Vzdělávání dětí z dětského domova
Většina komentářů byla řešena už v semináři, ale jen by mě zajímalo, zda si návštěvu Dne otevřených dveří pochvalovala ta samá respondentka, která si stěžovala na nekázeň ve třídě?
Tato respondentka si návštěvu nejen pochvalovala, taktéž byla jedním z organizátorů akce. Druhý den se konala reflexe všech účastníků návštěvy (učitelé, děti z dětského domova, děti z biologických rodin), kterou taktéž organizovala tato učitelka. Ona sama akci označila za přínosnou.
Ještě přidávám spíše postřeh. ředitel DD, s kterým jsem hovořila já, situaci řeší rozptýlením bětí do co největšího počtu škol. Lze realizovat jen při dobré dopravní dostupnosti do většího města.
Taky by mě asi zajímaly možné předsudky učitelů, protože tam vidím největší překážku při začleňování dětí z DD do kolektivu třídy.
V tomto případě se objevuje snaha o opak - vzdělávat děti ve stejném městě, především tedy z důvodu dopravní dostupnosti. Další spolupráce probíhá se základní školou speciální, která je taktéž v poměrně dobré dopravní dostupnosti (zde již dětí musí dojíždět autobusem).
Předsudky učitelů samozřejmě vnímám, proto se budu nejvíce zaměřovat na rozhovory s dětmi (z biologických rodin i s dětmi z dětského domova). Jak se děti z dětského domova do třídy začleňují ze svého pohledu a z pohledu svých spolužáků z biologických rodin. Domnívám se však, že rozhovory s učiteli jsou taktéž zásadní.
Na semináři jsi říkala, že děti z DD se zlepšují poté, co byli na návštěvě u svých biologických rodičů. Neuvažuješ o tom, že bys zkoumala i tohle? Jak a v čem to na ně má dobrý vliv?
V rámci diplomové práce (taktéž zaměřena na vzdělávání dětí z dětského domova) jsem zjišťovala, zda docházelo ke kontaktu s biologickou rodinou. Pokud tomu tak bylo, dotazovala jsem se, zda i motivovala ke studiu.
Celkem 20% respondentů (N=20) uvedlo, že byli ke studiu motivováni ze strany biologické rodiny i dětského domova. Blíže jsem kontakt s biologickou rodinou nezkoumala a domnívám se, že ani nelze.