Interkulturní didaktika cizojazyčné literatury

Monografie se zabývá širokými souvislostmi, které se jeví jako důležité při využití literárních textů ve výuce cizích jazyků a je rozdělena do částí nazvaných KONTEXTY a PERSPEKTIVY.

Literaturu vnímá jako reprezentanta cílové kultury, stejně tak jako jazyk, kterým je tato literatura sepsána. Zároveň chápe literaturu jako souhrn děl ve smyslu uměleckých konstruktů. Zabývá se sémantikou literatury. 

Literaturu chápe jako zastřešující pojem pro literaturu pro dospělé čtenáře a literaturu pro děti mládež, na níž je kladen zvláštní důraz.

Při nasazení literatury do VCJ vychází z komunikačních modelů a ze syntézy kognitivního a zážitkového učení. Zabývá se literárním čtením a učením. Pojícím prvkem jednotlivých kapitol je téma 2. světové války. 

V části KONTEXTY se o literatuře ve VCJ se zde hovoří v souvislosti

• s kulturou (v širším i užším slova smyslu),
• literární vědou (se zaměřením na problematiku kánonu)
• a didaktikou VCJ (seznámíte se s analýzou zastoupení literatury v SERRJ, Dodatku k SERRJ, kurikulárních dokumentech, učebnicových souborech). Přináší přehled dalších zdrojů literárních textů pro VCJ a zmiňuje základní problémy související s nasazením literatury ve školní praxi.

Část PERSPEKTIVY je věnována učení se literatuře a literaturou na základě motta JAK PŘEČÍST SVĚT. Věnuje se ontogenezi čtenářství v mateřském a cizím jazyce. Za relevantní zde považuje propojení vývojové psychologie a  genologie jako teorie zabývající se literárními žánry.

Další zkoumání je věnováno vymezení pojmu literární učení a dalších termínů, jako např. literární kompetence, čtenářská kompetence, literární čtení, literární čtenář. Relevantní kapitolou je inovace didaktických principů práce s cizojazyčnou LPDM.

Součástí monografie jsou i návrhy literárních korpusů, které jsou rozděleny na korpusy s obecnými tématy a korpusy tématem 2. světové války, na korpusy textů sestavených pro potřeby škol s rozšířenou výukou VCJ a se školou, kde má němčina postavení 2. cizího jazyka.

Literární učení o 2. světové válce je rozšířeno o aspekt kulturní paměti.

Monografie vychází z propojení sekundární a terciární sféry vzdělávání, je adresována vědecké veřejnosti, stávajícím i budoucím učitelům cizích jazyků, především germanistům a učitelům německého jazyka.