Jako sestru pamětnici jsem si vybrala, dnes již moji kamarádku, Janu
Eisnerovou. Jana je již několik let v důchodu, ale stále vypomáhá na zkrácený
úvazek v ordinaci praktického lékaře, kde nyní pracuji i já. Jana mne vzala pod svá
křídla, když jsem ji před dvěma lety, tehdy v prvním ročníku studia oboru Všeobecná
sestra, poprosila, zda bych mohla v ordinaci vypomáhat a naučit se tak správně
ošetřovatelské postupy a techniky. Jana mi věnovala spoustu času, vždy mi vše
názorně ukázala a vysvětlila. Dodnes se na ni mohu spolehnout a požádat ji o pomoc.
Díky ní se cítím v provádění mnoha ošetřovatelských úkonů jistější a šikovnější.
Spojuje nás i láska k sesterskému povolání. Jana je rozenou sestrou a svoji profesi
miluje. Velmi ji obdivuji.