Axiom o měření říká, že každé měření nějak ovlivní systém, takže pokud provedu měření na nějakém systému, tak dojde ke změně vlnové funkce. Následujících pět studentů se pokusilo vyjádřit, jak tato změna vypadá:
Antonín: "Když provádím měření nějaké veličiny F, tak znám její operátor. Obrazem měření veličiny F na systému v nějakém stavu (ve fyzikálním světě) je v matematickém popisu působení operátoru \( \hat{F} \) na příslušnou vlnovou funkci."
Boleslav: "Když provedu měření, tak v tu chvíli znám hodnotu dané veličiny. Systém tedy musí být ve stavu, ve kterém má tato fyzikální veličina přesně tuto hodnotu a žádnou jinou."
Cecil: "Záleží na tom, jakou veličinu měřím. Pokud měřím polohu, tak po měření mi vlnová funkce zkolabuje na jeden bod, ve kterém jsem částici naměřil. Pokud měřím hynost, tak se mi naopak vlnová funkce rozplizne po celém prostoru. Pokud energii, tak to bude něco mezi tím."
Darek: "Axiom o měření říká, že dojde k rekukci vlnové funkci, takže vlnová funkce se zmenší, protože po měření je již o systému něco známé a musí tedy klesnout neurčitost a náhodnost stavu dané částice."
Emil: "Darek má skoro pravdu, ale ta redukce je úplná. Pokud provedu měření - například polohy, tak vlnová funkce zcela zkolabuje a já částici najdu na nějakém konkrétním místě. Potom ji již můžu popisovat klasicky jako kuličku, protože měření "vymazalo" náhodný charakter."
A jak se říká - na každém šprochu pravdy trochu - zkuste k jednotlivých výrokům zaujmout stanoviska, co na nich je dobře a co je chybně. (To neznamená, že některý výrok nemůže být zcela správně, či zcela chybně).