Nová média v interpretační praxi

Re: Nová média v interpretační praxi

autor Milan Peřina -
Počet odpovědí: 0

Které interpretace využívající nových médií Vás nejvíce zaujaly a proč?

Západočeská galerie v Plzni nabízí několik videí k výstavě „Od práce k zábavě“. Informace a celkově obsah mi přijde zajímavý. Vadí mi však mluva pana kurátora, který vyplňuje každou mezeru typicky českým „Ugh“.

Virtuální prohlídka GHMP Devětsil 1920-1931 mě zaujala především díky jednoduchému a plynulému systému. Obrazy jsou ostré a popisky se dají rozkliknout, což umožňuje kvalitní muzejní zážitek i z pohodlí domova. Pro náročnější návštěvníky je dostupná i půlhodinová prohlídka části výstavy s jejím autorem Jakubem Potůčkem.

Státní zámek Dačice se svým 96 sekundovým videem (1. díl) určitě zaujme hlavně mladší publikum. I druhé video je formátem velice krátké. V tomto případě jsem lehce na rozpacích. Videa jsou zajímavá a průvodce se snaží být vtipný, aby zaujmul. Samotný koncept, tedy zkrácení prohlídky na pár minut je zajímavý a v dnešní době nezbytný. Mladší generace je zvyklá na rychlé střihy, rychlé vstřebání informací. Co bych ale vytknul je velice pomalá mluva a kýčovitá snaha vtipkovat. Hlavně mi ale chybí kvalitní obsah předaných informací a zajímavostí. Po prvním zhlédnutí obou videí mi v hlavě utkvěla kapusta a ptáci a minerály. Nejsem si jistý, že něco z toho mi v hlavě vydrží do druhého dne. Zajímavé mi přijdou informace v popisku videa (ty ale téměř nikdo nečte).

 

Lze zjistit, jaký ohlas veřejnosti vyvolaly?

U videí na youtube je samozřejmě k dispozici počet zhlédnutí. Všechny videa mají momentálně velice krátký dosah. Tři videa Západočeské galerie v Plzni se vyznačují klesající tendencí v počtu zhlédnutí. GHMP má nejvíce odběratelů a tudíž největší potenciál a možnou zaujmout. Překvapivě však nejvíce zhlédnutí má prohlídka zámku Dačice, i zde je však vidět sestupnou tendenci.

Samotné ohlasy by se daly poznat z komentářů, avšak pouze malá část diváků je po sobě zanechává. V tomto případě jsou proto ohlasy a zpětná reakce veřejnosti zanedbatelné.

 

Nakolik podporují institucionální interpretace participaci návštěvníků-diváků?

Participace diváků je možná pouze přes komentáře a hodnocení, což je samozřejmě úskalí online přednášek a prohlídek. U institucí jako je Národní muzeum by se tato participace dala zajistit streamem, ve kterém by byla uskutečněna prohlídka a zároveň by mohl průvodce live odpovídat na otázky. Celý stream pak může být umístěn na youtube. V rámci menších muzeí je tento způsob příliš časově nákladný.

 

Co vyplývá ze srovnání institucionálních přístupů a nezávislé kurátorské činnosti Stephena Ellcocka?

Myslím, že přístupy institucí a Stephena Ellcocka jsou na míle vzdálené. Stephen zprostředkovává na své sociální obrazy, které pokládá za zajímavé, povedené. Je samozřejmě otázka, do jaké míry je jeho činnost koníček a do jaké míry je v ní finančně zainteresovaný. Jeho platforma vznikla z jiných důvodů než platformy institucí a má dle toho také daleko širší publikum. Naproti tomu všechny zmíněné instituce se do online projektů dostaly kvůli současné světové situaci. Vnímám je jako náhražka opravdové prohlídky. V současné chvíli se nemůžou rovnat s osobní prohlídkou. Na druhou stranu si myslím, že zde může být velký potenciál a byl bych rád, kdyby se zmíněné instituce dále snažily a objevovaly tajemství online prohlídek. Je ale pravděpodobnější, že po skončení krize tyto snahy opadnou.