Grammar Guidebook in Czech

Odborné termíny:

pomocné sloveso (DO, BE, HAVE) – v anglickém jazyce nám „pomáhají“ vytvořit určitý čas.

významové sloveso (např. WORK, STUDY, GO) – vyjadřují samotný děj nebo stav, říkají „o co vlastně jde“

infinitiv – v českém jazyce odpovídá tvarům např. PRACOVAT, STUDOVAT, JÍT/CHODIT

infinitiv s to (např. TO WORK, TO STUDY, TO GO) – pomocí částice to tvoříme v anglickém jazyce jeden z několika typů infinitivů, je třeba vědět, kdy tento typ používáme

infinitiv bez to (např. WORK, STUDY, GO) – tento infinitiv je bez částice to a je jeden z několika typů infinitivů, je třeba vědět, kdy tento typ používáme

modální sloveso (např.: CAN, MUST, WILL) – zvláštní skupina sloves, která mají pouze tvar přítomného času, nemohou tvořit minulý (výjimka COULD – minulý tvar od CAN) ani budoucí čas, netvoří žádný infinitiv ani ingový tvar, sloveso, která po nich následuje je vždy ve tvaru infinitivu bez to. (více viz. kapitola a její podkapitoly 5 Modální slovesa)

TVOŘENÍ:

Vyjádření budoucnosti pomocí modálního slovesa „WILL“ je označováno jako budoucí čas prostý. Pro zjednodušení tedy, budeme o modálním slovese „WILL“ mluvit jako o slovese pomocném, protože funguje stejně jako ostatní pomocná slovesa u jiných časů.

Budoucí prostý čas tedy tvoříme pomocí slovesa „WILL“ a slovesem významovým ve tvaru infinitivu bez to.

Slovesa „BE“ a „HAVE“, které má pouze tento tvar, tedy tvar bez „GOT“, se časují stejně jako ostatní významová slovesa, tedy: „WILL BE“ a „WILL HAVE“

Oznamovací věta:

U budoucího prostého času v oznamovací větě je, jak již bylo řečeno modální (pomocné) sloveso „WILL“, které je stejné pro všechny osoby a sloveso významové ve tvaru infinitivu bez to.

Často používáme stažené tvary – podmět a pomocné sloveso.

Zápor:

Anglický zápor tvoříme vždy pomocí pomocného slovesa a záporné částice „NOT“, která se klade za sloveso. Stejně je tomu i u budoucího prostého času, tedy „WILL NOT“

„WILL NOT“ používáme v tzv. staženém tvaru „WON‘T“

Zápor může být v anglické větě vyjádřen jen jednou!

Otázka:

Anglickou otázku tvoříme vždy „přehozením“ podmětu se slovesem pomocným.

POUŽITÍ:

Budoucí prostý čas, tedy vyjádření budoucnosti pomocí „WILL“ používáme ve chvíli, kdy mluvíme o budoucnosti, o které jsme se rozhodli ve chvíli, kdy mluvíme – momentální rozhodnutí. Většinou reagujeme na novou informaci, takže jsme neměli možnost rozmyslet se předem.

Oh, Matthias is in hospital. – Really? I didn’t know that. I will visit him then. (Matyáš je v nemocnici. – Opravdu? To jsem nevěděl. Tak já ho navštívím. – rozhodl jsem se teď, na základě nové informace)

What would you like to eat? – I will have a sandwich. (Co si dáš k jídlu? – Dám si sendvič. – rozhodl jsem se teď)

Velmi často používáme ve spojení s budoucím prostým časem frázi „I think“ nebo „I don’t think“, tím tedy vyjadřuji nejistotu o budoucnosti.

I think it will be alright. (Myslím, že to bude v pořádku.)

I don’t think he will come. (Nemyslím, že přijde. resp. v čj častěji říkáme: Myslím, že nepřijde.)