Úvod do RDA

Pravidla RDA jsou k dispozici díky webovému nástroji RDA Toolkit (https://www.rdatoolkit.org)[1]. Přináší jednak znění pravidel, dále ukazuje mapování vůči formátu MARC21, vůči metadatovému schématu MODS, k dispozici je znění pravidel AACR2R se všemi aktualizacemi, diagramy vztahů a atributů entit podle FRBR a FRAD (viz níže) uplatněné v pravidlech a další pomůcky

Tato pravidla by měla odpovídat i požadavkům německé jazykové oblasti, zejména co se týče rozdílnosti přístupů v popisu vícesvazkových monografií a dalších detailech ve volbě a struktuře selekčních údajů. V základu jsou postavena na Mezinárodních katalogizačních principech (Statement, ICP, 2009), které nahradily Pařížské principy z roku 1961.

Pravidla jsou postavena na modelech FRBR (Funkční požadavky na bibliografické záznamy) a FRAD (Funkční požadavky na autoritní data)[2], což je zcela v katalogizační praxi nové a spolu s novými pravidly si budou muset katalogizátoři osvojit i znalost těchto modelů. Od roku 2017 je implementován nový model IFLA-LRM, který na FRBR a FRAD navazuje.

RDA definují tzv. základní prvky (core elements – RDA Toolkit, 0.6). Tyto prvky odpovídají atributům a vztahům definovaným ve FRBR a FRAD. RDA využívají plně terminologii modelů. V českém jazyce se držíme překladu FRBR L. Celbové z roku 2002 a v případě FRAD využíváme vlastní překlad. Entitu akce podle Celbové ovšem nazýváme událost, protože je to přesnější překlad původně anglického event. Protože model FRBR tvoří, ač doplňkově, též třetí skupina entit – pojem, objekt, místo a událost, které jsou definovány jako předmět díla, stávají se tato katalogizační pravidla též standardem, který nepokrývá jen bibliografický popis (v starší terminologii řečeno „jmenný popis“) informačních zdrojů, ale částečně zasahuje též do věcné oblasti. To vychází z logiky přístupu tvůrců standardu a hlavně z logiky funkčních požadavků FRBR. Standard je nazván „Resource Description and Access“, což neznamená jen „popis“ zdroje, ale též přístup ke zdroji.

RDA nedefinují zobrazení bibliografických záznamů. Jako zobrazovací formát se dále doporučuje zobrazení dle ISBD a v případě selekčních prvků pak AACR2 včetně interpunkce.

RDA nejsou formátem. RDA jsou nezávislá na formátech. V nástroji RDA Toolkit najdeme tzv. mapování pravidel do formátu MARC 21 a metadatového popisného schématu MODS. Prosazuje se rozvoj pravidel RDA jako „obsahových pravidel“, která lze aplikovat do jakékoliv struktury. V současnosti se pracuje na sladění pravidel a připravovaného formátu ve formě propojených dat BIBFRAME.

RDA se snaží být nezávislá na jazykovém prostředí. Dávají poměrně volnou ruku národním bibliografickým agenturám (komisím), aby si zvolily samy jazyk doplňků selekčních údajů, způsoby transkripce, numerický systém a další.

Více pracují s různými typy dokumentů[3]. V RDA jsou definovány uzavřené slovníky pro nosiče, typ obsahu a další prvky.