V textu přímo stojí: "Od dětského čtenáře, oficiálního adresáta textu, se neočekává, že text plně pochopí; autor ho vnímá spíše jako záminku
než jako skutečného adresáta." Přijde mi, že se to nedá aplikovat plošně, každý čtenář má jiné nároky a i dětský čtenář může být skutečným adresátem. Navíc jsme se už v seminářích bavili, že "dětský čtenář" je široká kategorie, která nezahrnuje jen prvostupňové školáky.