Typologie dokumentů

2. Typologie podle různých atributů

2.1. Jak pracovat s typologií v praxi

V praxi je vždy nutné si zvolit tzv. bibliografickou úroveň. Bibliografická úroveň kopíruje typologii podle kritéria - forma vycházení. Tzn., zvolím si, zda popisuji "monografii, seriál nebo integrační zdroj, případně tzv. analytickou část". Tato typologie platí v tradičních fondech stejně jako v digitálních repozitářích či knihovnách.

V praxi je dále nutné definovat tří aspekty každého dokumentu (podle RDA):

- typ zprostředkovacího zařízení

- typ nosiče

- povaha obsahu

Typ obsahu – content type (RDA 6.9)

Typ obsahu je určován ve fázi identifikace atributů vyjádření. V MARCu 21 je pro slovní vyjádření typu obsahu vyhrazeno pole 336.

Podle RDA 6.9.1.1. je typ obsahu „kategorií reflektující základní formu komunikace, v níž je obsah vyjádřen, a způsob smyslového vnímání obsahu. Pro obsah vyjádřený ve formě obrazu nebo obrazů typ obsahu též reflektuje počet prostorových dimenzí, v rámci nichž se předpokládá, že bude obsah vnímán, a předpokládanou přítomnost nebo absenci pohybu“.

K typům obsahu patří např.:

- choreografická notace;

- hudební notace;

- zvuky;

- mluvené slovo;

- text;

- text v hmatovém písmu;

- tří-dimenzionální forma;

- statický obraz.

Typ nosiče – carrier type (RDA 3.3)

Typ nosiče je základním prvkem při popisu provedení. V MARCu 21 je pro slovní vyjádření typu nosiče vyhrazeno pole 338.

Patří sem mj.:

- zvukové nosiče;

- počítačové nosiče;

- mikroformy;

- filmové nosiče;

- video nosiče;

- nosiče bez zprostředkovacích zařízení (knihy, objekty).

Typ zprostředkování – media type (RDA 3.2)

Stejně jako typ nosiče patří k prvkům popisující atributy provedení. V MARCu 21 je pro slovní vyjádření typu zprostředkování vyhrazeno pole 337.

Patří sem mj.:

- audio;

- počítač;

- mikroforma;

- projektovací média;

- bez zprostředkovacího zařízení.