Zákon č 250/2021 Sb.,o vyhrazených technických zařízeních

Сайт: Moodle UK pro výuku 1
Курс: Tlakové nádoby stabilní a tlakové lahve
Книга: Zákon č 250/2021 Sb.,o vyhrazených technických zařízeních
Напечатано:: Gast
Дата: среда, 17 июля 2024, 16:20

Описание

BEZPEČNOST PROVOZU VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje

a) požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci po celou dobu používání vyhrazených technických zařízení; v případě určených druhů již provozovaných vyhrazených technických zařízení stanoví i požadavky na jejich montáž a uvádění do provozu,

b) výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

c) práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, plnění nádob plyny nebo je provozují,

d) předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím.

(2) Tento zákon se nevztahuje na

a) posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh nebo do provozu, u nichž jsou požadavky na jejich ověření stanoveny jiným právním předpisem2),

b) činnost, pracoviště a technická zařízení, podléhající dozoru orgánu veřejné správy podle jiných právních předpisů.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,

b) revizním technikem odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona,

c) revizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy,

d) montáží činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž,

e) opravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení,

f) údržbou činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení,

g) průvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení,

h) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3),

i) rekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace.

§ 3

Vyhrazená technická zařízení

(1) Vyhrazená technická zařízení se zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin.

(2) Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy; vyhrazená plynová zařízení se podle své základní technologické funkce zařazují do skupin.

(3) Zvýšená míra rizika vyhrazeného technického zařízení je určena podle míry ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob při provozu tohoto zařízení.

(4) Základní technologická funkce vyhrazeného technického zařízení se určuje podle účelu jeho použití, přičemž se zohledňuje míra rizika vyhrazeného technického zařízení v závislosti na jeho fyzikálních a technických vlastnostech, závažnosti možných následků nehodové události pro život, zdraví a bezpečnost fyzických osob nebo podle počtu fyzických osob v ohrožení.

(5) Stav vyhrazených technických zařízení se při jejich kontrole, zkouškách nebo revizích až do doby jejich rekonstrukce posuzuje podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3) platných a účinných v době uvedení těchto zařízení do provozu.

Výkon státní správy

§ 4

Státní správu v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

§ 5

(1) K plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci (dále jen „pověřená organizace“). Ministerstvo vydá zřizovací listinu pověřené organizace. Zřizovací listina musí obsahovat tyto údaje:

a) název, sídlo a identifikační číslo pověřené organizace,

b) vymezení účelu, pro který se pověřená organizace zřizuje,

c) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti,

d) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury pověřené organizace,

e) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje pověřené organizaci při jejím zřízení.

(2) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem pověřené organizace.

(3) Statutární orgán pověřené organizace jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí.

(4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení pověřené organizace. V rozhodnutí stanoví den jejího zániku a zároveň určí způsob vypořádání práv a povinností vykonávaných pověřenou organizací; nestane-li se tak, přecházejí práva a povinnosti rušené pověřené organizace na ministerstvo. Zrušení pověřené organizace oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.

§ 6

Pověřená organizace

(1) Pověřená organizace při výkonu činnosti v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

a) podává na vyžádání odborná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

b) provádí u vyhrazených technických zařízení I. třídy prohlídky a zkoušky nebo se na těchto zařízeních zúčastňuje zkoušek, na základě kterých vydává osvědčení, zda vyhrazená technická zařízení splňují požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), a potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek; u vyhrazených tlakových zařízení po opravách, a to parních a kapalinových kotlů s pracovním nebo nejvyšším dovoleným tlakem 16 bar a vyšším a tlakových nádob s pracovním nebo nejvyšším dovoleným tlakem 25 bar a vyšším provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na vyhrazených technických zařízeních bez ohledu na zařazení do třídy,

c) prověřuje odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydává jim k tomu oprávnění podle § 8,

d) prověřuje odbornou způsobilost fyzické osoby k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a uděluje o tom osvědčení podle § 11,

e) prověřuje odbornou způsobilost obsluhy jako topiče parních a kapalinových kotlů,

f) vede evidenci právnických osob a podnikajících fyzických osob, které získaly oprávnění podle § 8, a poskytuje tyto informace pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti,

g) vede evidenci revizních techniků a poskytuje tyto informace pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti.

(2) Zaměstnanci pověřené organizace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti podle tohoto zákona, a nezneužívat takto získaných informací. Povinnost mlčenlivosti zaměstnance pověřené organizace trvá i po skončení jeho pracovněprávního vztahu. Zaměstnanci pověřené organizace jsou této povinnosti zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem, nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká. Této povinnosti mohou být zaměstnanci pověřené organizace zproštěni ve veřejném zájmu statutárním orgánem pověřené organizace. Ustanovení jiných zákonů o zproštění povinnosti mlčenlivosti tím nejsou dotčena.

(3) Činnosti pověřené organizace podléhají poplatku podle tohoto zákona. Ve věcech správy poplatků za odbornou činnost pověřené organizace spadajících do její působnosti je pověřená organizace podřízena ministerstvu.

(4) Není-li pověřená organizace zřízena, vykonává činnosti podle odstavce 1 ministerstvo.

§ 7

Odborná způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny

(1) Montáž, opravy, revize, zkoušky vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost.

(2) Činnosti na vyhrazených technických zařízeních podle odstavce 1 mohou vykonávat právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle § 8 a 9.

§ 8

Vydání oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny

(1) Žádost o vydání oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny se podává pověřené organizaci; žádost musí být písemná. Součástí žádosti je označení toho, kdo žádost podává, a rozsah požadovaného oprávnění. K žádosti se připojují doklady o splnění všech předpokladů pro stanovení, zda je žadatel odborně způsobilý pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeních.

(2) Podmínkou pro vydání oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny je

a) určení jedné nebo více fyzických osob, které splňují předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeních4) a které budou odpovídat za řádný výkon montáže, oprav, revizí, zkoušek vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny u žadatele (dále jen „odpovědná odborná osoba“),

b) zajištění výkonu jednotlivých činností při montáži, opravách, revizích, zkouškách vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny odborně způsobilou osobou,

c) potřebné technické vybavení k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny.

(3) Pověřená organizace prověří, zda jsou splněny podmínky pro řádné zajištění činnosti v požadovaném rozsahu podle odstavce 2.

(4) Splňuje-li žadatel podmínky pro řádné zajištění činnosti v požadovaném rozsahu, rozhodne pověřená organizace o tom, že právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě vydá oprávnění. Platnost oprávnění je 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění.

(5) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení nebo k plnění nádob plyny, je povinna oznámit pověřené organizaci změny údajů uváděných v evidenci odborně způsobilých osob podle § 10 bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku; tyto osoby jsou dále povinny pověřené organizaci oznámit všechny skutečnosti a změny související s plněním podmínek vydaného oprávnění.

(6) Dojde-li ke změně údajů uvedených v oprávnění, vydá pověřená organizace nové rozhodnutí.

§ 9

Oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny

(1) Náležitosti rozhodnutí o vydání oprávnění podle § 8 jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby podle § 8 odst. 2 písm. a), její bydliště nebo místo trvalého pobytu a datum narození,

b) činnosti, pro které se oprávnění vydává, jejich rozsah a podmínky organizačně-technického výkonu,

c) doba platnosti oprávnění.

(2) K zániku oprávnění dochází dnem,

a) kdy držitel oprávnění oznámí pověřené organizaci, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení nebo k plnění nádob plyny,

b) kdy držitel oprávnění zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnosti,

c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení nebo k plnění nádob plyny,

d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo

e) kdy nabude právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění.

Den zániku oprávnění, stejně tak jako skutečnost, že došlo k odnětí nebo omezení oprávnění podle jiného právního předpisu5), včetně dne, kdy k odnětí došlo, pověřená organizace bezodkladně vyznačí v evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny.

§ 10

Evidence odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny

(1) Pověřená organizace vede evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny, jejímž účelem je vedení údajů o počtu a odbornosti právnických osob a podnikajících fyzických osob s oprávněním k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a bezplatné poskytování těchto informací pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti. Tato evidence je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem evidence je pověřená organizace.

(2) Do evidence odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny se zapisují tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby,

b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

c) sídlo podnikatele,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby podle § 8 odst. 2 písm. a),

e) evidenční číslo, činnosti a rozsah oprávnění s datem jeho zániku.

(3) Údaje podle odstavce 2 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup u pověřené organizace; údaje se v evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny uchovávají po dobu platnosti oprávnění stanovené v § 8 odst. 4. Po skončení platnosti oprávnění je pověřená organizace povinna uchovávat evidované údaje v neveřejné evidenci po dobu 20 let.

(4) Pověřená organizace v evidenci odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny bezodkladně vyznačí změny údajů oznamovaných podle § 8 odst. 5.

§ 11

Odborná způsobilost fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních

(1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, montáž, opravy vyhrazených plynových zařízení nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů je

a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost,

b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem,

c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na vyhrazeném technickém zařízení,

d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na vyhrazeném technickém zařízení,

e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, montáž, opravy vyhrazených plynových zařízení nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů.

(2) Žadatelem o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních (dále jen „zkouška z odborné způsobilosti“) může být fyzická osoba splňující předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a požadavky stanovené pro jednotlivé druhy vyhrazených technických zařízení, na nichž bude činnosti vykonávat. Splnění předpokladů podle věty první ověří pověřená organizace s ohledem na druh a rozsah požadovaného osvědčení před zahájením zkoušky z odborné způsobilosti.

(3) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních je udělováno na základě úspěšného prověření odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních zkouškou u pověřené organizace. Platnost osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních je 5 let ode dne jeho udělení.

(4) Náležitosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby,

b) identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno,

c) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu,

d) evidenční číslo osvědčení a rozsah odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních,

e) datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti,

f) doba platnosti osvědčení.

(5) Ke skončení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních dochází rovněž dnem,

a) kdy držitel osvědčení oznámí pověřené organizaci, že ukončil činnost v rozsahu osvědčení k revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení, montáži, opravám vyhrazených plynových zařízení nebo obsluze vyhrazených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů,

b) kdy držitel osvědčení zemře nebo je prohlášen za mrtvého,

c) k němuž uplyne doba platnosti osvědčení, nebo

d) kdy nabude právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.

Den skončení platnosti osvědčení, jakož i skutečnost, že došlo k odnětí osvědčení podle jiného právního předpisu5), vyznačí pověřená organizace bezodkladně v evidenci revizních techniků.

(6) Odborně způsobilá fyzická osoba, které bylo uděleno osvědčení podle odstavce 3, nebo které byla uznána odborná kvalifikace podle odstavce 7, je povinna oznámit pověřené organizaci změny údajů uváděných v evidenci revizních techniků podle § 18 bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku.

(7) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je ministerstvo. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, ministerstvo její odbornou kvalifikaci ověří6).

§ 12

Zkouška z odborné způsobilosti

(1) Zkouška z odborné způsobilosti se vykonává u pověřené organizace nejpozději do 30 dnů od podání přihlášky k provedení této zkoušky a je veřejná. Celkový výsledek zkoušky podle věty první se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl a je sdělen žadateli bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky z odborné způsobilosti.

(2) Zkouška z odborné způsobilosti probíhá před zkušební komisí, která má nejméně 3 členy s odbornou způsobilostí pro činnosti na vyhrazených technických zařízeních v rozsahu požadovaného osvědčení, přičemž předsedou komise je vždy zaměstnanec pověřené organizace. Bližší podmínky pro činnost zkušební komise stanoví statut a jednací řád pověřené organizace.

(3) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá z písemné a ústní části. Obsah a rozsah zkoušky podle věty první je stanoven podle rozsahu požadovaného osvědčení. Písemná část zkoušky se hodnotí samostatně, a to stupni vyhověl nebo nevyhověl, a žadatel musí pro stupeň vyhověl dosáhnout nejméně 80 % správných odpovědí. K ústní části zkoušky lze přistoupit pouze tehdy, byla-li písemná část zkoušky hodnocena stupněm vyhověl. V ústní části zkoušky z odborné způsobilosti musí žadatel odpovědět správně nejméně na 80 % položených otázek.

(4) Žadateli, který je v písemné i ústní části zkoušky z odborné způsobilosti hodnocen stupněm vyhověl, je uděleno osvědčení v příslušném rozsahu. O průběhu a výsledku této zkoušky je sepsán protokol, jehož jedno vyhotovení náleží žadateli a jedno pověřené organizaci.

(5) Pokud je žadatel u zkoušky z odborné způsobilosti celkově hodnocen stupněm nevyhověl, může se opakovaně dostavit ke zkoušce z odborné způsobilosti, ne však dříve než 15 dnů po neúspěšném vykonání zkoušky. Počet opakování zkoušky z odborné způsobilosti není omezen.

§ 13

Předmět a subjekt poplatku

(1) Předmětem poplatku je odborná činnost pověřené organizace související s

a) vydáním odborného stanoviska podle tohoto zákona o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), a zpracováváním tohoto stanoviska,

b) provedením prohlídek, řízení a vyhodnocení zkoušek, kterými se osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály použité k jejich zhotovení splňují požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3), a ve stanovených případech s potvrzením úspěšných výsledků zkoušek podle tohoto zákona,

c) prověřením odborné způsobilosti právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle tohoto zákona,

d) vydáním oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle tohoto zákona,

e) změnou oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny za účelem rozšíření rozsahu oprávnění podle tohoto zákona,

f) změnou údajů v oprávnění k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle tohoto zákona,

g) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím pro jeden druh, třídu nebo skupinu vyhrazeného technického zařízení podle tohoto zákona,

h) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím pro jeden druh, třídu nebo skupinu vyhrazeného technického zařízení podle tohoto zákona po uplynutí 5 let platnosti ode dne udělení osvědčení,

i) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím vyhrazených technických zařízení pro druhý a každý jeden další druh, třídu nebo skupinu vyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona za účelem rozšíření rozsahu osvědčení, nebo po uplynutí 5 let platnosti ode dne udělení osvědčení,

j) udělením osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím vyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona,

k) změnou údajů v osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení podle tohoto zákona,

l) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob k obsluze vyhrazených tlakových zařízení - kotlů (dále jen „kotel“) a udělením osvědčení za základní zkoušku včetně příslušné zkoušky doplňkové podle tohoto zákona, a to pro 1., 2., 3. a 4. třídu kotlů, a doplňkovou zkouškou pro jinou třídu kotlů,

m) doplňkovou zkouškou na jiné palivo než uvedené v osvědčení,

n) prověřením odborné způsobilosti fyzických osob k obsluze kotlů a udělením osvědčení podle tohoto zákona po uplynutí 5 let platnosti ode dne udělení osvědčení za základní zkoušku včetně příslušné zkoušky doplňkové, a to pro 1., 2., 3. a 4. třídu kotlů,

o) vydáním každé stránky opisu stanoviska, osvědčení nebo oprávnění podle tohoto zákona.

(2) Poplatníkem poplatku za odbornou činnost pověřené organizace je osoba, která požaduje provedení odborné činnosti pověřenou organizací.

§ 14

Sazba poplatku

(1) Sazba poplatku činí v případě odborné činnosti pověřené organizace podle

a) § 13 odst. 1 písm. a) za

1. vydání odborného stanoviska podle tohoto zákona o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3) nejvýše 2500 Kč,

2. zpracování stanoviska dle bodu 1 nejvýše 1600 Kč za každou započatou hodinu,

b) § 13 odst. 1 písm. b) nejvýše 1600 Kč za každou započatou hodinu,

c) § 13 odst. 1 písm. c) nejvýše 1600 Kč za každou započatou hodinu,

d) § 13 odst. 1 písm. d) nejvýše 3800 Kč,

e) § 13 odst. 1 písm. e) nejvýše 900 Kč,

f) § 13 odst. 1 písm. f) nejvýše 200 Kč,

g) § 13 odst. 1 písm. g) nejvýše 4300 Kč,

h) § 13 odst. 1 písm. h) nejvýše 2000 Kč,

i) § 13 odst. 1 písm. i) nejvýše 1000 Kč,

j) § 13 odst. 1 písm. j) nejvýše 300 Kč,

k) § 13 odst. 1 písm. k) nejvýše 200 Kč,

l) § 13 odst. 1 písm. l)

1. pro 1. třídu kotlů nejvýše 5700 Kč,

2. pro 2. třídu kotlů nejvýše 4900 Kč,

3. pro 3. třídu kotlů nejvýše 3500 Kč,

4. pro 4. třídu kotlů nejvýše 2500 Kč,

5. pro jinou třídu kotlů za doplňkovou zkoušku ve výši rozdílu poplatků jednotlivých tříd kotlů podle bodů 1 až 4,

m) § 13 odst. 1 písm. m) nejvýše 900 Kč,

n) § 13 odst. 1 písm. n)

1. pro 1. třídu kotlů nejvýše 2300 Kč,

2. pro 2. třídu kotlů nejvýše 1900 Kč,

3. pro 3. třídu kotlů nejvýše 1400 Kč,

4. pro 4. třídu kotlů nejvýše 1100 Kč,

o) § 13 odst. 1 písm. o) nejvýše 200 Kč.

(2) Je-li požadováno více odborných činností, činí sazba poplatku součet příslušných sazeb podle § 13 odst. 1.

§ 15

Splatnost poplatku

Poplatek za odbornou činnost pověřené organizace podle § 13 odst. 1 je splatný v den uplatnění požadavku na provedení odborné činnosti pověřenou organizací.

§ 16

Správce poplatků a rozpočtové určení poplatků

(1) Správu poplatků za odbornou činnost vykonává pověřená organizace.

(2) Poplatek za odbornou činnost pověřené organizace je příjmem pověřené organizace.

(3) Rozpočet pověřené organizace se pro účely správy poplatku za odbornou činnost považuje za veřejný rozpočet.

§ 17

Revize

Revizi smí provádět výhradně revizní technik, který je držitelem osvědčení v rozsahu odpovídajícím revidovanému vyhrazenému technickému zařízení; provádí-li revizní technik revizi jako živnost podle jiného právního předpisu, musí být též držitelem oprávnění podle § 7 odst. 2.

§ 18

Evidence revizních techniků

(1) Pověřená organizace vede evidenci revizních techniků, jejímž účelem je vedení údajů o jejich počtu a odbornosti a bezplatné poskytování těchto informací pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti. Tato evidence je informačním systémem veřejné správy. Pověřená organizace je správcem a provozovatelem evidence.

(2) Do evidence revizních techniků se zapisují tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení revizního technika,

b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

c) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu,

d) evidenční číslo a rozsah osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních,

e) datum skončení platnosti osvědčení.

(3) V případě fyzické osoby, jíž byla odborná kvalifikace uznána ve smyslu § 11 odst. 7, se do evidence revizních techniků zapisují tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby,

b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

c) evidenční číslo a rozsah osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních, pokud je jeho držitelem,

d) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu,

e) datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, pokud je osoba držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních,

f) číslo jednací rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 11 odst. 7.

(4) Evidence revizních techniků je veřejná, s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. d). Údaje podle odstavce 2 písm. a) až b), d) a e) a odstavce 3 písm. a) až c), e) a f) jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup u pověřené organizace.

(5) Pověřená organizace v evidenci revizních techniků bezodkladně vyznačí změny údajů oznamovaných podle § 11 odst. 6.

(6) Údaje v evidenci revizních techniků uvedené v odstavcích 2 a 3 je pověřená organizace povinna uchovávat po dobu 20 let od skončení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních.

§ 19

Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím

(1) Pro účely odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím rozeznáváme osoby znalé, osoby poučené a osoby školené (seznámené), které nejsou znalé ani poučené a jsou školené ve smyslu jiného právního předpisu7). Za osoby znalé se považují osoby pro samostatnou činnost, osoby pro řízení činnosti a revizní technici. Odbornou způsobilost revizních techniků a její nabývání stanovuje § 11.

(2) Osoba znalá pro samostatnou činnost a osoba znalá pro řízení činnosti

a) je povinna splňovat tyto předpoklady odborné způsobilosti:

1. dosažení věku 18 let a plná svéprávnost,

2. zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem,

3. odborné vzdělání v elektrotechnickém oboru nebo ukončené vzdělání v jiném oboru, který obsahově splňuje požadavky na elektrotechnické vzdělání, nebo doklad o úspěšném složení zkoušky z příslušné úplné profesní kvalifikace zveřejněné v Národní soustavě kvalifikací pod oborem kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ podle jiného právního předpisu8); v případě osoby znalé pro samostatnou činnost je přípustná i profesní kvalifikace zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací pod oborem kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ podle jiného právního předpisu8), a to na základě posouzení rizik pro konkrétní činnosti na elektrickém zařízení, které provede právnická nebo podnikající fyzická osoba, pro kterou jsou tyto činnosti vykonávány,

4. odborná praxe v délce, dle oboru a stupně vzdělání, míry rizika a činnosti vykonávané na elektrickém zařízení,

5. úspěšné složení zkoušky z odborné způsobilosti fyzické osoby k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím (dále jen „zkouška z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice“),

b) je držitelkou dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice; doklad podle věty první má platnost 3 roky ode dne vydání a je získán složením zkoušky po příslušném zaškolení na danou odbornou činnost. Zaškolení a rozsah zkoušky odpovídá rozsahu požadované způsobilosti k vykonávaným činnostem v elektrotechnice. Osoba znalá pro řízení činnosti je oprávněna provádět veškeré činnosti jako osoba znalá pro samostatnou činnost a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle zvláštního zákona9),

c) skládá písemnou a ústní část zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice. Výsledek zkoušky podle věty první se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl. K ústní části zkoušky lze přistoupit pouze tehdy, byla-li písemná část hodnocena stupněm vyhověl. V každé části zkoušky musí žadatel pro stupeň vyhověl dosáhnout nejméně 80 % správných odpovědí. Za provedení zkoušek a správnost vydaného dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice odpovídá předseda komise. O průběhu a výsledku zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice se vydá doklad podle písmena b), jehož jedno vyhotovení náleží zkoušené osobě a jedno právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, pro niž jsou činnosti vykonávány. Jestliže je žadatel o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice celkově hodnocen stupněm nevyhověl, může se opakovaně dostavit ke zkoušce z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice, ne však dříve než 15 dnů po neúspěšném vykonání zkoušky. Počet opakování zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice není omezen.

(3) Osoba poučená

a) je povinna splňovat tyto předpoklady odborné způsobilosti:

1. plná svéprávnost,

2. zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem,

3. provedení poučení a ověření znalostí pověřenou osobou znalou,

b) je držitelkou dokladu o provedení poučení a ověření znalostí v rozsahu osoby poučené. Dokladem o provedení poučení a ověření znalostí v rozsahu osoby poučené je zápis, který podepíše osoba poučená spolu s osobou znalou, která provedla poučení a ověření znalostí. V zápise bude rovněž stanovena lhůta ne delší než 3 roky, ve které je nutno poučení a ověření znalostí opakovat. Lhůta bude stanovena osobou znalou, která poučení a ověření znalostí provedla. Ověření znalostí se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl, pro stupeň vyhověl je nutno dosáhnout 80 % správných odpovědí při ověřování znalostí. Za ověření znalostí a správnost vydaného zápisu odpovídá osoba znalá, která poučení a ověření znalostí provedla.

(4) Zkoušky z odborné způsobilosti, poučení a ověřování znalostí k výkonu činností v elektrotechnice zajišťují právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pro fyzické osoby, které pro ně vykonávají obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny zajistit zkoušky z odborné způsobilosti samy pro sebe. Je-li zkouška z odborné způsobilosti zajišťována externí právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, musí tato mít v předmětu podnikání zajišťování školení a zkoušení nebo ověřování znalostí. Fyzické osoby provádějící přezkoušení musí splňovat odbornou způsobilost podle tohoto zákona a příslušného prováděcího předpisu.

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 20

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která provádí montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny, musí při těchto činnostech postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3) tak, aby se vyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí. To platí i pro právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu provozující vyhrazená technická zařízení (dále jen „provozovatel“).

(2) Osoby podle odstavce 1 zajistí, aby

a) při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení byla provedena bezpečnostní opatření, prohlídky, kontroly, revize a zkoušky,

b) prohlídky a zkoušky podle § 6 odst. 1 písm. b) byly provedeny před uvedením vyhrazeného technického zařízení do provozu zaměstnanci pověřené organizace nebo za jejich přítomnosti,

c) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny byly prováděny právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami a jsou držiteli oprávnění k těmto činnostem,

d) zkoušky, revize, montáž, opravy nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech byly též držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních.

(3) Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízení se považuje

a) provoz vyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu,

b) provoz vyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací,

c) chybí-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána.

(4) Není-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení provozovatel místním provozním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(5) Provozovatel je povinen zajistit, aby u jím provozovaného vyhrazeného technického zařízení byly odstraněny závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizi nebo kontrole bez zbytečného odkladu po vyhotovení revizní zprávy, záznamu o kontrole, nebo po provedení kontroly. Ostatní závady musí být odstraněny v závislosti na míře jejich závažnosti v termínech uložených v opatření orgánu inspekce práce na základě jeho kontroly, není-li takové kontroly v termínech stanovených provozovatelem.

(6) Po rekonstrukci musí provozovatel ověřit bezpečnost vyhrazeného technického zařízení včetně provedení zkoušek a výchozí revize.

(7) Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení.

(8) Minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené jinými právními předpisy10) nejsou dotčeny.

§ 21

(1) Na elektrickém zařízení, které je součástí přenosové a distribuční soustavy držitele licence na přenos elektřiny a držitele licence na distribuci elektřiny podle jiného právního předpisu11) a u elektrických přípojek provozovaných držitelem licence na distribuci elektřiny, nemusí být prováděny pravidelné revize, pokud je bezpečnost elektrických zařízení zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle řádu preventivní údržby. Řád preventivní údržby obsahuje minimálně

a) specifikaci vyhrazených technických zařízení, na které se vztahuje,

b) specifikaci minimálních kvalifikačních požadavků osob provádějících činnosti a úkony podle řádu preventivní údržby,

c) pracovní postupy pro jednotlivé skupiny vyhrazených technických zařízení, na které se vztahuje,

d) lhůty pro provádění jednotlivých pracovních postupů,

e) specifikaci záznamů o provedených úkonech a způsob jejich archivace,

f) členění závad podle stupně jejich závažnosti,

g) lhůty pro odstranění závad.

(2) U zařízení přepravní soustavy nebo distribuční soustavy plynu držitele licence na přepravu plynu nebo držitele licence na distribuci plynu podle jiného právního předpisu11) a u plynovodních přípojek provozovaných držitelem licence na distribuci plynu nemusí být prováděny pravidelné provozní revize a kontroly, pokud

a) na základě technického stavu vyhrazeného plynového zařízení plánuje a provádí kontroly, údržbu a všechny další činnosti na vyhrazeném plynovém zařízení, v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3),

b) o stavu vyhrazeného technického zařízení a o všech činnostech na zařízení vede průběžně evidenci doplňovanou o aktuální informace o všech rozhodných skutečnostech majících dopad na bezpečnost provozu vyhrazeného technického zařízení a ochranu zdraví zaměstnanců,

c) provozuje systém nepřetržitého dispečerského sledování a řízení provozu příslušné přepravní nebo distribuční soustavy plynu a příjmu informací o poruchových stavech zařízení, včetně informací od veřejnosti, systém nepřetržité pohotovostní služby, pro řešení poruchových stavů vyhrazených plynových zařízení v rámci územní působnosti provozovatele, vede evidenci úniků a údajů o jejich odstranění,

d) vyhodnocuje informace o stavu vyhrazeného technického zařízení získané z činností provedených podle písmen a) až c) a v případě zjištění nevyhovujícího stavu stanoví a realizuje odpovídající opatření k nápravě,

e) zajistí havarijní plán a provádí jednou ročně jeho aktualizaci, nebo

f) zajistí zpracování metrologického řádu.

§ 22

Hlášení vzniku havárie

Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k havárii došlo, vznik mimořádné, částečně nebo zcela neovladatelné, časově a prostorově ohraničené události, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5000000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení.

§ 23

Zmocňovací ustanovení

Vláda stanoví nařízením

a) jaká tlaková, zdvihací, elektrická a plynová vyhrazená technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd, skupin a podskupin,

b) požadavky kladené na bezpečnost provozu, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených technických zařízení,

c) kdy pověřená organizace provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na vyhrazených technických zařízeních, na základě kterých uděluje osvědčení, zda tato zařízení splňují požadavky o zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení nebo vydává potvrzení o výsledcích zkoušek na vyhrazených technických zařízeních,

d) způsob a obsah zkoušky z odborné způsobilosti, jakož i způsob následného prověřování odborné způsobilosti,

e) způsob a obsah zkoušky z odborné způsobilosti a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice,

f) požadavky kladené na

1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení,

2. odborné způsobilosti, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na vyhrazených technických zařízeních vykonávají,

g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na vyhrazených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění podle § 8 odst. 2 vůči příslušnému vyhrazenému technickému zařízení,

h) požadavky kladené na odbornou způsobilost

1. fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle § 11,

2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických vyhrazených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím podle § 19 včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru,

i) sazby poplatků za odbornou činnost pověřené organizace pro jednotlivé činnosti.

§ 24

Přechodná ustanovení

(1) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení podle tohoto zákona a zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána.

(2) Platnost oprávnění vydaných Institutem technické inspekce Praha organizacím a podnikajícím fyzickým osobám přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončí nejpozději uplynutím 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná Technickou inspekcí České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána, nejvýše však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Technická inspekce České republiky podle opatření Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. listopadu 2009 č. j. 2009/83749 o provedení změny a vydání úplného znění zřizovací listiny státní příspěvkové organizace „Institut technické inspekce Praha“ organizace státního odborného dozoru IČO 00638919 se považuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za pověřenou organizaci podle § 5 a 6.

(4) Do vydání prováděcího právního předpisu k provedení § 21 písm. a) a b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se postupuje podle

a) částí první, čtvrté, osmé, desáté a čtrnácté vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb., vyhlášky č. 207/1991 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 192/2005 Sb., a

b) vyhlášky č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.


§ 25

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

2. Čl. III zákona č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky.

3. Zákon č. 159/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona České národní rady č. 575/1990 Sb.

4. Čl. II a III a příloha k zákonu č. 47/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

5. Část třetí zákona č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.

6. Čl. I a III zákona č. 124/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7. Část devatenáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního.

8. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

9. Část pátá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.

10. Část první zákona č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce.

11. Část osmnáctá zákona č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

12. Část první zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb.

13. Část třetí zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.

14. Část druhá zákona č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona.

15. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

16. Části sedmá, devátá a jedenáctá vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

17. Vyhláška č. 98/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

18. Vyhláška č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení.

19. Vyhláška č. 112/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnost organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení.

20. Vyhláška č. 461/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnost organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 112/2005 Sb.

21. Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

22. Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

23. Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

24. Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

25. Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických zařízeních).

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ozbrojených silách České republiky

§ 26

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 253/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 46/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 11 se za slova „Určená technická zařízení“ doplňují slova „podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva“.

2. V § 2 odst. 11 se slovo „provozována“ nahrazuje slovem „používána“.

3. V § 7 odst. 1 písm. d) větě první se za slova „jejich provozu“ doplňují slova „u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany“.

4. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 4 se za slova „odborné způsobilosti“ vkládají slova „právnických a podnikajících fyzických osob“.

5. V § 7 odst. 1 písm. d) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ , k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem“.

6. V § 7 odst. 1 písm. d) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem“.

7. V části šesté hlavě druhé dílu 2 oddíly 4 a 5 včetně nadpisů zní:

„Oddíl 4

Určená technická zařízení

§ 36

Předpoklady odborné způsobilosti k činnostem s určenými technickými zařízeními

(1) Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost.

(2) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních jsou

a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost,

b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem,

c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení,

d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení,

e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž, opravy určených plynových zařízení nebo obsluhu určených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů.

§ 36a

Náležitosti oprávnění a osvědčení

(1) Náležitosti oprávnění a osvědčení jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby,

b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

c) sídlo žadatele,

d) evidenční číslo oprávnění nebo osvědčení přidělené ministerstvem,

e) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby a dalších osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na určených technických zařízeních, které budou odpovídat za řádný výkon montáže, oprav, revizí a zkoušek určených technických zařízení,

f) činnosti, pro které se oprávnění vydává, a jejich rozsah,

g) doba platnosti oprávnění nebo osvědčení.

(2) Oprávnění a osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních podle § 7 odst. 1 písm. d) bodů 4 a 5 se vydávají na základě písemné žádosti a mají platnost 5 let ode dne vydání.

§ 36b

Kontrola

Ministerstvo je oprávněno

a) vykonávat kontrolu plnění opatření v oblasti státního dozoru podle § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osoby provádějící kontrolu, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,

b) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat kontrolované osobě provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,

c) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik.

§ 36c

Zánik oprávnění a osvědčení

K zániku oprávnění nebo osvědčení dochází dnem

a) kdy držitel oprávnění oznámí ministerstvu, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení,

b) kdy držitel oprávnění nebo osvědčení zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnosti,

c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení,

d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo

e) odebrání oprávnění nebo osvědčení ministerstvem, pokud jeho držitel přestane plnit podmínky, za kterých bylo oprávnění nebo osvědčení vydáno.

§ 36d

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech,

b) pravidla provádění zkoušek určených technických zařízení,

c) požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci určených technických zařízení,

d) případy, ve kterých a kdy provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na určených technických zařízeních, na základě kterých vydává stanoviska, zda tato zařízení splňují požadavky na zajištění bezpečnosti určených technických zařízení,

e) způsob provádění zkoušky z odborné způsobilosti, její obsah a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti,

f) požadavky na

1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení,

2. odborné způsobilosti podle jednotlivých druhů určených technických zařízení, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na určených technických zařízeních vykonávají,

g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na určených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění ministerstva vůči příslušnému určenému technickému zařízení,

h) požadavky kladené na odbornou způsobilost

1. fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních podle § 36 odst. 2,

2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických určených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru.

Oddíl 5

Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich evidence

§ 36e

(1) Technickou způsobilost vojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo.

(2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.

(3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o inspekci práce

§ 26

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 písm. i) a j) a § 5 odst. 1 písm. k) se slova „nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „ , zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. g)“.

2. V § 7 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

g) vydat rozhodnutí o odnětí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, pokud jeho držitel neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu,“.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).

3. V § 8 písm. b) se text „f)“ nahrazuje textem „f) a g)“.

4. V § 20 odstavec 1 zní:

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že

a) neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení,

b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto osvědčení,

c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.“.

Poznámky pod čarou č. 64 a 65 se zrušují.

5. V § 20 odst. 2 písm. c) se slova „ , jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru“ zrušují.

6. V § 33 odstavec 1 zní:

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že

a) neprovede řádně prohlídku, revizi, montáž, opravy nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení,

b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi, montáž, opravy, rekonstrukci nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto oprávnění nebo osvědčení,

c) v rozporu s § 20 odst. 5 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí odstranění zjištěných závad na vyhrazeném technickém zařízení,

d) v rozporu s § 20 odst. 2 písm. d) zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí řádnou obsluhu vyhrazených technických zařízení,

e) jako provozovatel vyhrazeného technického zařízení neohlásí havárii v rozporu s § 22 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.“.

7. V § 33 odst. 2 písm. a) se text „c)“ nahrazuje textem „c) a d)“.

8. V § 33 odst. 2 písm. c) se za text „písm. a)“ vkládá text „a e)“ a slova „ , jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru“ se zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

§ 27

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 88/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní:

(6) Ministerstvo může osvědčení odejmout v případě, že nebylo vydáno v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy. Za vydání osvědčení podle věty první ministerstvo zruší akreditaci akreditované osobě, která takové osvědčení vydala.“.

2. V § 10a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) V případě fyzické osoby, jíž byla odborná kvalifikace uznána ve smyslu § 10 odst. 5, se do evidence odborně způsobilých osob zapisují tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby,

b) adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu,

c) datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušky, pokud je osoba držitelem osvědčení podle § 10 odst. 3,

d) číslo osvědčení s datem skončení platnosti osvědčení, pokud je jeho držitelem,

e) číslo jednací rozhodnutí o uznání odborné způsobilosti podle § 10 odst. 5.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

3. V § 10a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a odstavce 4 písm. b) a c)“.

4. V § 10a odst. 6 se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavcích 3 a 4“.

5. V § 11 odst. 1 se za slova „technických zařízeních“ doplňují slova „stanovených prováděcím právním předpisem“ a slova „která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců,“ se zrušují.

6. V § 11 odstavec 3 zní:

(3) Ustanovení § 10 odst. 5 platí obdobně.“.

7. V § 11 se odstavce 4 a 5 zrušují.

8. V § 20 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Ministerstvo zruší akreditaci též v případech, kdy je činnost akreditované podnikající fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 vykonávána v rozporu s vydaným rozhodnutím o akreditaci, o jeho změně nebo prodloužení, nebo v rozporu s dobrými mravy.“.

9. V § 21 písm. b) bodě 1 se slova „představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců“ nahrazují slovy „vyžadují zvláštní odbornou způsobilost podle § 11“ a na konci textu bodu se slova „vyžadující zvláštní odbornou způsobilost“ zrušují.


ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.


Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.

5) § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnic 2006/100/ES, 2013/25/EU, 2013/55/EU, ve znění nařízení č. 1430/2007, č. 755/2008, č. 1137/2008, č. 279/2009, č. 213/2011, č. 623/2012 a ve znění rozhodnutí Komise 2016/790 a 2017/2113.

7) § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.

8) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

11) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1. TNS

OSNOVA ŠKOLENÍ OBSLUH TLAKOVÝCH NÁDOB STABILNÍCH

 

Ing. Jiří Jarošík, Husova 71, Plzeň, j.jarosik@volny.cz, tel605529290

               

Obsluha nádob:

Tlakové nádoby stabilní na něž se vztahují ustanovení ČSN 690012, smí samostatně obsluhovat pouze pracovník, který splňuje tyto požadavky:

 

a) je starší 18 let,

b) je svým duševním a fyzickým stavem způsobilý pro tuto práci,

c) byl s ustanovením předpisů a příslušných pokynů k provozu nádob řádně obeznámen, prakticky zacvičen v obsluze nádob a prokazatelně přezkoušen. O zacvičení a prověření znalostí musí být učiněn zápis.

 

Provozovatel se přesvědčuje o znalostech pracovníků pověřených obsluhou nádob opakovaným přezkušováním, nejméně jedenkrát za tři roky. O výsledku přezkoušení se provede záznam, který musí být uschován do příštího přezkoušení.

 

                Povinnosti obsluhy.

a) znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností, aby bezpečnost byla zajištěna,

b) řídit se příkazy nadřízeného pracovníka, pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi pracovníka pověřeného obsluhou,

c) hlásit neprodleně každou poruch, závadu nebo neobvyklý jev při provozu nádoby a jejího příslušenství nadřízenému pracovníku, ihned odstavit nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený pracovník opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí,

d) zúčastnit se pokud možno revizí a kontrol nádoby tak, aby sám znal její stav,

e) v předepsaném rozsahu kontrolovat a zkoušet výstroj nádoby a o výsledku kontrol a zkoušet provést záznam,

f) provádět provozní záznamy podle provozních pokynů,

g) dbát o pořádek, čistotu a přístupnost v prostoru umístění nádoby,

h) dbát, aby v pracovním okolí se nezdržovaly osoby nepovolané,

i) při směnném provozu nádob řádně předat podle provozních pokynů po ukončení směny zařízení svému nástupci, popř. nadřízenému pracovníkovi a hlásit mu všechny neobvyklé jevy a mimořádné okolnosti, které se vyskytly během směny u nádob,

j) při nevolnosti nebo jiné překážce ohlásit neschopnost další obsluhy nadřízenému pracovníkovi.

Přítomnost nadřízeného pracovníka na pracovišti obsluhy nádob nezbavuje obsluhu zodpovědnosti za obsluhu nádob.

 

                Provoz a obsluha tlakových nádob stabilních.

 

                1.Tlakové nádoby stabilní (TNS):

TNS smějí být uvedeny do provozu jestliže:

- jejich stav neohrožuje bezpečnost osob a okolí,

- mají předepsanou dokumentaci, zejména pasport a záznamy o revizích a zkouškách,

- jejich výstroj a příslušenství je podle dokumentace a předpisů úplné a funkční,

- jsou u nich provedeny všechny revize a zkoušky ve stanovených lhůtách,

- jejich obsluhou je pověřen odborně a zdravotně způsobilý pracovník podle článku 6 přílohy ČSN 690012.

 

Nádoba nebo její tlaková část po opravě může být uvedena opět do provozu jen po provedené stavební a tlakové zkoušce a výchozí revizi.

 

                2.Bezpečnostní výstroj a provoz nádob:

 

                Zařízení na sledování stavu hladiny:

Hladina vody se musí průběžně sledovat a řídit tak, aby nebyly překročeny přípustné stavy. Stavoznaky nádob musí být udržovány a čištěny, aby byla zaručena viditelnost hladiny vody a správnost funkce. Netěsnost nebo porucha stavoznaku musí být neprodleně odstraněna.

Kontrola zařízení ke sledování stavu hladiny se provádí u přímých stavoznaků, pokud jsou vybaveny příslušnou armaturou, nejméně 1 x za rok profouknutím. O provedené kontrole obsluha provede záznam do provozního deníku.

 

                Tlakoměry:

Údaje na tlakoměrech musí být průběžně sledovány tak, aby mohly být včas provedeny regulační zásahy na zařízení. Údaje na tlakoměrech musí být trvale čitelné, sklo tlakoměru musí být stále čisté.

Kontrola správné činnosti tlakoměrů se provádí kontrolou na nulové hodnoty stupnice nejméně 1 x za 3 měsíce. Provozní tlakoměry se musí kontrolovat porovnáním s údaji kontrolního tlakoměru s přesností 1 % nejméně 1x za 2 roky a kromě toho vždy při zjištění chybné činnosti provozních tlakoměrů.

Je-li úchylka mezi údaji provozního a kontrolního tlakoměru v rozmezí mezi nejvyšším a nejnižším používaným přetlakem větší než 5 % nejvyššího přetlaku uvedeného na stupnici, musí být provozní tlakoměr nahrazen jiným správným tlakoměrem. Není-li možno vyměnit tlakoměr okamžitě, musí být na ponechaném tlakoměru vyznačena korekce v rozmezí nejvyššího a nejnižšího používaného přetlaku. Tlakoměr musí být vyměněn do 3 měsíců.

Kontrolní tlakoměr musí být přezkoušen nejméně 1 x za 2 roky. Záznam o výsledku přezkoušení musí být uložen u provozovatele.

Činnost manostatů na tlakové expanzní nádobě se musí kontrolovat porovnáním s tlakoměrem na nádobě ve lhůtách 1 x za měsíc.

O provedené kontrole obsluha provede záznam do provozního deníku.

 

                Teploměry:

Teplota pracov. tekutiny se musí řídit tak, aby nebyly překračovány ani nejvyšší ani nejnižší dovolené teploty.

Údaje provozních teploměrů se musí přezkoušet porovnáním s kontrolním teploměrem nejméně 1x za dva roky nebo při každém důvodném podezření nesprávné činnosti provozního teploměru. Nesmí být překročeny povolené odchylky teploměrů (do 5 %).

Kontrolní teploměr musí být přezkoušen nejméně 1 x za 2 roky. Záznam o výsledku přezkoušení musí být uložen u provozovatele.

Jsou-li zabudovány signalizační teploměry, musí být kontrolovány nejméně 1x za měsíc.

Činnost dálkových teploměrů se musí kontrolovat porovnáním s teploměrem na nádobě nejméně 1x za měsíc.

O provedené kontrole obsluha provede záznam do provozního deníku.

 

                Pojistné zařízení:

Průchodnost pojistných ventilů se u tlakových nádob:

- s pracovním přetlakem do 4 MPa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300oC zkouší za provozu nadlehčením kuželky ve lhůtách nejméně 1 x za měsíc.

- které obsahují jedovaté, žíravé nebo jinak nebezpečné látky a s pracovním přetlakem nad  10 MPa ve lhůtách nejméně 1 x za rok, pojistný ventil se pro účely přezkoušení demontuje a vyzkouší na tlakové stolici (zajišťuje údržba).

- ostatních zkouší 1x za 4 měsíce.

Přetěžování pojistných ventilů je zakázáno! Odpouští-li pojistný ventil při nižším přetlaku, je třeba nejprve údaje provozních tlakoměrů přezkoušet. Po kontrole tlakoměru, se při zjištění nesprávné činnosti pojistného ventilu, provede nové seřízení a nastavení pojistného ventilu, jeho přezkoušení a zajištění za přítomnosti revizního technika nádob.

O provedené kontrole obsluha provede záznam do provozního deníku.

 

                Uzávěry, odkalování:

Uzávěry na tlakovém celku nádoby se musí otevírat a zavírat pozvolna. Odkalování se provádí při pracovním přetlaku. Protáčení armatůr a uzávěrů souvisejících s nádobou provádět 1x za 3 měsíce.

 

                Pořádek v okolí nádob:

V okolí nádoby (cca 1 m) a na tělěse nádoby nesmí být žádné předměty, které nesouvisí s provozem nádob. Bezpečnostní výstroj a povrch nádob je nutné udržovat v čistotě.

 

                3.Čištění a údržba nádob:

Způsob a postup čištění nádoby musí být takový, aby při něm nedošlo k poškození stěn nádoby nebo k ohrožení bezpečnosti pracovníků. Stěny nádoby je možno čistit mechanicky tak, aby nemohlo dojít k vytvoření záseků nebo vrubů. Při mechanickém čištění lze použít odrezovací pistole, drátěné kartáče, škrabky a pod. Čištění nádob smí provádět jen poučení a zapracovaní pracovníci.

Údržbářské práce jako čištění nádob, zabrušování uzavíracích armatur, výměna těsnění, výměna tlakoměrů, stavoznaků, šroubů a podobně spadají do běžné údržby a tyto práce smějí provádět odborně kvalifikovaní pracovníci při dodržování předpisů a materiálů pro tlakové nádoby.

Údržbářské práce musí být prováděny se souhlasem pracovníka odpovědného za provoz TNS.

O provedené údržbě obsluha provede záznam do provozního deníku.

 

4. Postup před uvedením nádob do provozu

- dříve než se nádoba uzavře, je nutno se přesvědčit, zda v ní nezůstaly předměty a látky, které do nádoby nepatří.

- veškeré armatury musí být přezkoušeny a nastaveny do správné polohy a chráněny před nepříznivými vlivy.

- musí se zkontrolovat, zda veškerá víka otvorů nádoby a přírubové spoje mají úplný počet šroubů, správné usazení šroubů, průměry a délky šroubů a dotažení.

- šrouby se musí dotahovat tak, aby nedošlo k nerovnoměrnému stlačení těsnění, křížení nebo deformaci spojovacích částí a přetěžování šroubů.

- před vpuštěním pracovní látky musí být nádoba propláchnuta dusíkem nebo jiným inertním plynem se zajištěním bezpečnosti pracovníků při použití nedýchatelných inertních plynů.

 

5. Postup při uvádění nádob do provozu

- ovládací armatury se musí otevírat pozvolna tak, aby přetlak nestoupal rychleji než 0,5 MPa za minutu a teplota nepřekročila hodnotu stanovenou pro najíždění nádoby do provozu, přičemž musí být zabráněno náhlým změnám teplot a tlaku, které by mohly způsobit škodlivé pnutí.

- nádoba včetně výstroje se musí sledovat po celou dobu uvádění do provozu. Po tuto dobu se nesmí na ní projevit závady (např. netěsnosti nebo trhliny), jinak musí být okamžitě odstavena z provozu.

- bezpečnostní výstroj se musí přezkoušet, uplynula-li od posledního přezkoušení doba delší než stanovuje norma. Vždy se musí provést porovnání údajů místních a dálkových měřících přístrojů pokud jsou tyto součástí výstroje nádoby.

- nádoba se musí odvzdušnit otevřením odvzdušňovacího uzávěru, jestliže to vyžadují podmínky provozu.

- přírubové spoje a uzávěry se nesmí dotahovat za pracovního přetlaku. Přírubové spoje a uzávěry se smí dotahovat za provozu po snížení pracovního přetlaku na hodnotu 0,5 MPa. Hrozí-li při pracích na nádobě nebezpečí výbuchu nebo požáru, musí se použít postupu nebo nářadí, u kterého je vyloučeno jiskření.

- při dosažení pracovního přetlaku je nutno prověřit těsnost nádoby včetně výstroje.

- u teplosměnných aparátů má být naplněn nejprve pracovní prostor s chladnější tekutinou. Teprve po zaplnění tohoto prostoru se plní prostor s teplejší pracovní tekutinou, pokud místní provozní pokyny nestanoví jinak.

 

6. Odstavení nádob z provozu

Při odstavení nádoby záleží na tom, zda nádoba má být odstavena na kratší dobu do šedesáti dnů, nebo zda má být odstavena na delší dobu.

Při odstavení nádoby na kratší dobu (do šedesáti dnů) musí být nádoba odkalena nebo odvodněna a podle potřeby odpojena od zdroje tlaku a tlak snižován pozvolna na atmosférický.

O snížení tlaku na atmosférický tlak je nutno se přesvědčit pozvolným otevřením odvzdušňovacího zařízení a ne pouze sledováním tlakoměru. Způsob otevírání odvzdušňovacího zařízení musí být stanoven v provozních pokynech, a to tak, aby při otevírání odvzdušňovacího zařízení nemohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku.

Tam, kde je nebezpečí zamrznutí pracovní tekutiny, musí se pracovní tekutina před odstavením nádoby vypustit.

Při odstavení nádoby na delší dobu (nad šedesát dnů), s výjimkou ohříváků pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody, se musí postupovat jako při odstavení na kratší dobu a navíc musí být provedena ochrana proti korozi (např. otevření, vyvětrání, vyčištění, vysušení nádoby apod.)

U nádob provozovaných s tekutinami nebezpečnými výbuchem, jedovatými nebo jinak nebezpečnými, musí být navíc proveden odběr vzorku na rozbor ovzduší uvnitř nádoby a bezpečně zjištěno, že nádoba je řádně vyvětrána.

U výstroje, která by mohla být v době odstavení snadno poškozena, musí být učiněna opatření proti jejímu poškození.

 

7. Provoz nádob za mimořádných podmínek

Při dosažení nejvyššího pracovního přetlaku a otevření pojistného ventilu se musí omezit přívod prac. tekutiny do nádoby. O překročení nejvyššího pracovního přetlaku musí být proveden záznam.

Při dosažení nejvyšší pracovní teplota pracovní tekutiny se musí provést opatření pro zamezení dalšího nárůstu teploty prac. tekutiny. O překročení nejvyšší pracovní teploty musí být proveden záznam.

Nádoba musí být ihned odstavena z provozu:

                - vznikne-li v ní trhlina

                - stane-li se netěsnou v rozebíratelných spojích

                - dojde-li k selhání bezpečnostní výstroje (např. zalepení pojistného ventilu, zařízení

                  ke sledování stavu hladiny,..)

                - hrozí-li přímé nebezpečí úrazu osob, popřípadě vzniku poruch při dalším provozu

                  nádoby

                - vyskytnou-li se za provozu jiné neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze při provozu

                  nádoby vyšetřit, popřípadě odstranit

                - při vzniku deformací na stěnách tlakového celku

                - při překročení maximální pracovní teploty, při které by mohla být narušena pevnost

                  materiálu.

                - ve všech případech stanovených místními provozními pokyny.

O odstavení nádoby z výše uvedených příčin musí být proveden záznam.

2. Tlakové lahve a rozvody plynu

OSNOVA ŠKOLENÍ OBSLUH

 

tlakových lahví a rozvodů technického plynu podle ČSN 07 8304:2011

Ing. Jiří Jarošík, Husova 71, Plzeň, j.jarosik@volny.cz, tel605529290

 

 Základní technické hodnoty a popis zařízení.

 

Výstupní přetlaky z provozních lahví jsou 20 MPa.

Každá tlaková přípojka je složená z provozní.lahve s lahvovým uzávěrem, a s redukčním ventilem s měřením vysokotlaké části (max. 200 bar) a s měřením nízkotlaké části (max. 10 bar). Dále je redukční souprava propojena s příslušným zařízením tlakovou hadicí. Lahve jsou zajištěné proti pádu v držácích se zajišťovacími řetízky.

 

 

Charakteristika používaných plynů

 

Viz příslušné bezpečnostní listy, které jsou nedílnou součástí těchto MPP.

(např. oxid uhličitý, dusík, argonu, syntetický vzduch, kyslík medicinální, acetylén,..) 

 

 

Pravidla pro zacházení s nádobami na plyny.

 

Základní pravidla pro zacházení s tlakovými nádobami k dopravě plynů jsou zejména:

 

> Všechny  nádoby na plyny musí být chráněny před nárazem, pádem a samovolným pohybem, prázdné lahve musí být skladovány za stejných podmínek jako plné lahve.

 

> Vzdálenost lahví od topných těles a sálavých ploch musí být taková, aby povrchová teplota nádob nepřekročila kritickou hodnotu u zkapalněných plynů a hodnotu 50°C. Od zdrojů otevřeného ohně musí být vzdáleny min. 3 m.

 

> Na dveřích prostoru, kde jsou nádoby skladovány, musí být vyvěšena výstražná tabulka a značka zákazu vstupu nepovolaným osobám, tlakové lahve nesmějí být skladovány společně s látkami mastnými, hořlavými, kyselinami, louhy, apod. Místnosti a prostory, kde jsou umístěny provozní a zásobní lahve musí být větrané.

 

> V blízkosti prostoru, kde se s nádobami manipuluje, musí být k dispozici osobní ochranné pracovní prostředky potřebné k bezpečné dopravě, skladování a vyprazdňování nádob a náhradní díly.

 

> V prostoru, kde jsou nádoby skladovány, a do vzdálenosti nejméně 5 m od skladu lahví, je zakázáno ukládat jakékoliv hořlavé látky a provádět práce se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu. V okruhu 10 metrů od tlakové lahve je zakázáno provádět práce s otevřeným ohněm bez zvláštního povolení provozovatele.

 

> Před použitím se musí zkontrolovat stav nádoby, shledá-li se závada, např. nádoba nemá předepsané barevné a vyražené označení, u nádoby je poškozený nebo netěsný ventil, povrch nádoby je poškozen nebo deformován, láhev má poškozenou patku nebo límec, apod., nádoba se musí vrátit bezodkladně zpět do plnírny.

 

> Po použití lahve se musí ventil těsně uzavřít a v lahvi musí zůstat zbytkový přetlak min. 50 kPa.

 

> Zakazuje se umisťovat provozní a zásobní lahve zejména v průchodech a průjezdech, na únikových cestách, v kancelářích, šatnách, kuchyních, jídelnách, sociálních zařízeních, garážích, kotelnách, v nevětraných a obtížně přístupných prostorech a na veřejně přístupných místech.

 

> Ventily lahví se musí otevírat pomalu oběma rukama bez použití nářadí. Lahve, které se nedají takto otevřít se nesmí použít.

 

> Závity lahvových ventilů a jejich příslušenství se musí chránit před znečištěním, poškozením a mastnými látkami. K lahvovým ventilům se nesmí připojit matice s poškozenými závity a matice s jinými závity. Těsnění spojů lahví, armatur a potrubí nesmí být znečištěné mastnými látkami.

 

> Plyny se přepouštějí z nádob do potrubí a zařízení dimenzovaných na nižší tlak pouze přes redukční ventil, určený a označený pro daný plyn a nastavený na příslušný výstupní přetlak, nízkotlaká část redukčního ventilu musí mít vždy tlakoměr a pojistné zařízení.  

 

> Před otevřením ventilu lahve s připojeným redukčním ventilem, se musí zkontrolovat, zda jsou uzavřené ventily spotřebičů a zda je nastaven regulační šroub redukčního ventilu. Po otevření lahvového ventilu je nutno přezkoušet těsnost redukčního ventilu zkouškou vysokotlaké části.

 

> Není-li možno vypouštět plyny na místě spotřeby pro nespolehlivost ventilu nebo jinou závadu a nebude-li ohrožena bezpečnost při dopravě, musí se nádoby bezodkladně vrátit zpět do plnírny. 

 

> Ve venkovním prostoru smějí být lahve skladovány pouze chráněné vhodným způsobem před účinky slunečního záření, před povětrnostními vlivy a proti neoprávněné manipulaci.

 

> Veškeré manipulace s nádobami k dopravě směsi dusíku a oxidu musí být prováděny s naprostým vyloučením přítomnosti mazadel, olejů, tuků a veškerých mastných látek.

 

> Sklad lahví a rozvod plynů  je nutné chránit proti atmosférickým přepětím.

 

> Zjištěné netěsnosti musí být odstraněny neprodleně a je nutno zabránit úniku plynu do uzavřených prostorů, aby nemohlo dojít k vytvoření výbušné směsi.

 

> Rozmrazování redukčního ventilu se nesmí v žádném případě provádět otevřeným ohněm, rozmrazuje se hadrem namočeným v horké vodě.

 

> Zásobní lahve opatřené snímatelným kloboučkem, musí mít tento klobouček nasazený. Nnutno provádět snímání (odšroubování)  kloboučku pozvolna a dbát zvýšené opatrnosti,  při netěsnosti ventilu by mohl být v prostoru pod kloboučkem přetlak.

 

 

Pokyny pro regulaci, měření, ovládání zabezpečovacích a jiných zařízení.

 

Z tlakové nádoby pro dopravu plynů (láhve), umístěné ve svislé poloze na určeném místě a řetízkem zajištěné před pádem a samovolným pohybem, plyny se přepouštějí do potrubí a zařízení pouze přes redukční ventil, určený a označený pro daný plyn a nastavený na příslušný výstupní přetlak.  Nízkotlaká část redukčního ventilu musí mít vždy tlakoměr a funkční pojistné zařízení.  Takto instalovaná provozní láhev se připojuje vždy jen na vyzkoušené přípojné potrubí přes ventil. Dovolený přetlak se kontroluje tlakoměrem.

 

 

Pokyny pro připojení tlakové lahve, uvedení do provozu, způsob obsluhy.

 

Rozvody plynů musí být provozovány tak, aby nedošlo k jejich poškození, znečištění, nebo poruše. Poškozené, znečištěné, porušené nebo netěsné rozvody plynů musí být ihned odpojeny od zdroje – tlakové láhve a bezpečným způsobem zbaveny přetlaku.

Připojování tlakové nádoby pro dopravu plynů (láhve), smí provádět jen pracovník, který byl předem prokazatelně poučen v rozsahu těchto pokynů k obsluze. 

 

Uvedení zařízení do provozu :

 

Před vpuštěním plynu do přípojného potrubí musí být ověřen bezpečný stav zařízení, kam se plyn dopravuje a bezprostředně před vpuštěním plynu musí být informována obsluha tohoto zařízení.

Nejdříve se provede kontrola, zda jsou uzavřeny všechny rozvodní ventily.

Před otevřením výstupního ventilu na lahvi musí být přípojné potrubí zcela těsně a pevně smontované. Redukční ventily musí být vždy upevněny tak, že jejich osa je rovnoběžná s podélnou osou láhve.

Po řádném upevnění redukčního ventilu k láhvi se provede zkouška na těsnost a to ještě před zahájením další činnosti. Zkouška se provede takto:

Uzavře se nízkotlaká část redukčního ventilu tím, že se regulační šroub dostatečně uvolní. Pak obsluha oběma rukama pootevře lahvový ventil a vyčká až ručička obsahového manometru dostoupí maximálního tlaku. Při této manipulaci musí obsluha bezpodmínečně stát stranou manometrů, aby při náhlém úniku plynu nebyly vystavena přímému nebezpečí. Pak obsluha opět uzavře láhvový ventil a přesvědčí se o těsnosti, kterou ověřuje pozorováním , zda neklesá ručička obsahového manometru. Místo netěsnosti se zjišťuje pěnotvorným roztokem. Zjistí-li obsluha jakoukoliv netěsnost na redukčním ventilu, musí lahev uzavřít a nechat vyměnit redukční ventil.

Stoupá-li ručička pracovního manometru – při uvolněném regulačním šroubu – netěsní kuželka mezi vysokotlakou a nízkotlakou komorou a redukční ventil musí být vyměněn za nový.

 

Přetlak v potrubí se pak zvyšuje postupně, ventil vpouštějící plyn do rozvodu se otevírá pozvolna, vyčká se až se ustaví rovnováha. Při úniku plynu mimo rozvod, je nutno ihned uzavřít redukční ventil. Dovolený redukovaný přetlak 0,6 MPa se kontroluje tlakoměrem.

Při otevírání ventilů se musí vyčkat, až se vyrovnají tlaky před ventilem a za ním, teprve potom se ventil může otevřít na plnou hodnotu.

 

Při uvádění do provozu je nutno kontrolovat těsnost připojení lahve, těsnost potrubí a jeho spojů pěnotvorným roztokem (např. potřením spoje roztokem mýdlové vody).

 

Všechny otevřené ventily musí být označeny tabu1kami - otevřeno, uzavřené ventily musí být označeny tabu1kami - zavřeno. Tím je rozvod připraven k použití.

 

 

Pracovníci pověření obsluhou

 

Pracovníci obsluhy musí být:

 

- starší 18 let,

- zdravotně způsobilí k výkonu této profese,

- předem prokazatelně poučeni v rozsahu těchto pokynů k obsluze. 

 

Periodické ověření znalostí pracovníků obsluhy musí být provedeno nejméně 1x za 3 roky. O výsledku přezkoušení je nutno pořídit zápis.

 

Zařízení nevyžaduje trvalou obsluhu, jen občasný dohled (1x za den) s vizuální kontrolou a s  kontrolou tlaku plynu. Každý nebezpečný nebo nenormální stav zařízení musí být ihned oznámen pracovníkům obsluhy zařízení, bezpečnostnímu technikovi a vedení firmy, která zařízení provozuje.

 

Obsluha provádí tyto záznamy do provozního deníku:

- den a hodina výměny tlakové nádoby na dopravu plynů,

- údaje o mimořádných jevech nebo provozních odchylkách ,

- výsledky kontrol a přezkoušení redukčních a pojistných ventilů a tlakoměrů,

- výsledky kontrol těsnosti zařízení.

 

Povinnosti obsluhovatele jsou:

 

- znát obsluhované zařízení a tyto pokyny k obsluze včetně bezpečnostních zásad,

 

- dbát na pořádek v prostoru skladování a manipulace s tlakovými nádobami k dopravě plynů,  udržovat trvale volné a použitelné únikové cesty,

 

- připojovat tlakové nádoby k dopravě plynů a rozvodná potrubí do provozu nebo je odpojovat z provozu podle potřeby nebo na příkaz nadřízeného pracovníka podle těchto pokynů k obsluze,

 

- okamžitě hlásit nadřízenému pracovníku závažné závady na zařízení, tyto ihned zapisovat do provozního deníku. Při nebezpečí z prodlení musí obsluhovatel  samostatně rozhodnout o případném odstavení zařízení  z provozu,

 

- provádět předepsanou kontrolu redukčních ventilů, pojistných ventilů a tlakoměrů a výsledky kontrol a přezkoušení redukčních a pojistných ventilů a tlakoměrů zapisovat do provozního deníku,

 

- kontrolovat stav a těsnost připojení tlakové nádoby k dopravě plynů, těsnost potrubí a jeho spojů,

 

- nepožívat během směny ani před nástupem na směnu alkoholické nápoje nebo prostředky, které mohou nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost,

 

- podrobit se prověrce odborné způsobilosti nejméně jedenkrát za tři roky a podrobit se na vyzvání lékařské prohlídce.

 

 

Pokyny pro provoz

 

Základní bezpečnostní pravidla pro provoz a údržbu zařízení

 

- zachovávat pořádek v pracovním prostoru kolem tlakových nádob k dopravě plynů a rozvodů plynů, zachovávat čistotu zařízení,

 

- sledovat chod a správnou funkci jednotlivých částí rozvodů, zajistit včas opravu, popřípadě výměnu prvků nebo armatur, provádět kontrolu dodržování hodnot regulace tlaku plynu,  kontrolu těsnosti a v případě havarijního stavu odstavení zařízení z provozu,

 

- všechny ventily otevírat a zavírat velmi zvolna bez použití násilí, počkat, až se vyrovnají tlaky před ventilem a za ním , teprve pak otevřít ventil na plnou hodnotu,

 

- při manipulaci s ventily a lahvemi je nutné volit takové postavení obsluhy, aby při případném uvolnění částí výstroje nebo při výronu plynu stál pracovník mimo oblast ohrožení jeho bezpečnosti,

 

- na rozvodu plynů nesmějí být prováděny jakékoliv neodborné zásahy. Pří provozu musí být dbáno pokynů a doporučení dodavatele rozvodů,

 

- pracovníci v objektech, kde jsou instalovány rozvody plynů musí být seznámeni se způsoby uzavření jednotlivých částí rozvodů tak, aby v případě nebezpečí mohli provést potřebný zásah,

 

- při práci s tlakovými nádobami k dopravě plynů a s rozvody plynů musí být zachována čistota, zejména musí být prováděny s naprostým vyloučením přítomnosti mazadel, olejů, tuků a veškerých mastných látek,

 

- je nutno zabránit, aby s tlakovými lahvemi a s rozvody plynů manipulovali neoprávněné osoby,

 

- s těmito zásadami musí být seznámen každý pracovník, který bude s rozvody přicházet do styku. Znalost těchto zásad musí být podle potřeby obnovována a doplňována.

 

 

Pokyny pro odstavení z provozu

 

Při odstavení z provozu musí být rozvod dokonale uzavřen a udržován pod přetlakem min. 50 kPa inertního nebo původně dopravovaného plynu. Je třeba provádět průběžnou kontrolu zda plyn neuniká.

 

 

Pokyny pro případ havárie nebo požáru

 

V případě havárie, poruchy nebo výbuchu je nutno:

- uzavřít přívod plynu před místem poškození rozvodu,

- je nutno zabránit úniku plynu do uzavřených prostorů, aby nemohlo dojít k vytvoření výbušné směsi,

- při úniku plynu zajistit bezpečnost osob jejich evakuací z ohroženého prostoru,

- z okolí úniku odstranit všechny případné zdroje vznícení, prostor intenzivně větrat,

- provést okamžitá protipožární opatření, uhasit otevřený oheň, zabránit vzniku jisker, vzniku elektrického oblouku, vypnout zdroje sálavého tepla, odstranit možné zdroje vznícení,

- došlo-li k požáru, je nutné uvést v činnost protipožární zařízení. Není-li instalováno, použijeme s největší účinností sněhový hasící přístroj a požár ihned ohlásíme ohlašovně požárů.

 

 

Zkoušky zařízení, pokyny pro hledání netěsnosti, včetně lhůt

 

Tlakové nádoby k dopravě plynů musí být před každým naplněním zkoušeny v plnírně podle ČSN 07 8304 – Tlakové nádoby na plyny  - provozní pravidla. Nové potrubí rozvodu plynů po dokončené montáži nebo potrubí po generální opravě nebo rekonstrukci, musí být přezkoušeno na pevnost a těsnost. Zkoušky těsnosti se provádějí po prokázání pevnosti rozvodového potrubí a armatur. Tlakové zkoušky se provádějí buď provozním médiem se stejnou nebo vyšší difuzní schopností, pokud tato média neznehodnotí požadované vlastnosti rozvodu, zejména jeho čistotu a odmaštění. Tlakové zkoušky může provádět jen k tomu odborně způsobilá osoba. O provedené tlakové zkoušce musí být vypracován protokol. Kontrolní zkoušky těsností se provádějí sledováním poklesu tlaku v těsně uzavřeném rozvodu nebo jeho části. Pří podezření z netěsnosti se dané místo přezkouší pěnotvorným roztokem.

 

Kontroly těsnosti připojení tlakové nádoby k dopravě plynů, těsnosti potrubí a jeho rozebíratelných spojů, se provádějí při každé výměně tlakové nádoby k dopravě plynů nebo při výměně armatur, přístrojů nebo jejich těsnění, nejméně však 1 x za měsíc na celém zařízení. O provedené kontrole a způsobu odstranění zjištěných netěsností musí být proveden záznam do provozního deníku.

 

Zápis musí obsahovat:

jméno a příjmení pracovníka, který kontrolu provedl,

zjištěné netěsnosti a způsob jejich odstranění.

 

 

 

Termíny pro provádění kontrol a prohlídek

 

- kontrola stavu a správné funkce zařízení – 1 x za den.

 

- kontrola funkce redukčních a pojistných ventilů a tlakoměrů – 1 x za měsíc.

 

- kontrola těsnosti připojení tlakové nádoby k dopravě plynů, stavu a těsnosti potrubí a jeho rozebíratelných spojů – 1 x za měsíc.

 

- kontrola redukčních ventilů a metrologická kontrola tlakoměrů – 1 x za rok..

 

- Došlo-li v souvislosti s provozem zařízení k úrazu nebo větší hmotné škodě musí provozovatel postupovat v souladu s ustanovením zákoníku práce a NV č. 494/2001 Sb., tj. neprodleně tuto skutečnost oznámit oblastnímu inspektorátu práce.

 

 

Vybavení obsluhovatele osobními ochrannými pracovními prostředky

 

Provozovatel tlakových nádob k dopravě plynů a rozvodu plynů jako zaměstnavatel poskytuje pracovníkům pověřeným skladováním a dopravou tlakových nádob k dopravě plynů, osobní ochranné pracovní  prostředky, mycí,  čisticí a dezinfekční prostředky a  ochranné nápoje podle  vlastního  seznamu a  konkrétních podmínek  práce, v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 495/2001 Sb., nejméně:

- pracovní oděv a obuv,

- ochranné rukavice kožené pětiprsté.

Ve skladu lahví musí být umístěny hasící přístroje podle požárního řádu.

 

 

Požadavky na vybavení pracovníků obsluhy pracovními prostředky a nářadím

 

V případech, kdy došlo k nekontrolovanému úniku plynu do nevětraného prostoru, nesmí se do takových prostor vstupovat v oděvech ze snadno hořlavých látek, v oděvech ze snadno tavitelných  materiálů (umělá vlákna) nebo v oděvech zamaštěných. Všechny součásti oděvů musí mít antistatickou úpravu.

 

 

 Zásady první pomoci při popáleninách

 

Popáleniny I. a II. stupně okamžitě oplachujeme studenou vodou po dobu 15 až 20 minut. Poté přiložíme sterilní obvaz, např. popáleninovou rouškou a přes ní studený obklad, např. ledově studenou vodou, naplněnou do igelitového sáčku.

Při rozsáhlejších popáleninách zabalíme popáleného do sterilních roušek nebo přežehleného prostěradla. Oděv postiženému svlékáme jen tehdy, je-li nutné ošetřit i jiné poranění, přiškvařené části oděvu neodstraňujeme. Popálené končetiny se po ošetření znehybní (šátek, dlaha,..). Popálení v oblasti obličeje a očí se oplachuje studenou vodou, obvaz se poté nepřikládá. Pečlivě se sleduje dýchání ve všech případech, kdy došlo k inhalaci kouře a topných plynů. Při dušnosti se nemocný usadí do polohy polosedě se zvýšeným hrudníkem a opřený zády. Je-li možnost, inhaluje kyslík. Při narůstající dušnosti a nedostatečném dýchání se včas zahájí umělé dýchání. Popálenému se ústy nepodávají tekutiny ani léky. Zajistíme co nejrychleji odvoz postiženého do zdravotnického zařízení k odbornému ošetření.

Před poskytnutím první pomoci je vhodné přiložit na ústa a nos sobě i postiženému roušku, šátek, kapesník abychom zabránili druhotné kapénkové infekci. Na popáleniny nedáváme olej, zásypy, masti, tuky a podobně.