Pozorování
Site: | Moodle UK pro výuku 1 |
Course: | Úvod do metod terénního výzkumu (ATERMET01) |
Book: | Pozorování |
Printed by: | Guest user |
Date: | Friday, 13 December 2024, 9:22 AM |
1. Zúčastněné pozorování
"Zúčastněné pozorování je způsob získávání dat, kdy se musíme ponořit do cizí společnosti, odstřihnout se od vlastní, uzávorkovat svůj život a být co nejblíž lidem, které zkoumáme, abychom byli svědky toho, jak reagují na různé životní situace."
(Goffman, Erwin 1989. On Fieldwork, Journal of Contemporary Ethnography 18/123: 125)
Klasická metoda kvalitativního výzkumu v antropologii a dalších sociálních vědách:
- umožňuje sledovat sociální konstrukci fenoménů v každodenní sociální realitě zkoumaných populací
- umožňuje sledovat sociální procesy a vztahy přímo tam, kde se utváří a přetváří
- umožňuje porozumět sdíleným významům v pozadí zjevného jednání
- umožňuje porozumění „pohledu aktérů“
Při této časově náročné metodě se účastníme interakcí, rituálů, událostí, abychom získali kulturní vhled
1.1. Základní principy
Jedná se o kombinaci pozorování a participace, tj. tato metoda si vyžaduje naší zapojení do každodenních aktivit aktérů
- dle míry zapojení někteří autoři mluví také o nezúčastněném, polozúčastněném a zúčastněném pozorování
- složitost této metody spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že výzkumník musí vědomě neustále přijímat metodologické volby, nelze se zde řídit předem připraveným přesným plánem, jedná se o nestrukturovaný přístup, u kterého se řídíme tím, co pozorujeme přímo v terénu
Aktéry sledujeme přímo tam, kde se odehrávají jejich každodenní aktivity, tj. v jejich „přirozeném“ prostředí a v těch kontextech, které pro porozumění jejich životům považujeme za relevantní
- učíme se tedy, jaké by to bylo být členem daného společenství, žít v daných podmínkách, zakoušet danou zkušenost
- učíme se zaznamenávat a interpretovat nejenom zjevné, ale hlavně skryté aspekty kultury a společnosti
O všem, co pozorujeme, vedeme detailní terénní poznámky
1.2. Praktické ohledy
Tato metoda v sobě zahrnuje
- pozorování lidí v jejich prostředí při každodenních aktivitách a interakcích
- zapojení do každodenního života
- interakce s lidmi, kteří do zkoumaného terénu vstupují
- budování vztahů s klíčovými informátory
- systematické zaznamenávání
1.3. Terénní poznámky
Pro zúčastněný výzkum je klíčový nástroj tzv. terénních poznámek
- důležitou součástí zúčastněného pozorování je naše volba, jak to, co sledujeme transformovat či přeložit do textové podoby, aby to bylo sdělitelné čtenářům
- je důležité uvědomit si, že terénní poznámky nejsou „objektivní zápisy či popisy skutečnosti“, nelze zapsat vše, co se děje, všechny sdílené významy, všechny motivace, či strukturální vztahy ovlivňující danou pozorovanou situaci
- vždy se jedná o reprezentaci/interpretaci – tj. selektivní redukci a čím více budeme toto reflektovat, tím lépe se naučíme ze zúčastněného pozorování vytěžit maximum
- dle některých autorů je psaní terénních poznámek nejdůležitějším momentem pro výslednou interpretaci a etnografickou reprezentaci (tj. klíčová rozhodnutí přijímáme během celého procesu pozorování, nikoliv až po jeho ukončení)
Terénní poznámky jsou v zásadě textem zaznamenané dílčí interpretace formulované v úzkém propojení s terénní zkušeností.
- doporučujeme psát je co možná bezprostředně, nebo alespoň jednou denně, pokud není možné pořizovat je přímo ve sledu pozorovaného dění
1.4. Terénní poznámky - pokračování
- začínáme je psát v terénu
- zaznamenáváme vše, co je relevantní – i to, o čem soudíme, že si lehce zapamatujeme – neomezená schopnost pamatovat si události v terénu je častý omyl (tj. systematicky vytváříme data). Nejčastěji se jedná o:
- různá vodítka, které nám posléze umožní „vybavit si“, co jsme pozorovali (např. kdo byl přítomen, co bylo řečeno atd.)
- útržky zápisků a zápisky významných slov, slovních spojení či krátkých výpovědí
- chronologie
- dílčí popisy podstatných detailů
- stručné reprezentace konverzací
- dílčí interpretace naše i aktérské
- je důležité v poznámkách rozlišovat aktérské vědění a reprezentace a naše vlastní
- často se doporučuje zapisovat také naše pocity či smyslové zakoušení pozorovaných situací
- neustále se k poznámkám vracíme, opakovaně je čteme a „doplňujeme“ komentáři – širšími reflexemi toho, co vlastně bylo pozorováno
- je vhodné opět tyto komentáře nějak rozlišit