Lingvistické problémy obsahové analýzy: studijní opora

6. Složená témata a složené pojmy

6.2. Analýza složených pojmů v praxi organizace znalostí

6.2.1 Hlavní zdroje výskytu složených pojmů během procesu indexace

a) Existence složených pojmů v systému jazyka

b) Informační zdroje, jež obsahují (zahrnují) více témat a polytematické zdroje


6.2.2 Analýza složených pojmů - pro a proti

Rozhodnutí, zda při indexaci ponechat složený pojem či ho rozložit, ovlivňují četné faktory (podrobný popis viz ISO 25964-1, s. 39-42):

  • Sémantické preference

    a) zobecňování vs. specifičnost
    Poznámka: Analýza složených témat na jejich konstituenty možná překvapivě vede k zobecňování (abstrakci) a tím ke ztrátě specifického významu složeného pojmu (např. psychoanalýza = psychika + analýza).

    b) důraz na téma (co je známo) vs. na réma (co je nové)

    c) prekoordinace vs. postkoordinace, resp. enumerace vs. kombinace

  • Uživatelské preference

  • Jazykové preference

    terminologický úzus
    literary warrant

  • Provozní požadavky

    konzistence indexace
    požadavek interoperability (např. prekoordinované systémy se hůře mapují)


6.2.3 Metody analýzy složených pojmů

Jednotlivé metody se navzájem nevylučují, je patrné překrývání některých principů. V praxi se často kombinují navzájem.


1) Fasetová analýza

Teoretickým základem této metody je systémová analýza, propracované techniky fasetové analýzy nabízí informační věda.

Příklad:

Fasetová struktura třídy 2 Náboženství v Mezinárodním desetinném třídění a její využití pro vyjádření složených témat:

  Hlavní znaky        Zvláštní pomocné znaky pro náboženství
  233 Hinduismus v užším smyslu, podrobněji        2‑18 Člověk. Lidstvo. Lidství. Dogmatická antropologie
  24 Buddhismus     2‑36 Svatí. Bóddhisattvové. Osoby, které dosáhly osvícení
  27 Křesťanství        

Kombinace hlavních a zvláštních pomocných znaků umožňující vyjádření složených témat
233‑18   Člověk. Lidstvo v hinduismu
233‑36   Svaté osoby, světci v hinduismu. Osvícení, probuzení
24‑18    Člověk. Lidstvo. Lidství (v buddhismu)
24‑36    Světci. Bódhisattvové. Osvícené, poučené, probuzené osoby (v buddhismu)
27‑18    Člověk, lidstvo, lidství, dogmatická antropologie v křesťanství
27‑36    Křesťanští světci. Hagiologie. Hagiografie


2) Závislostní analýza

Teoretickým základem této metody je lingvistika. Je vhodná zejména pro analýzu pojmů/témat vytvořených podřadným skládáním.

Typická struktura složených pojmů vytvořených podřadným skládáním (Zdroj: ISO 25964-1, s. 38-39)

1. Významové jádro (sémantický důraz, term focus, head)

Obecný pojem, jehož je složený pojem (jako celek) součástí / v němž je složený pojem zahrnut. Obvykle lze vyjádřit substantivem.

2. Rozlišující prvek (term difference, modifier)

Komponenta složeného pojmu, která slouží k zúžení rozsahu významového jádra a tudíž specifikuje jednu z jeho součástí
Uplatňuje se vztah generické hierarchie. Obvykle lze vyjádřit adjektivem.

3. Hledisko (aspekt)

– je-li aplikovatelné
Obecně: komponenta zužující významové jádro podle odlišného kritéria než rozlišující prvek (např. žánr/forma nebo uživatelské určení ve věcné katalogizaci v knihovnách). Obvykle lze vyjádřit slovesem. Aplikace hlediska přibližuje tuto metodu fasetové analýze.

Příklad:

text složenýPojem  

Poznámka: Ve skutečnosti je skladba složených pojmů často ještě komplikovanější. To ukazuje termín "meziknihovní", který označuje složený pojem, jenž je rozložitelný na významové jádro "knihovny" a rozlišující prvek "mezi", vyjadřující interakci. Při analýze složených pojmů lze tedy zaznamenat jak generickou, tak partitivní hierarchii.

složený pojem

Tip:

Podívejte se na závislostní struktury (tzv. závislostní stromy) definované v Českém národním korpusu (aplikace KonText) - zkuste třeba výraz "komunikační systém".

3) Analýza pro konstrukci předmětových hesel

Metoda je založena na dnes již neplatné ČSN 01 0188 Tvorba předmětových hesel z roku 1983. Alternativní přístup.

Popis metody lze najít např. v publikacích:

KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974, s. 34-36. Dostupné prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT) z https://ndk.cz/view/uuid:f9e5aba0-1f75-11e3-a5bb-005056827e52?page=uuid:d8e5d470-69fd-11e3-af76-5ef3fc9ae867.

KOVÁŘ, Blahoslav. Předmětová hesla a předmětové katalogy. In: Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Díl 2. Předmětové pořádání; Mezinárodní spolupráce; Automatické indexování. Kapitola 3.3, s. 18-52. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1982. Dostupné prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT) z https://ndk.cz/view/uuid:9a251df0-cb87-11ec-8ea3-5ef3fc9bb22f?page=uuid:d6a4df92-0b27-48b8-b2b6-cf38ebac6b6b.

Přehled aktuální praxe tvorby předmětových hesel v českých knihovnách: BALÍKOVÁ, Marie. Aplikace věcných autorit v bibliografických záznamech: Předmětové heslo NK ČR - PHNK. Prezentace, 32 snímků. Praha: Národní knihovna ČR, 2023. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/vecne-zpracovani-vecne-autority/predmetova-hesla-nkcr-phnk.

Struktura předmětového hesla:

heslo (doplněk hesla) - podheslo (doplněk podhesla)

heslo: významové jádro

podheslo: věcné nebo formální rozlišující prvky

Doplněk hesla či podhesla se uvádí pouze při nutnosti odlišit homonyma - např. RDA (pravidla), RDA (organizace)

Heslo a podheslo / podhesla se oddělují pomlčkou, doplněk se uvádí v kulatých závorkách.

Typy podhesel a pořadí jejich zápisu Příklad
1. věcné upřesnění / zúžení
významu hesla
Význam veřejných knihoven Knihovny veřejné - význam
2. pojem ve vztahu k heslu
(věcné rozšíření, např. další téma)
Veřejné knihovny a krajanské spolky Knihovny veřejné - spolky krajanské
3. vztah hesla a podhesla typu 2 Spolupráce veřejných knihoven
a krajanských spolků
Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce
4. proces Informační činnost veřejných knihoven 
Knihovny veřejné - činnost informační
5. zeměpisné určení Spolupráce českých veřejných knihoven a krajanských spolků Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce - Česko
6. časové určení Spolupráce českých veřejných knihoven
a krajanských spolků ve 21. století
Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce - Česko - 21. století
7. forma/žánr Výzkum spolupráce českých veřejných
knihoven a krajanských spolků ve 21. století
Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce - Česko - 21. století - studie

Tip:

Podívejte se na předmětová hesla

a) v rejstříku předmětových hesel v katalogu NK ČR

např. báze NKC - rejstříky Předmětová hesla (od r. 1995), Předmětová hesla (do r. 1994, inverze)

b) v katalogu Kongresové knihovny

https://catalog.loc.gov, pole LC Subjects, nebo https://catalog.loc.gov/vwebv/searchBrowse, browse Subjects