Přehled gramatiky

2.4. Předminulý čas průběhový

Odborné termíny:

pomocné sloveso (DO, BE, HAVE) – v anglickém jazyce nám „pomáhají“ vytvořit určitý čas.

významové sloveso (např. WORK, STUDY, GO) – vyjadřují samotný děj nebo stav, říkají „o co vlastně jde“

ingový tvar (např. WORKING, STUDYING, GOING) – jedná se o tvar slovesa s příponou –ing.

stavové sloveso (např.: LIKE, KNOW, BE) – slovesa, která nevyjadřují děj, ale nějaký stav

příčestí minulé (např. WORKED, STUDIED, GONE) – tvar tvořený dvěma způsoby – u pravidelných sloves příponou –ed a u nepravidelných sloves je třeba naučit se tzv. třetí tvar – viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

TVOŘENÍ:

U předminulého času používáme jako pomocné sloveso sloveso „HAVE“ v minulém čase, tedy „HAD“ a významové sloveso je ve tvaru příčestí minulého.

U průběhového času používáme jako pomocné sloveso sloveso „BE“ a významové sloveso v tzv. ingovém tvaru.

U předminulého průběhového času je třeba obě pravidla zkombinovat.

Pomocné sloveso „HAD“ následuje pomocné sloveso průběhového času ve tvaru příčestí minulého „BEEN“ a poté ingový tvar.

HAD BEEN DOING

Oznamovací věta:

Často používáme stažené tvary – podmět a pomocné sloveso.

Zápor:

Anglický zápor tvoříme vždy pomocí pomocného slovesa a záporné částice „NOT“, která se klade za sloveso pomocné.

„HAD NOT“ používáme v tzv. staženém tvaru „HADN‘T“

Zápor může být v anglické větě vyjádřen jen jednou!

Otázka:

Anglickou otázku tvoříme vždy „přehozením“ podmětu se slovesem pomocným.

SLOVESO „HAVE“

V předminulém čase je sloveso „HAVE“ pouze v tomto tvaru, tedy bez „GOT“. V předminulém čase průběhovém přesto musíme rozlišovat, zda jde o význam vlastnit nebo význam jiný, a to z toho důvodu, že v průběhovém čase může být pouze význam jiný než vlastnit. Také je třeba vždy pamatovat na to, že ve větě máme dvakrát „HAVE“ – jednou jako pomocné a jednou jako významové sloveso.

Oznamovací věta:

Oznamovací větu tvoříme pomocí podmětu, pomocného slovesa „HAVE“ v minulém čase, tedy „HAD“, pomocného slovesa „BE“, které je jako u jiných sloves ve tvaru příčestí minulého „BEEN“ a významové sloveso v ingovém tvaru „HAVING“. V anglickém jazyce se běžně používají tzv. stažené tvary.

Zápor:

U záporu se jako obvykle záporná částice NOT přidává za pomocné sloveso „HAD“ a následuje příčestí minulé „BEEN“ a ingový tvar „having“.

„HAD NOT“ používáme v tzv. staženém tvaru „HADN‘T“

Zápor může být v anglické větě vyjádřen jen jednou!