Typologie dokumentů

3. Problematika díla

Problematika díla

Snad každého po určité době praxe v katalogizaci začne trápit nemožnost zachytit při popisu dokumentu dílo v něm obsažené. Zjistí, že vlastně není důležité, zda je dílo „Kritika čistého rozumu“ od Immanuela Kanta vydáno v brožované či vázané vazbě, zda má 350 nebo 360 stran, ale že je důležité, aby uživatel byl schopen vůbec zjistit, že se toto dílo ve fondu nachází. Katalogizační pravidla AACR a RDA nabízejí částečně rozdílné přístupy, jak toto řešit. Ovšem především katalogizátoru musí být jasné, co je to vlastně „dílo“ a kdy se „dílo“ stává „dílem novým“, tzn. že je z pohledu katalogizace chápáno již jako nové dílo s jinými autorskými vztahy. Velkým oříškem jsou případy, kdy hledané dílo je pouze součástí popisované jednotky.

Dílo v AACR2

            Definice „díla“ v pravidlech chybí. Autoři významné studie „The logical structure of the Anglo-American Cataloguing Rules“ (Delsey, 1998) shrnují, že dílo je „specifický souhrn zaznamenaných informací ve formě slov, čísel, zvuků, obrazů nebo jiných symbolů, odlišných od hmoty, na níž jsou zaznamenány“. Současná praxe podle pravidel AACR2R rozlišuje dílo od „nového díla“ následujícím způsobem:

Za dvě vydání (provedení) stejného díla (tzn. vydání mají jiné bibliografické záznamy a stejné hlavní záhlaví) považujeme tato vydání i tehdy pokud mají:

  • různé názvy
  • různé edice
  • různé údaje o odpovědnosti, jako jsou variace v autorově jméně či změny v dalších původcích jako např. překladatel, editor
  • různé údaje o vydání (spojené i se změnami v textu, např. různé stránkování)
  • u speciálních druhů dokumentů různý aktuální rozsah, jako např. durata
  • chybějící či přítomné ilustrace

Následující změny ještě neznamenají vytvoření „nového díla“:

  • překlad
  • přidání ilustrací
  • revize textu stejným autorem, který je autorem originálu
  • přidání komentáře nebo bibliograficko-kritického materiálu, pokud hlavní pramen popisu prezentuje popisnou jednotku jako vydání originálního díla
  • reprodukce uměleckého díla
  • aranžmá, transkripce hudebního díla
  • choreografie k již existujícímu dílu, jako např. balet
  • přidání instrumentálního obsazení nebo dalších partů k hudebnímu dílu
  • nahrání hudebního díla na zvukový nosič

Následující změny jsou naopak natolik významné, že pravidla takové dílo považují za "dílo nové", dílo jiné (tzn. dílo má jiné hlavní záhlaví):

  • přepsání textu do jiné formy, např. dramatizace románu
  • zfilmování hry
  • adaptace uměleckého díla na jiné médium (rytina malby)
  • změna názvu díla, které je popisováno pod názvem (jak u monografií, tak u seriálů)
  • revize textu, která je doprovázena změnou v autorství či změnou názvu
  • přidání komentáře či bibliograficko-kritického materiálu, pokud hlavní pramen popisu katalogizované jednotky ji prezentuje jako komentář
  • volný přepis hudebního díla
  • opření se o hudební dílo, tzv. variace na téma
  • zhudebnění již existujícího textu (Yee, 2000).

Dílo podle FRBR

            Dílo je první entitou definovanou v modelu: zřetelný intelektuální nebo umělecký výtvor (FRBR, 2002). Nadále cituji z této studie

Dílo je abstraktní entita. Dílo rozpoznáváme díky individuálním realizacím nebo vyjádřením díla, ale dílo samotné existuje jenom v častosti obsahu mezi a v rámci různých vyjádření díla. Když mluvíme o Homerově Ilias jako o díle, nepoukazujeme na určitý text díla, ale na intelektuální výtvor, který je daleko za všemi vyjádřeními díla.

Protože dílo je velmi abstraktní, je velmi obtížné definovat přesné hranice této entity. Pro účely této studie jsou variantní texty, zakomponované revize a opravy staršího textu považovány jednoduše za vyjádření stejného díla. Podobně, zkrácené či rozšířené verze již existujícího textu, či doplněné party nebo údaje o obsazení u hudebního díla jsou považovány také za různá vyjádření téhož díla. Překlady, hudební transkripce a aranžmá a dabované filmy či filmy s titulky jsou taktéž jednoduše považovány za různá vyjádření téhož díla. Naopak, když modifikace díla zahrnuje významný stupeň nezávislého intelektuálního či uměleckého vkladu, pak je tento výstup považován za dílo nové. Proto parafráze, přepisy, adaptace pro děti, parodie, variace na téma volné transkripce hudebního díla jsou považovány za dílo nové. Stejně je tomu u dramatizací, abstraktů, výběrů apod.

Dílo v RDA

RDA naprosto převzala strukturu a definice modelu FRBR. Proto dílo, které je v pravidlech považováno za základní entitu, která musí být v bibliografickém záznamu reflektována, je chápáno totožně jako v definicích FRBR.

Použitá literatura

DELSEY, Tom. 1998. The logical structure of the Anglo-American Cataloguing rules. Part 1-2. JSC, 1998, 1999 [cit. 2002-03-13]. V současnosti nedostupné.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2002, 117 s. ISBN 8070504005. Dostupné z: Dostupné z: https://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf.

YEE, Martha M. 2000. Lubetzky‘s work principle. In: The future of cataloging : insights from the Lubetzky Symposium : April 18, 1998, University of California, Los Angeles. Chicago : American Library Association, 2000, s. 72-103.