Etika terénního výzkumu

Site: Moodle UK pro výuku 1
Course: Úvod do metod terénního výzkumu (ATERMET01)
Book: Etika terénního výzkumu
Printed by: Guest user
Date: Wednesday, 4 December 2024, 6:27 PM

1. Etika výzkumu

Sociální vědy začínají řešit etické problémy výzkumu ve druhé polovině dvacátého století.

Vznikají první etické směrnice, které upravují pohyb v terénu, kontakt s informátory, publikování, vztah k poskytovatelům podpory atd.

Většinou řeší oblasti:

  • Výzkumu: zejména vztahy s informátory. Smyslem je neohrozit informátory.
  • Publikování: uchovávání a zveřejňování dat. Dodržet správné prinicpy šíření vědění ve vztahu k veřejnosti a kolegům.
  • Výuky: vztahy vyučujících a studentů. Etické chování v rámci výuky, výzkumu, společného publikování.
  • Vztahů k veřejnosti: otázky šíření vědění, aplikace poznatků. Odpovědnost k veřejnosti.

1.1. Vstup do terénu: skrytá identita

 Skrytá identita: Výzkumník neodkryje svou identitu výzkumníka. Etické dilema - neexistuje jednoznačný návod.
Obvykle se za přijatelnou považuje v těchto případech:
• Pokud by výzkum jinak nebyl možný (odhalení by znemožnilo výzkum).
• Pokud by odhalení identity mohlo vést k fyzickému ohrožení výzkumníka.
  
Většinou se používá např. u skupin, které se pohybují na hraně (nebo za hranou) zákona, nebo u uzavřených skupin.
Řada badatelů považuje skrytý výzkum za neetický - protože při něm neinformujete pravdivě své informátory.

1.2. Informovaný souhlas

  
 ► Výzkumník by měl poskytnout informace o výzkumu, které informátorům umožní rozhodnout se, jestli se výzkumu chtějí účastnit nebo ne.
 ► Souhlas s výzkumem a dalším využitím dat (zejména u nahrávek), publikace.
 ► Nemusí být nutně písemný.
 
• Informátoři musí daným informacím správně porozumět. 
Účast na výzkumu musí být dobrovolná.
• Informátoři by měli mít možnost z výzkumu kdykoli odstoupit.

V případě, že informátoři nejsou schopni poskytnout souhlas (např. děti) – měli by souhlas poskytnout rodiče.

1.3. Financování výzkumu

Etické riziko spojené s financováním výzkumu je třeba promyslet před začátkem výzkumu.

Zdroje financování výzkumu různé: liší se u základního a aplikovaného výzkumu.

Etické otázky vznikají zejména u aplikovaných výzkumů. Je třeba si položit a promyslet několik základních otázek:

  • Jak budou výsledky mé práce publikovány?
  • Jakým způsobem budou výsledky výzkumu využity v praxi?
  • Jakým způsobem se aplikace výsledků dotkne mých informátorů?
  • Jaké změny do jejich životů může přinést aplikace výsledků výzkumu?

 

1.4. Vztahy s informátory

Součástí terénního výzkumu je obvykle navázání osobních vztahů s informátory. Je to vlastně nezbytná podmínka kvalitního výzkumu.

Otázky kolem osobních vztahů v terénu:

  • Jak vyřešit to, že vytvářím osobní vztahy, ale moje pozice je vlastně pozice výzkumníka?
  • Nevyužívám svoje informátory?
  • Moji informátoři jsou zdrojem mých dat, umožňují mi dělat výzkum: co jim můžu poskytnout já?
  • Jak ošetřím skutečnost, že moji informátoři jsou vlastně spoluautoři mého výzkumu?
  • Jak vyřešit dilema, že moji informátoři se mnou naváží vztah, ale já z jejich života možná jednou zmizím?
  • Musejí mít výzkumníci své informátory rádi?
  • Je etické navazovat v terénu sexuální vztah?

Problematika sexuálních vztahů v terénu: dříve tabu. Etická diskuse (srov. text Fatková, G.: O čem se nemluví).

V dějinách antropologických výzkumů od konce 19. století do současnosti docházelo k postupné změně v terminologii označující antropologický předmět zájmu:

Divoši/primitivové - informátoři - spolupracovníci - spoluatoři - přátelé

2. Etické kauzy v dějinách antropologie

Projekt Camelot (1964)

- výzkum zaměřený na rozpoznávání rizika sociálních nepokojů, zejm. v Latinské Americe

- předvídání a předcházení konfliktům vojenskou akcí

- tým sociálních vědců (včetně antropologů)

Skandál vypukl, když jihoameričtí badatelé zjistili, že výzkum  je financován armádou, a nařkli projekt z imperialismu. Výzkum byl v roce 1965 zrušen, ale zřejmě pokračoval tajně.

Pro stručný výčet nejznámějších "kauz" v antropologii viz níže:

V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.PNG

3. Institucionalizovaná etika

Nejčastějším formalizovaným nástrojem je tzv. Informovaný souhlas. Může se jednat o ústní souhlas, některé instituce vyžadují písemný dokument, který může mít následující podobu:

V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek2.PNG

3.1. Profesní organizace

CASA - Česká asociace pro sociální antropologii

http://www.casaonline.cz/

Občanské sdružení profesionálních akademických pracovníků, absolventů spřízněných oborů a jeho příznivců, jejímž cílem je podporovat rozvoj sociální antropologie. Založena r. 2008.

EASA - European Association of Social Anthropologists

https://www.easaonline.org/

Profesní organizace evropských antropologů. Podporuje rozvoj antropoogie v Evropě, pořádá bienální konference, vydává časopis Social Anthropology a zašťiťuje řadu tematických profesních sítí. Založena r. 1989.

AAA - American Anthropological Association

https://www.americananthro.org/ConnectWithAAA/Content.aspx?ItemNumber=1665&navItemNumber=586

Celosvětově největší odborná a profesní organizace sdružující odborníky, výzkumníky a studenty z oblasti antropologie. Jejím cílem je podporovat rozvoj lidského poznání člověka, společnosti a kultury. Založena r. 1902.

3.2. Etické kodexy

Na odkazech uvedených níže si můžete prostudovat etické kodexy dvou antropologických profesních organizací - Americké antropologické asociace (AAA) a České asociace pro sociální antropologii (CASA).

American Anthropological Association (AAA): Principles of Professional Responsibility of AAA

http://ethics.americananthro.org/category/statement/?__cf_chl_jschl_tk__=5c3bb4b1b4fa3b028c666279a565cf5511be8296-1582118986-0-AY7ZhWHZ2k43pHMskJ50F8KWkAPWBxGEORs7i1SO3oloclPoZjSWHJXFcKBqcKhmExZdLxpVm1pe5k43HUXeOMQ4X-ysiyCSZoZrsBk0CURazUg71IBrqunxmyMU9-4olBfjsLPa4_F0yFIclDfVu_0246C2cuEloY89SkZVt8nMvHel1wh9SkXSfoa9pUeGl3t3A2Rfy7dgsAeMUMOdJCh4uOICnsXTeBlL1EIk4WCva7PgUSiS6XyV1a14-ChjDrLhyYpKGgzhCwvk_o6HNX6Q7ifNicAdJmm6s3IL0BNj

Česká asociace pro sociální antropologii (CASA): Etický kodex

http://www.casaonline.cz/?page_id=7

3.3. Zákon na ochranu osobních údajů

Týká se práva na ochranu soukromí každého občana a upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů.

Upravuje tedy pravidla shromažďování, uchovávání a publikování dat obsahujících osobní údaje jednotlivců. 

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110

3.4. Kritika formalizované etiky

Kritici formalizované etiky upozorňují na závažné (mnohdy implicitní) předpoklady institucionalizovaných pravidel:

Dodržíme-li veškeré regulace, bude náš výzkum z etického hlediska neproblematický?

Zahrnuje typický etický kodex apel na neustálé, relační a situační zvažování role např.: 

• Morálních předpokladů všech zúčastněných
• Světonázorů
• Politických preferencí a mocenských pozicí
• Zkušeností
• Socializace v dominantních institucích
• Těla a osobnostních charakteristik
Nemůže vést etická regulace ve výsledku k nežádoucím omezením možností kvalitativního výzkumu např. zranitelných populací? 

4. Uchovánání dat a etika publikování

Potřeba anonymizovat data, které uchováváme pro potřeby vědecké analýzy, nebo jako součást analýzy publikujeme.

Zbavíme data osobních, citlivých dat (jméno, věk, ad.) - tak aby nebylo možné některé citlivé informace spojit s konkrétní osobou.

Obvykle anonymizace osobních jmen informátorů. Často anonymizovány také lokality výzkumu - aby nebylo možné identifikovat jednotlivé osoby.

4.1. Anonymizace

Anonymizace informátorů: neuvádění konkrétních jmen lidí.

Motivováno snahou chránit informaátory, předejít jejich poškození.

Vždy je potřeba předem vyjasnit s informátory, zejména v případě zveřejňování citlivých informací.

Různé metody:

- používání pseudonymů

- používání iniciál

- používání křestních jmen

Někdy jsou anonymizovány také lokality: zejména pokud by bylo snadné je identifikovat.

V některých případech je těžké dosáhnout anonymizace.