Systém organizace znalostí: studijní opora

2. Úvod

Mnozí autoři považují systém organizace znalostí (zkratka SOZ) spolu s procesem organizace znalostí za stěžejní předmět oboru organizace znalostí.

Navzdory abstraktní povaze všech tří slov, z nichž je termín "systém organizace znalostí" vytvořen, neoznačuje tento termín žádnou abstrakci, ale konkrétní artefakt, tj. záměrně za určitým účelem vytvořenou věc, přesně řečeno pomůcku pro realizaci procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem. V modelu procesu organizace znalostí a přístupu ke znalostem na obrázku 1 je znázorněn dvojí vztah systému organizace znalostí k procesu organizace znalostí: představuje jeho výstup a zároveň jeden z jeho nástrojů, tj. vstup.

Obr. 1 SOZ v modelu procesu organizace znalostí a přístupu ke znalostem
(Zdroj: KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Karolinum, 2017, s. 95)

Toto těsné sepětí procesu a nástroje organizace znalostí se projevuje i v tom, že na SOZ lze vztáhnout i všechny konstantní problémy organizace znalostí, tj. obtížné určování efektivnosti, sémantickou nejednotnost v prostoru i v čase (subjektivita, kulturní rozdíly, zaujetí, vývoj poznání), lingvistické a sémantické problémy, a samozřejmě i dilema teoretických a pragmatických řešení. V plné míře se SOZ týká i krize paradigmatu organizace znalostí.

Fulvio Mazzocchi analogicky k rozlišování mezi širokým a úzkým pojetím organizace znalostí u Birgera Hjørlanda[1] uvažuje široké a úzké pojetí SOZ.[2] Konstatuje, že v nejširším slova smyslu by bylo možné za systém organizace znalostí považovat jakoukoli množinu uspořádaných znalostí (jako příklad uvádí encyklopedie, knihovny, bibliografické databáze, pojmové modely, teorie, vědní obory). Takové pojetí zhruba odpovídá termínu organizing system (organizační systém), který Robert J. Glushko definoval jako jakoukoli záměrně uspořádanou kolekci zdrojů[3]. V kontextu oboru organizace znalostí je však obvyklé používat termín SOZ v užším smyslu k označení nástroje organizace ve formě organizačního schématu, definujícího strukturu organizované množiny zaznamenaných znalostí.