Pozorování

1. Zúčastněné pozorování

1.4. Terénní poznámky - pokračování

-  začínáme je psát v terénu

- zaznamenáváme vše, co je relevantní – i to, o čem soudíme, že si lehce zapamatujeme – neomezená schopnost pamatovat si události v terénu je častý omyl (tj. systematicky vytváříme data). Nejčastěji se jedná o:

  • různá vodítka, které nám posléze umožní „vybavit si“, co jsme pozorovali (např. kdo byl přítomen, co bylo řečeno atd.)
  • útržky zápisků a zápisky významných slov, slovních spojení či krátkých výpovědí
  • chronologie
  • dílčí popisy podstatných detailů
  • stručné reprezentace konverzací
  • dílčí interpretace naše i aktérské
    • je důležité v poznámkách rozlišovat aktérské vědění a reprezentace a naše vlastní
  • často se doporučuje zapisovat také naše pocity či smyslové zakoušení pozorovaných situací

-          neustále se k poznámkám vracíme, opakovaně je čteme a „doplňujeme“ komentáři – širšími reflexemi toho, co vlastně bylo pozorováno

  • je vhodné opět tyto komentáře nějak rozlišit