Systém knihoven v ČR a na UK

Říká se, že Češi jsou národ čtenářů; průměrně přečteme za rok asi 12 knih. Většinu z nich si však nekupujeme. Velice aktivně totiž využíváme husté sítě knihoven. Za tu vděčíme zákonu z roku 1919, jež přikazoval větším obcím knihovnu zřídit a tato povinnost se zachovala až do konce století. 

V současnosti můžeme v evidenci Ministerstva kultury najít přes šest tisíc knihoven.

V České republice dnes systém knihoven a jejich činnost a provozování do jisté míry vymezuje Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Běžně se používá krátké označení knihovní zákon. 

V rámci tohoto zákona se vymezují základní pojmy týkající se knihovnictví, informace k různým knihovnickým a informačním službám, evidenci knihoven a knihovních fondů atd. 

Zákon také stanovuje základní systematizaci druhů knihoven v České republice. Podle jejich zřizovatele je možné knihovny v ČR rozdělit do tří skupin. 

Knihovny zřizované Ministerstvem kultury 

Krajské knihovny jsou knihovny s univerzálním knihovním fondem případně doplněným o specializované fondy. Krajskými knihovnami se staly mj. bývalé státní vědecké knihovny. 

Tyto knihovny zajišťují tzv. regionální služby pro základní knihovny v příslušném kraji, kromě koordinace a kooperace knihoven se jedná např. o vzdělávání knihovníků i veřejnosti. Ve svém sídelním městě zároveň mohou vykonávat funkce příslušné základní knihovně 

Mezi krajské knihovny dnes řadíme 13 knihoven: 

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích,
Moravská zemská knihovna v Brně,
Krajská knihovna Karlovy Vary,
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové,
Krajská vědecká knihovna v Liberci,
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě,
Vědecká knihovna v Olomouci,
Krajská knihovna v Pardubicích,
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje,
Středočeská vědecká knihovna v Kladně,
Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem,
Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod,
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Základní knihovny zřizované příslušným orgánem obce 

Zpravidla se jedná o knihovny obecní a městské s univerzálním nebo specializovaným knihovním fondem (mnohdy souvisejícím s daným regionem či místem), které vykonávají informační, vzdělávací a kulturní činnosti. 

Mimo tyto tři typy zákon určuje také tzv. specializované knihovny.

Sídlem Národní knihovny je barokní areál bývalé jezuitské koleje v Klementinu.  

Historie vzdělávání, potažmo knihovnictví na tomto místě sahá až do 11. století, kdy zde byla vybudována kaple sv. Klimenta. Při té o dvě století později vzniklo tzv. Studium generale, vysoké učení spadající pod místní dominikánský klášter, které později splynulo s nově založenou Pražskou univerzitou. Její knihovny se utvářely na základě darů významných osobností; soubor kodexů univerzitě daroval i císař Karel IV. 
Roku 1556 začalo na troskách opuštěného dominikánského kláštera budování samotné jezuitské koleje. O necelé století později se Pražská univerzita dostala pod správu jezuitů a ti její knihovní fondy začali stěhovat právě do budov v areálu Klementina. Ačkoliv ve druhé polovině 18. století jezuité Klementinum opustili, univerzita i její knihovna ve zdejších prostorách zůstaly. Marií Terezií byly zdejší knihovní sbírky prohlášeny za veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu. Roku 1918 se knihovna dostala pod správu nově vzniklé Československé republiky. V průběhu 20. století se součástí knihovny stala také Slovanská knihovna. Tato specializovaná knihovna pro slavistické obory dnes uchovává přes 800.000 knihovních dokumentů a řadí se tak mezi největší a nejvýznamnější slavistické knihovny v Evropě. 

Roku 1990 získala knihovna nový a dodnes aktuální název - Národní knihovna. V současnosti schraňuje na 7,5 milionu knihovních jednotek. 

Jak bylo zmíněno v předchozí části, knihovní zákon Národní knihovnu popisuje jako knihovnu s univerzálním knihovním fondem doplněným o fondy specializované, která také uchovává konzervační a historický fond. Národní knihovna je zároveň centrem systému knihoven, v němž vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.  

Knihovna Filozofické fakulty je systémem 26 dílčích knihoven a centrálního Střediska vědeckých informací.  

Celkově knihovna FF UK schraňuje na 1,1 milionu dokumentů, ve fondu naleznete kromě knih také časopisy, kvalifikační práce a e-knihy. Knihovna má na 12 tisíc čtenářů a ročně provede celkem kolem 100 tisíc výpůjček. 

Registrace do knihovny je pro studenty a zaměstnance univerzity samozřejmě zdarma. Jediné, co k ní potřebujete, je vyplněný registrační formulář a univerzitní identifikační karta (ISIC), která Vám následně slouží i jako průkazka čtenáře. S jedinou registrací v jakékoliv dílčí knihovně na FF UK se pak automaticky stáváte registrovaným čtenářem ve vše fakultních knihovnách. 

Pro užívání knihoven na jiných fakultách se však budete muset zaregistrovat také tam. S průkazem studenta UK je registrace zdarma také tam. 

Knihovna Jana Palacha

Knihovna FF UK je často zaměňována s Knihovnou Jana Palacha. Nicméně Knihovna Jana Palacha (KJP) je pouze jednou z dílčích knihoven Knihovny FF UK. 

Vznikla jako víceúčelová knihvona v roce 2010 a dnes slouží jako centrální knihovna základní studijní literatury pro studenty bakalářských studijních programů na FF UK. Zároveň pak funguje jako oborová knihovna pro několik fakultních ústavů a kateder.

KJP je rozdělena do 3 barevne odlišených podlaží.

• První podlaží je označeno červenou barvou, najdete zde samoobslužnou šatnu, recepci, výpůjční pult, studovnu, červený (filologie) a oranžový (beletrie) volný výběr, týmovou studovnu a počítačovou studovnu se samoobslužným tiskem;
• Druhé podlaží je označené modrou barvou. Najdete zde volný výběr časopisů, modrý (filozofie, umění, sociální vědy) volný výběr, studovnu a galerii s dalšími studijními místy;
• Třetí podlaží je označeno zelenou barvou a nachází se zde zelený (historie, politologie, ekonomie, právo) volný výběr, studovna a odpočinková zóna.

Týmová studovna je místnost se 16 studijními místy a audiovizuální technikou. Rezervovat si ji může každý čtenář pro skupinu 2 a více osob. Využívá se pro konání různých akcí nekomerčního charakteru, např. pořádání seminářů, promítání filmů či jiných nárazových akcí. Není však k dispozici pro běžnou výuku na fakultě. Její rezervaci je možné provést na recepci KJP nebo na e-mailu kjp@ff.cuni.cz.

V KJP se nachází celkem 35 počítačů, většina z nich je pak v počítačové studovně. Přihlášení do těchto počítačů, stejně jako do všech počítačů v síti UK, je možné s přihlašovacími údaji uživatele, které se shodují s uživatelskými údaji do SIS. V rámci počítačové studovny je možné využít tiskové služby. Nachází se zde samoobslužné multifunkční tiskárny. Tiskové služby je možné využívat výhradně s univerzitní čipovou kartou (ISIC), která je nabitá odpovídající částkou. V počítačové studovně se nachází taktéž dobíjecí automat pro tiskové služby.

Knihovna FF UK nabízí několik druhů výpůjček dokumentů.

Běžná výpůjčka je standardní absenční vypůjčení dokumentu s výpůjční lhůtou 30 dní. Jako registrovaný čtenář si můžete výpůjčku následně prodloužit až na 3 měsíce, a to buď sami online, skrze přihlášení do čtenářského konta, nebo můžete využít Vaše knihovníky přímo v knihovně.  Vybrané dokumenty si můžete také vypůjčit na delší dobu, například jako semestrální výpůjčku.

Knihovna také nabízí výpůjčky prezenční výpůjčky, které si jako registrovaný čtenář můžete vypůjčit na stanovenou dobu, v případě Knihovny FF UK do následujícího pracovního dne. Dokument je však nutné vrátit do přesné určeného času. 

Knihovna Jana Palacha má ve svém volném výběru specifické značení různých možností výpůjček. Dokumenty určené jako prezenční výpůjčky jsou označeny růžovým samolepícím puntíkem, výpůjčky, které si můžete půjčit na celý semestr jsou pak označeny zeleným puntíkem.

Za pozdní vrácení knihy se čtenáři načítá pokuta. U běžných absenčních výpůjček jsou to 3 Kč/den, u zmíněných prezenčních výpůjček však pokuta činí 50 Kč/den. 

Samotné vypůjčení či vrácení dokumentu je možné přímo na výpůjčních pultech knihoven. K samoobslužnému vracení dokumentů však můžete využít i speciální biblioboxy. Ty naleznete na třech místech:

• v suterénu hlavní budovy FF UK na náměstí Jana Palacha;
• ve 3. patře fakultní budovy v Celetné 20;
• v přízemí budovy Šporkova paláce v Hybernské 3.

Do jednotlivých bibliboxů však vhazujte pouze dokumenty, které jsou vypůjčené z knihovny v dané budově. Zároveň biblioboxy využívejte pouze v případech, kdy má dílčí knihovna, z níž máte dokument vypůjčený, zavřeno.  

Meziknihovní výpůjční služba a Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

Nenašli jste Vámi hledaný dokument v univerzitním katalogu? V tom případě můžete využít další ze služeb, které uživatelům Knihovna FF UK nabízí. Tzv. Meziknihovní výpůjční služba (MVS) Vám umožní získat dokument, který se nachází v jiné knihovně na území České republiky. Pro prohledání katalogů českých knihoven můžete využít Souborný katalog spravovaný Národní knihovnou. Najdete v něm informaci, zda, případně kde se Vámi požadovaný dokument v ČR nachází. 
Pokud však dokument není v ČR k dostání, je možné využít také Mezinárodní meziknihovní výpůjční službu (MMVS), díky které se dostanete i k dokumentům ze zahraničí. MMVS je však na rozdíl od MVS zpoplatněna, a to podle ceníku Národní knihovny. 
Dokumenty půjčené skrze službu MVS a MMVS jsou určeny pouze k prezenčnímu studiu ve studovnách Knihovny Jana Palacha. 

Pokud však máte pocit, že dokument, který jste v katalogu nenašli, by ve fondu Knihovny FF UK chybět neměl, neváhejte se obrátit na své knihovníky nebo využijte kontaktní formulář Tipy na nákup.  

Elektronické informační zdroje