PŘEDKONVENČNÍ
- David by otci své peníze půjčil – otec je autorita (mohl by ho potrestat, kdyby ho David neposlechl).
- David by se snažil s otcem vyjednávat. Navrhl by mu, že když ho teď otec nechá jet na víkend s kamarády, tak příště zase pojede otec (příště mu peníze klidně půjčí, ale jen za to, že ho otec teď pustil). A nebo naopak – půjčil by otci peníze, ale jen pod podmínkou, že příště bude moct jet určitě David.
KONVENČNÍ
- David chce mít hlavně dobrý vztah s otcem, chce předcházet konfliktům (i za cenu sebezapření), tak peníze otci půjčí.
- David se dožaduje dodržení otcova slibu (je to obecný zákon – sliby se mají plnit) – takto David argumentuje a s největší pravděpodobností peníze otci nepůjčí.
Anebo, pokud je David křesťan (věřící), tak bude ctít zásadu: „Cti otce svého i matku svou“ a otci vyhoví za každou cenu.
POSTKONVENČNÍ
- V tomto případě by David nejspíše odhlédl od zásady: „Cti otce svého…“ a uvědomil by si, že pokud to takto otci projde, pak už se nějaký řád a zásadovost z jejich společného života vytratí. Peníze by tedy otci nepůjčil.
- David si uvědomuje, že jeho otec je autorita a je starší, ale pokud jde o zásady a pravidla, tak by se neměly dělat rozdíly. Peníze by tedy otci nepůjčil.