovaných menších čtvercových sálů, které byly vytápěny krbem a pravděpodobně sloužily soukromým potřebám panovníka.[3]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Letohrádek_královny_Anny

N
PM

Národní divadlo

by Petr Matička - Thursday, 1 November 2018, 9:35 AM
 

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží na Novém Městě, národní kulturní památka, je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi, jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

 


P
ZM

Prašná Brána

by Zora Mašatová - Friday, 19 October 2018, 3:16 PM
 

Brána na Náměstí Republiky

MK

Prokopské údolí

by Marie Kopřivová - Wednesday, 3 April 2019, 11:27 AM
 

Údolí na jihovýchodě Prahy, které se táhne podél Prokopského potoka, který pramení ve Stodůlkách.

S
ZM

Staroměstský Orloj

by Zora Mašatová - Wednesday, 31 October 2018, 12:40 PM
 

Staroměstský orloj, astronomické hodiny na věži Staroměstské radnice, jedna z nejvýznamnějších technických památek Prahy, českých zemí i celé Evropy, je dokladem vysoké úrovně vědy a hodinářského řemesla v Čechách počátku 15. století i staletí následujících. Věž, nyní vysoká 65,5 m, byla vystavěna kolem roku 1380. Orloj (hodinový stroj a astronomickou sféru) vytvořili hodinář Mikuláš z Kadaně a astronom Jan Ondřejův zvaný Šindel před rokem 1410, z něhož pochází první písemná zmínka o orloji. Kamenická výzdoba orloje je dílem parléřovské kamenické huti. Hodinář Jan z Růže zvaný Hanuš, kterému se autorství orloje ještě nedávno připisovalo, orloj v roce 1490 opravil, zdokonalil a doplnil kalendáriem (kalendářní deskou). Další opravy se orloj dočkal v letech 1552–60 (tehdy byl mj. dozdoben pohyblivými figurami), v dalších staletích byl ale zanedbáván a šel jen občas s dlouhými přestávkami. Roku 1787 se dokonce uvažovalo o prodeji stroje do starého železa, ale hodinář J. Landesberger za pomoci astronoma A. Strnada opravil alespoň mechanickou část, která pak fungovala do roku 1824. V ohrožení se unikát opět ocitl v roce 1861, kdy jeho plánovanému prodeji zabránila až veřejná sbírka. Po požáru roku 1864 byly doplněny nové dřevěné figury apoštolů, o rok později pražský hodinář L. Hainz opravil mechanickou část orloje, byla obnovena astronomická sféra a osazena nová kalendářní deska od J. Mánesa. Roku 1866 byl lihýř (vahadlo) nahrazen unikátním chronometrem mechanika R. Božka a orloj byl konečně spuštěn. Během Pražského povstání v květnu 1945 byl orloj těžce poškozen německým dělostřeleckým ostřelováním i následným požárem, po válce byl ale restaurován a roku 1948 bylo celé soustrojí s novými soškami apoštolů od sochaře V. Suchardy a s kopií Mánesova obrazového kalendáře znovu uvedeno do pohybu. Při opravě byl orloj připojen na elektromotor (předtím se natahoval klikou). Prozatím poslední větší opravy orloje se uskutečnily v letech 1979 a 2005.

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Staroměstský_orloj