Přehled gramatiky

15. Zájmena

15.3. Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena

I

my

můj

 

we

our

náš

you

your

tvůj

 

you

your

váš

he

his

jeho

 

they

their

jejich

she

her

její

 

 

 

 

it

its

toho, onoho

 

 

 

 

 

V angličtině, jako i u jiných slovních druhů, u zájmen platí, že se neskloňuje, tzn. že tyto tvary používáme pro všechny české odpovídající tvary. Také nesmíme zapomenout, že neexistují v angličtině gramatické rody, tzn. zájmeno „his“ odpovídá mužskému pohlaví, „her“ ženskému pohlaví a „its“ přivlastňuje neživým věcem, případně zvířatům.

 

Přivlastňovací zájmena stojící samostatně

my

mine

 

our

ours

your

yours

 

your

yours

his

his

 

their

theirs

her

hers

 

 

 

its

its

 

 

 

 

Stojící samostatně zjednodušeně znamená, že za přivlastňovacím zájmenem nestojí žádné podstatné jméno, tedy ta věc, člověk, zvíře apod., které někomu nebo něčemu přivlastňujeme.

 

This is my pen.

 

Is this your coat?

 

His friend is a doctor.

 

That is her book.

 

That is our flat.

 

Are these your coats?

 

Their house is beautiful.

 

This pen isn’t mine.

 

This coat isn’t yours?

 

The doctor is a friend of his.

 

That book is hers.

 

That flat is ours.

 

These coats aren’t yours.

 

That beautiful house is theris.

 

Jako samostatně stojící přivlastňovací zájmeno se nepoužívá „its“.