Jak začít s terénním výzkumem

Site: Moodle UK pro výuku 1
Course: Úvod do metod terénního výzkumu (ATERMET01)
Book: Jak začít s terénním výzkumem
Printed by: Guest user
Date: Friday, 6 December 2024, 12:27 PM

1. Vstup do terénu

  • Neznamená pouze fyzickou přítomnost nebo získání povolení k výzkumu.
  • Zahrnuje neustálé vyjednávání toho, že se s vámi lidé budou bavit.  

Často se rozlišují dva typy prostředí:

  • Uzavřené, soukromé prostředí – instituce, organizace (vězení, nemocnice, škola) – uzavřené, musíme získat povolení k přístupu.
  • Otevřené, veřejné prostředí – veřejný prostor, volně přístupné – obvykle. Otázka etická – máme právo volného přístupu?

1.1. Otevřený vstup a skrytá identita

V závislosti na možnostech prostředí (uzavřené, otevřené) a na zvoleném výzkumném problému volíme:
Otevřený vstup: informujeme informátory a požádáme o jejich souhlas s provedením výzkumu.

Skrytá identita: informátoři o nás nevědí – volíme tehdy, když odkrytí identity by vám znemožnilo uskutečňovat výzkum, nebo by vás ohrozilo.

1.2. Gatekeeper

Gatekeeper - člověk, který hlídá vstup do terénu. Omezuje váš přístup a komunikaci s ostatními.

  • Někdy v průběhu výzkumu získáte určitého "patrona" - člověka, který se vás ujme a drží nad vámi ochrannou ruku.
  • Někdy je těžké najít hranici mezi patronem a gatekeeprem.
  • Často se zajímají o to, jakým způsobem vykreslíte v závěrečném produktu (textu) zkoumaný terén. Mohou vás ovlivňovat během vašeho výzkumu (navádět na určitá témata/lidi, blokovat určité linie výzkumu, snažit se kontrolovat závěrečný text).

1.3. Kulturní šok

Označujeme tak pocit nepohody z odlišného kulturního prostředí.

Čloěvk se ocitne v neznámém prostředí, kde přestávají platit pravidla, která zná.

Několik fází kulturního šoku (Oberg, 1960)

  1. Okouzlení (honeymoon)
  2. Krize
  3. Zotavení
  4. Přizpůsobení

Termín jako první použil kanadský antropolog Kalervo Oberg (1960).

2. Vztahy s informátory

Ovlivněny primárně tím, jaký vstup jsme zvolili, co zkoumáme a kde. Záleží také na tom, jak se výzkumník představí a co o svém výzkumu řekne:
  
•  Kolik, co a kdo ví o výzkumu
•  Do jakých aktivit se výzkumník zapojuje a do jakých ne a jak jej to lokalizuje
•  Co si o vás myslí vaši informátoři bez ohledu na to, jak se uvedete → Informátory často zajímá spíš to, co jste za člověka, než co přesně děláte nebo jaký je přesně váš výzkumný záměr.

2.1. Rapport

  • Navázání a udržení kontaktu s informátorem.
  • Vytvoření vztahu vzájemné důvěry mezi výzkumníkem a zkoumaným, který umožňuje kvalitní terénní výzkum. 

2.2. Role výzkumníka v terénu

Role insidera nebo outsidera:

  • Insider – stanete se navzájem součástí svých životů
  • Outsider – zachováváte si odstup, pohled zvenčí

Většina výzkumů někde na pomezí.

Výzkumník by se měl ponořit do zkoumané kultury, ale zároveň si zachovat vlastní pozici, schopnost analytického odstupu.

Nebezpečí tzv. going native: přijmete hodnoty zkoumané kultury zas vé natolik, že už ji nedokážete zkoumat.

3. Vzorkování v terénním výzkumu

  •   Metody označující způsoby, jak vybíráme jednotlivé informátory pro výzkum.

Výběr informátorů je proces, při němž může docházet ke změnám, úpravám – neustále se musáme ptát, jestli odpovídá naší výzkumné otázce.

3.1. Metoda sněhové koule (snowball sampling)

Způsob výběru informátorů pro výzkum založený vzájemných vazbách mezi nimi.

Výzkumník získává přístup k dalším informátorům na základě doporučení a jejich osobních vazeb na původní informátory.

Jeho výzkumný vzorek se tak postupně "nabaluje" (jako sněhová koule) a získává víc a víc informátorů.

Slabina tohoto postupu je v tom, že výsledný vzorek může kopírovat sociální hranice ve zkoumaném společenství (např. v konfesně rozděleném společenství se dostanete jen k jedné polovině komunity).

4. Výzkum typu "multi-sited"

Jako multi-sited ethnography se označuje metoda, kdy výzkum neprobíhá pouze na jednom místě (site).

Multi-sited ethnography také odkazuje ke skutečnosti, že v tomto typu výzkumu padá rozlišování mezi lokalitou a globálním kontextem.

Výzkumník se při "multi-sited ethnography" konceptuálně neustále pohybuje mezi mezi různými úrovněmi a sleduje své téma na základě osob, myšlenek, konceptů či materiálních objektů, které se pohybují v různých (lokálních, národních, nadnárodních, virtuálních atd.) kontextech (Marcus 1995).

Autorem konceptu multi-sited enthography je americký antropolog George E. Marcus (Ethnography in/of the world system: The Emergence of a Multi-sited Ethnography, Annual review of Anthropology 1995, 24: 95-117).