Systém organizace znalostí: studijní opora

4. Systém organizace znalostí jako (řízený) slovník metadat

V této části se soustředíme na charakteristiku struktury SOZ, již tvoří pojmy, jejich označení a vzájemné vztahy. Tento pohled se zaměřuje na ty rysy SOZ, jež jsou obvykle vyjadřovány metaforou jazyka (například v anglickém termínu indexing language nebo v českém termínu selekční jazyk, případně v označení řízený nebo strukturovaný slovník). Sepětí systémů organizace znalostí s jazykem je skutečně velmi pevné, lexikálně sémantická problematika představuje jejich teoretický základ.

K popisu klíčových prvků a vlastností SOZ využijeme vybrané prvky datového slovníku SKOS (Simple knowledge organization system). SKOS je určený pro takový popis systémů organizace znalostí, který umožňuje jejich sdílení a propojování na webu. Jeho ambicí je definovat minimální množinu prvků, společných všem typům SOZ v celém rozsahu jejich škály, jež je charakterizována v kapitole 5. V roce 2009 byl SKOS přijat jako standard konsorcia W3C[1] a v současné době představuje nejvýznamnější a v praxi nejpoužívanější obecný metamodel systému organizace znalostí. Má charakter ontologie, formalizované v jazyce OWL, a jako takový je tvořen třídami a jejich vlastnostmi (predikáty).

Obr. 4 Struktura systému organizace znalostí podle SKOS

Na obrázku 4 jsou schematicky znázorněny vybrané prvky SKOS a jejich vzájemné vztahy ve formě diagramu tříd UML. Základní třídou SKOS je pojem[2] (skos:Concept), který je identifikován svým URI. Pojmy lze agregovat do pojmových schémat, tj. do systémů organizace znalostí (třída skos:ConceptScheme, k začlenění pojmu do schématu se používá predikát skos:inScheme), například do tezaurů nebo klasifikačních schémat. Další možností je seskupování pojmů v rámci daného SOZ do kolekcí (třída skos:Collection, k začlenění pojmu do kolekce se používá predikát skos:member), například do faset nebo mikrotezaurů.

Vlastnosti (predikáty) SKOS umožňují formálně vyjádřit pojmy SOZ a jejich vzájemné vztahy. Sémantiku pojmů pro lidské uživatele pomáhají upřesnit a definovat různé typy poznámek (skos:definition, skos:note ad.).

Skupina vlastností pro označení pojmů umožňuje každý pojem označit jazykovými výrazy (skos:prefLabel – preferované označení, skos:altLabel – alternativní označení, např. synonyma, skos:hiddenLabel – nezobrazované označení) nebo notací (skos:notation).

Nejdůležitějšími vlastnostmi jsou ty, jež umožňují vyjádřit sémantické vztahy mezi pojmy (skos:semanticRelation). Člení se na dvě vzájemně propojené skupiny: vztahy pojmů v rámci jednoho SOZ a vztahy pojmů z různých SOZ, nazývané mapování (skos:mappingRelation).

Vztahy pojmů v kontextu jednoho SOZ jsou asociace (skos:related), obecná hierarchie (skos:broader – širší pojem, skos:narrower – užší pojem) a hierarchie, umožňující tranzitivitu (skos:broaderTransitive, skos:narrowerTransitive).

Při mapování pojmů z různých SOZ je možné vyjádřit různé stupně ekvivalence: skos:exactMatch, skos:closeMatch. Navíc lze mezi pojmy z různých SOZ definovat asociativní (skos:relatedMatch) a hierarchické vztahy (skos:broadMatch, skos:narrowMatch), jež jsou významově ekvivalentní analogickým vztahům v rámci jednoho SOZ. Jediným vztahem mapování, který umožňuje tranzitivitu, je skos:exactMatch.

[1] MILES, Alistair, BECHHOFER, Sean, ed. SKOS Simple Knowledge Organization System Reference [online]. W3C Recommendation 18 August 2009 [version]. Cambridge (MA): World-Wide Web Consortium, © 2009 [cit. 2024-11-03]. Dostupné z: https://www.w3.org/TR/skos-reference/.

[2] To je v souladu s tím, jak byl definován SOZ v kapitole 2, v níž bylo konstatováno, že "základním strukturním prvkem SOZ je pojem".