Grammar Guidebook in Czech

NO x NONE x ANY

Již víme, že anglická věta může mít jen jeden zápor. Co tedy dělat, když chceme použít „žádný“, „nikdo“,. „nikde“ apod. zcela záměrně. Nebo jak se rozhodnout, kam vlastně zápor dát?

Pokud je záporný podmět (nikdo, nic, žádný s podstatným jménem) MUSÍ být záporný podmět.

Nikdo nic neřekl
Nobody said anything.

Nic se nestalo.
Nothing happened.

Pokud je podmět kladný, pak je tendence použít zápor co nejdříve ve větě, což je logické, protože tím, jak je ve větě jen jeden zápor, potřebujeme co nejdříve vědět, že věta je záporná.

Nevím o ničem zajímavém.
I don’t know about anything intersting.

Nikdy neměl auto.
He has never had a car.

Pokud chceme zápor zdůraznit jinde ve větě, tak samozřejmě můžeme, ale nesmíme zapomenout, že vše ostatní musí být kladné. Velmi často takové umístění záporu si vyžaduje i relevantní výslovnost, intonaci, kdy zdůrazníme záporné slovo.

Nechodím nikam.
I go nowhere.

Neznám nikoho.
I know nobody.

Nemám nic.
I have nothing.

Rozdíl mezi NO a NONE

No + podstatné jméno: např.: I eat no apples. Nejím žádná jablka.

None – samostatné stojící (bez podstatného jména): např.: Which apples do you want? – I want none. Která jablka chceš? – Nechci žádná.