1.4.2020 esej „Transpozice“, vybraná část z knihy Velký rozvod nebe a pekla

Transpozice v teologickém smyslu pro Lewise znamená především tajemství Vtělení. Jak píše, jedno z vyznání víry říká, že se uskutečnilo přijetím lidství v Boha. Lidství je pojato do Božství, tedy je sjednocené. A tak se spojil duchovní a přirozený svět.

Já tedy musím souhlasit v tom smyslu, že podle Lewise může transpozice přispět teologii v otázce Vtělení.

Ovšem komplexně vnímám Lewisovu transpozici v teologickém slova smyslu tak, že přirozené věci jsou stvořeny tak, aby nám odkrývaly, nebo dávali představu o skrytých, nebo lépe řečeno nepoznatelných, skutečnostech Božích. 

Souhlasím s výše uvedenými komentáři a asi bych to sama už ani více nerozvedla. Pro mě je to nejvýstižněji shrnuto v této části: “Netvrdím, že přirozený akt pojídání po milionech let nějak vykvetl do křesťanské svátosti. Já tvrdím, že duchovní realita, která existovala ještě dřív, než vznikly nějaké bytosti, které jedly, dodává tomuto přirozenému aktu nový význam, ba víc než nový význam: v určitém kontextu z něho dělá něco docela jiného. Jedním slovem, jsem přesvědčen, že obrazy se malují podle skutečných krajin, a ne, že jednoho dne vyraší z obrazů skutečné stromy a skutečná tráva.”