Úkol 2: Formuluj k tématu své disertační práce výzkumný problém a hypotézy

Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

by Kristýna Šejnohová -
Number of replies: 5

Výzkumný problém: Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

Profesní rozvoj učitelů je významné téma, které je akcentováno jak v současných strategických dokumentech (Strategie 2030+), tak v řadě výzkumů. Současné výzkumy se vztahují ke zkoumání procesu profesního rozvoje z hlediska jeho kvality a efektivity (např. Gore et al., 2017; Garet et al, 2001; Darling-Hammond et al., 2017, v českém prostředí např. výzkumný projekt Koncept[1]), ale také jako k nástroji, který má vliv na školní úspěšnost žáků (např. Starý et al., 2012; Yoon et al., 2007). Jak uvádí K. Starý (2012, str. 57), profesní vzdělávání je celosvětově vnímáno jako důležité téma, které může mít vliv na kvalitu výuky (potažmo výsledky žáků) či motivaci učitele v rámci své profese. Na rozdíl od současného stavu v ČR, kde je proces DVPP velmi různorodý, můžeme v zahraniční praxi sledovat různé systémy vzdělávání a modely profesního rozvoje učitelů.

Hlavním cílem je analyzovat současnou praxi profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ na základě dostupných šetření a sekundární analýzy dat mezinárodního šetření TALIS.

 

Výzkumné otázky:

  1. Jaká je nejčastější aktivita v rámci profesního rozvoje učitelů?
  2. Jak učitelé hodnotí přínos aktivit, kterých se zúčastnili v rámci profesního rozvoje?
  3. Jaké překážky vnímají učitelé pro účast na aktivitách profesního rozvoje?

Hypotézy:

  1. Nejčastější aktivitou v rámci profesní rozvoje učitelů je čtení odborné literatury.
  2. Učitelé vnímají největší přínos těch aktivit, které trvají delší dobu.
  3. Učitelé vnímají menší flexibilitu v rámci svého pracovního rozvrhu jako překážku pro účast na aktivitách profesního rozvoje.
In reply to Kristýna Šejnohová

Re: Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

by Helena Štrofová -
Dobrý den, Kristýno, hezky položené výzkumné otázky a hypotézy. Jaký je přínos analyzovat profesní rozvoj učitelů? K čemu to má směřovat, pro koho bude výzkum přínosný? Děkuji, hezký den, Helena Štrofová
In reply to Kristýna Šejnohová

Re: Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

by Ondřej Koželuh -
Výzkumné otázky i hypotézy jsou velmi srozumitelně napsány a i vhled do problematiky ukazuje na dobrou teoretickou přípravu. Za sebe mi ale chybí nějaký přesah, protože jak to chápu, bude se jednat "pouze" o popis a analýzu současného stavu (data z roku 2018 a nejdřívější dokončení disertace 2024). Rozhodně bych byl pro zveřejnění nějakého návrhu revize profesního rozvoje na základě analýzy.
In reply to Ondřej Koželuh

Re: Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

by Kristýna Šejnohová -
Zdravím kolegy a děkuji za příspěvky.
Nejdříve doplním celý záměr mé disertace - sekundární analýza dat bude tvořit jednu část z plánovaného projektu. Zde jsem vybrala a popsala SA pro účely úkolu v rámci tohoto předmětu. Vedle SA plánuji komparaci se zahraničními modely, kde lze najít velkou inspiraci (jak je zmíněno v popisu) pro téma profesního rozvoje. Výzkumnou část budu orientovat kvalitativním způsobem (realizace ohniskových skupin s učiteli), v rámci kterých budu ověřovat data a zároveň můj předpoklad, že existují velké rozdíly v přístupu a realizaci profesního rozvoje na školách.
Domnívám se, že i když je téma profesního rozvoje velmi skloňované a najdeme k němu mnoho výzkumů (viz popis výše), je zde ale otázka, na kolik tato doporučení reflektuje současná praxe.
Snad jsem tím zodpověděla vaše dotazy, ale budu ráda dále diskutovat nad vašimi podněty. A děkuji za ně.
In reply to Kristýna Šejnohová

Re: Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

by Jakub Režňák -
Dobrý den, Kristýno,
plánujete nějak rozdělit učitele dle aprobací nebo dle předmětů, které učí? Věřím tomu, že třeba v případě první otázky budou znatelné rozdíly mezi jednotlivými aprobacemi.
In reply to Kristýna Šejnohová

Re: Analýza profesního rozvoje učitelů 2. stupně ZŠ

by David Greger -
Dobrý den, otázky jsou velmi obecné a popisné. Vyplýžvají z analýzy rozložení odpovědí na jednotlivou otázku a zřejmě již je řada zodpovězená v národní zprávě v šetření TALIS. Myslím že je třeba jít dál a hlouběji. Toto by bylo i na sekundární analýzu moc málo. Umím si představit, že Vás třeba limitzje znalost statistických techni na podrobnější analýzy. Přesto uvažujte aspoň hlouběji o různých vztazích a newukazujte na průměrné učitele. Jakub naznačuje ať se zaměříte na učitele dle aprobací. Měla byste nějakoou hypotízu, které apúrobace třeba volí jiné formy častěji než čtení literatury ap ro které to bude typičtější? Nebo myslíte, že to bude napříč aprobacemi obdobné. Co podle věku učitelů, nebo délky praxe, nemůže být rozdíl? a co říká literatura ke vztahu mezi profesním rozvojem a charakteristikami učitelů? Zde uvedená literatura je velmi obecná, typu profesní rozvoj je důležitý, ale vy musíte hledat hlouběji, např. studie o tom, jaké formy profesního rozvoje preferují jací učitelé. Kdyby k tomu nebyla žádná literatura, pak lze i analyzovat data a hledat v nich typologii učitelů podle preferované kombinace forem profesního rozvoje a pak je naopak popsat z dat jejich charakteristikami. To by se statisctiky provádělo pomocí shlukové analýzy, či ještě lépe a moderněji dnes pomocí metody latentních tříd (latent class analysis). Zd edostanete návrh na několik skupin učitelů, kteří se dle preference forem lyší a ty popíšete. Je však zapotřebí pro sekundární analýzu mít již jasno, z jaké otázky by vstupovaly tdo té analýzy z dat TALIS. Doporučuji dále třeba hledat zahraniční analýzy a otázky jaké si kladly a kdyžtak replikovta na českých datech, ovšem výzva bude znalost adekvátního statistického zpracování.