V návaznosti na zhlédnutí záznamu jsem chtěla přispět ještě svým nápadem, jak by to šlo zpracovat.
Vždy, když čtu knihu (která není odborná, i když občas i u odborných se mi to stává), se mi odehrává v hlavě film. Vidím, jak vypadají jednotlivé postavy, jak vypadá prostředí kolem nich, co dělají...
Ve zkouškovém období jsem poprvé v životě četla Harryho Pottera (a rovnou celou sérii). Doteď jsem se mu vyhýbala (včetně filmů). Má fantazie mi v hlavě předváděla neskutečné věci. Měla jsem vlastní představy toho, jak postavy vypadají, jak vypadá třeba Lenka Láskorádová, Sybila Trelawneyová i její učebna, jak vypadá dům Weasleyových apod. Když jsem knihy dočetla, některé z těch věcí jsem si nakreslila. Chtěla jsem si je uchovat v paměti, než se podívám na film a všechny mé představy budou zničeny filmem. Myslím, že by to mohlo být také pěkné cvičení – myslím, že většina z nás si při čtení v hlavě něco představuje. :)
Jinak co se týče čtenářského deníku, na gymplu jsem ho nenáviděla, pravidelně z něj dostávala trojky, protože prý nebyl dostatečný či co. Na vyšším stupni, když jsme si dělali čtenářský deník už v podstatě sami pro sebe jako přípravu k maturitě nám učitel ty čtenářské deníky vzal, začal na nás křičet, ať to vyndáme z těch kondomů (eurofólií) a že máme všichni za 5, protože to nemáme zarovnané do bloku (předem to neřekl). Pětky jsme si mohli napravit, pokud jsme to donesli znovu vytištěné zarovnané do bloku (můj čtenářský deník měl tou dobou něco přes 100 stran).
Od gymplu už jsem ale někam pokročila a v dnešní době si ráda dělám alespoň poznámky o tom, co jsem četla, jaké to bylo, kdo byla hrdinka – něco, co mi pomůže vybavit si příběh. Možná je to také tím, že už stárnu a má paměť není, co bývala. :)
PS: Niky, jsem zvědavá, co budeš na knížku říkat! Hlavně na ten konec, až to dočteš, napiš mi, konečně o té knize budu moct s někým diskutovat. <3