V roce 2009 byl na Slovensku v rámci reformy věk selekce žáků na osmiletá gymnázia posunut ze čtvrté třídy (okolo 10 let věku) do třídy páté (11 let). Cílem této studie je využít diskontinuity způsobené touto reformou k odhadnutí kauzálního efektu věku selekce na výběrové školy na akademické dovednosti a míru nerovnosti v nich u slovenských žáků.
Vzorek a metoda sběru dat. V rámci sekundární analýzy využijeme (již nasbíraná a dostupná) data z mezinárodních šetření PISA 2012 (poslední ročník PISA, jehož se na Slovensku zúčastnili žáci, kteří na víceletá gymnázia nastupovali po čtvrté třídě) a 2015 (žáci, kteří na gymnázia nastupovali po reformě). Vzorek omezíme na žáky ze Slovenska (data od 5.737 žáků v roce 2012 a 5.965 žáků v roce 2015), Česka (n = 6.535, resp. 7.019) a Maďarska (n = 4.810, resp. 5.132). Průzkumu PISA se účastní žáci mezi 15 a 16 lety věku. Sběr dat probíhá v rámci celých škol. Vzorek je reprezentativní pro populaci škol v daném státě s ohledem na velikost, typ a lokaci školy.
Proměnné. Akademické dovednosti budou operacionalizovány jako plausible values (celkové skóry získané škálováním a vážením jednotlivých položek) pro dvě domény: matematiku a čtení. Kromě celkových skórů budeme porovnávat také podíly žáků, kteří nedosáhli ani nejnižší úrovně gramotnosti v dané doméně.
Míru nerovnosti v akademických dovednostech pak kvantifikujeme jako disperzi (směrodatnou odchylku skórů v daném státě) a sociální nerovnost (míra závislosti akademických dovedností na socioekonomickém statusu).
Analýza. Pro co nejpřesnější aproximaci kauzálního efektu změny věku selekce na osmiletá gymnázia použijeme metodu difference-in-differences. Fokálními parametry budou rozdíly v rozdílech napříč časem mezi Slovenskem (“experimentální” skupinou) a Českem / Maďarskem jakožto kontrolní skupinou. Analýzu realizujeme v R za použití balíčku did. Pro vážení pozorování od jednotlivých žáků použijeme poststratifikační váhy.
Pro odhad kauzálního efektu pro danou závislou proměnnou použijeme následující estimátor:
Izolování kauzálního efektu pomocí metody difference-in-differences závisí na předpokladu, že zkoumaná reforma vedla ke změně pouze jednoho parametru vzdělávacího systému (v našem případě jde o věk časné selekce). Slovenská reforma však kromě modifikace věku selekce vedla také ke změnám celkového podílu žáků víceletých gymnázií (z cca 10 % před reformou na 5 %). Toto výrazné omezení je třeba vzít v potaz při následné interpretaci.