Ontologie: studijní opora

6.2. Typologie ontologií podle oblasti použití

Zajímavou typologii, již nazývá členění „podle historických paradigmat“, představuje Vojtěch Svátek[6] v podobě členění na terminologické, informační a znalostní ontologie. Tato typologie odráží existenci různých odborných komunit, jež ontologie vytvářejí a používají, a jimi aplikovaných vědních disciplín.

Terminologické či lexikální ontologie[7] využívají obory terminologie, jazykověda, informační věda a knihovnictví. Jejich jádrem je formalizovaný slovník, tj. zahrnují řízené slovníky a systémy organizace znalostí. V komunitě paměťových a fondových institucí se pro ně aktuálně používá označení slovníky metadat (angl. value vocabularies).[8] Obvykle spadají do kategorie lehkých ontologií. Příkladem je ontologie WordNet nebo tezaurus AGROVOC. John F. Sowa je definuje jako ontologie, jejichž kategorie nemusejí být plně specifikovány axiomy a definicemi a terminologickou ontologii staví do protikladu k tzv. axiomatizované ontologii, což je podle něj

„ontologie, jejíž kategorie jsou rozlišeny pomocí axiomů a definic uvedených v jazyce logiky nebo v nějakém počítačovém jazyce, jenž může být automaticky do logického jazyka přeložen.“

Sowa zároveň konstatuje, že rozdíl mezi axiomatizovanou a terminologickou ontologií je spíše záležitostí míry axiomatizace a možností automatického odvozování a definování než rozdíl v typu.[9]

Teoretickým základem informačních ontologií je informatika. Zahrnují datové modely a metadatová schémata (tj. modely struktury metadat, angl. metadata element sets). Typickým zástupcem tohoto typu ontologií jsou Abstraktní model DCMI[10] nebo ontologický metamodel ODM[11].

Znalostní ontologie tvoří formalizované logické teorie (např. základní ontologie KR Ontology navržená J. F. Sowou). Obvykle spadají do kategorie těžkých ontologií, jejich teoretickým základem je logika a umělá inteligence.