Grammar Guidebook in Czech

3.6. Předbudoucí čas (prostý a průběhový)

Odborné termíny:

pomocné sloveso (DO, BE, HAVE) – v anglickém jazyce nám „pomáhají“ vytvořit určitý čas.

významové sloveso (např. WORK, STUDY, GO) – vyjadřují samotný děj nebo stav, říkají „o co vlastně jde“

infinitiv – v českém jazyce odpovídá tvarům např. PRACOVAT, STUDOVAT, JÍT/CHODIT

infinitiv s to (např. TO WORK, TO STUDY, TO GO) – pomocí částice to tvoříme v anglickém jazyce jeden z několika typů infinitivů, je třeba vědět, kdy tento typ používáme

infinitiv bez to (např. WORK, STUDY, GO) – tento infinitiv je bez částice to a je jeden z několika typů infinitivů, je třeba vědět, kdy tento typ používáme

ingový tvar (např. WORKING, STUDYING, GOING) – jedná se o tvar slovesa s příponou –ing.

stavové sloveso (např.: LIKE, KNOW, BE) – slovesa, která nevyjadřují děj, ale nějaký stav

příčestí minulé (např. WORKED, STUDIED, GONE) – tvar tvořený dvěma způsoby – u pravidelných sloves příponou –ed a u nepravidelných sloves je třeba naučit se tzv. třetí tvar – viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

modální sloveso (např.: CAN, MUST, WILL) – zvláštní skupina sloves, která mají pouze tvar přítomného času, nemohou tvořit minulý (výjimka COULD – minulý tvar od CAN) ani budoucí čas, netvoří žádný infinitiv ani ingový tvar, sloveso, která po nich následuje je vždy ve tvaru infinitivu bez to. (více viz. kapitola a její podkapitoly 5 Modální slovesa)

Předbudoucí čas může být také, jako jiné časy, ve tvaru prostém a průběhovém.

PŘEDBUDOUCÍ ČAS PROSTÝ

TVOŘENÍ:

U předbudoucího času kombinujeme pravidla pro tvoření budoucího a tzv. „před“ času (v aj perfect), tzn. budoucí čas je tvořen pomocí „WILL“ a tzv. „před“ čas (v aj perfect) pomocí „HAVE“, za kterým následuje významové sloveso je ve tvaru příčestí minulého.

WILL HAVE + příčestí minulé

Příčestí minulé tvoříme u pravidelných sloves přidáním přípony –ed, stejně jako při tvoření tvaru minulého času prostého.

např.: WORK – WORKED, STUDY – STUDIED, STOP – STOPPED

Více k tvoření minulých prostých tvarů pravidelných sloves, včetně změn v pravopisu, viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

Příčestí minulé nepravidelných sloves je tvar, který je třeba se naučit společně se slovesem a tvarem minulým. Tomuto tvaru často říkáme „třetí tvar“.

např.:

Více k tvoření minulých prostých tvarů nepravidelných sloves, včetně změn v pravopisu, viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

Časujeme pouze pomocné sloveso, v tomto případě tedy sloveso „HAVE“ a příčestí minulé významového slovesa zůstává ve všech osobách obou čísel neměnné.

Slovesa „BE“ a „HAVE“, které je pouze v tomto tvaru, tedy bez „GOT“, se používají stejně jako významová slovesa, tedy „WILL HAVE BEEN“ a „WILL HAVE HAD“.

Oznamovací věta:

Často používáme stažené tvary – podmět a pomocné sloveso.

Zápor:

Anglický zápor tvoříme vždy pomocí pomocného slovesa „WILL“ a záporné částice „NOT“, která se klade za toto sloveso a poté následuje pomocné sloveso „HAVE“ a příčestí minulé významového slovesa.

WILL NOT HAVE + příčestí minulé

„WILL NOT“ používáme v tzv. staženém tvaru „WON‘T“

Zápor může být v anglické větě vyjádřen jen jednou!

Otázka:

Anglickou otázku tvoříme vždy „přehozením“ podmětu se slovesem pomocným.

PŘEDBUDOUCÍ ČAS PROSTÝ

POUŽITÍ:

Vzhledem k tomu, že předbudoucí čas nemá v českém jazyce žádný ekvivalent, je třeba se naučit, kdy a jak čas používáme.

Jako jiné tzv. „před“ časy (v aj perfect) se předbudoucí čas vztahuje k určitému bodu, v tomto případě tedy k bodu v budoucnosti. Používáme ho tedy tehdy, pokud vyjadřujeme, že nějaký děj, nějaká činnost bude ukončen/a před daným bodem v budoucnosti.

They will have finished building the stadium by the year 2015. (Dokončí stavbu stadionu do roku 2015. – v tomto roce bude stadion kompletní)

Někdy nám může pomoci, představíme-li si, jaký čas bychom použili v přítomném čase.

Next month I will have known her for 20 years. (Příští měsíc ji budu znát 20 let. – představíme-li si, že již je příští měsíc, máme tedy přítomnost, tato věta bude vyjádřena pomocí předpřítomného času, protože mluvíme o ději, který začal probíhat v minulosti a pokračoval do teď – I have known her for 20 years.)

Při rozhodování o tom, který čas použít nám někdy mohou pomoci tzv. „klíčová slova“. (Nesmíme je však brát jako dogma, které platí vždy!)

velmi často se předbudoucí čas pojí s předložkou „BY“ – by next Friday, by 2015, by this time next year, atd.

s předbudoucím časem je třeba vyjádřit bod v budoucnosti, ke kterému se děj, činnost vztahuje – on Friday, next month, at five o‘clock

PŘEDBUDOUCÍ ČAS PRŮBĚHOVÝ

TVOŘENÍ:

U předbudoucího času kombinujeme pravidla pro tvoření budoucího a tzv. „před“ času (v aj perfect), tzn. budoucí čas je tvořen pomocí „WILL“ a tzv. „před“ čas (v aj perfect) pomocí „HAVE“, průběhové časy mají jako pomocné sloveso sloveso „BE“, které je ve tvaru příšestí minulého „BEEN“ a ingový tvar významového slovesa.

WILL HAVE BEEN + ingový tvar

Změny pravopisu v ingovém tvaru:

sloveso končí na tzv. němé e (písmeno e se vůbec neprojeví ve výslovnosti, nevyslovujeme ho) - toto němé e se s přidáním přípony –ing vypouští

ALE: be – being, see – seeing, agree - agreeing

sloveso jednoslabičné, kdy jedna samohláska je ohraničena dvěma souhláskami – dochází ke zdvojení koncové souhlásky:

Výjimky: někdy dochází i ke zdvojení koncové souhlásky u dvouslabičných sloves: např.: travel – travelling, prefer – preferring, begin – beginning

slovesa typu „lie“ – změní se celý tvar slovesa

POZOR: koncovka –ing neovlivňuje psaní „y“

Oznamovací věta:

Často používáme stažené tvary – podmět a pomocné sloveso.