Pozorování

1.1. Základní principy

Jedná se o kombinaci pozorování a participace, tj. tato metoda si vyžaduje naší zapojení do každodenních aktivit aktérů

-          dle míry zapojení někteří autoři mluví také o nezúčastněném, polozúčastněném a zúčastněném pozorování

• složitost této metody spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že výzkumník musí vědomě neustále přijímat metodologické volby, nelze se zde řídit předem připraveným přesným plánem, jedná se o nestrukturovaný přístup, u kterého se řídíme tím, co pozorujeme přímo v terénu

Aktéry sledujeme přímo tam, kde se odehrávají jejich každodenní aktivity, tj. v jejich „přirozeném“ prostředí a v těch kontextech, které pro porozumění jejich životům považujeme za relevantní

-          učíme se tedy, jaké by to bylo být členem daného společenství, žít v daných podmínkách, zakoušet danou zkušenost

-          učíme se zaznamenávat a interpretovat nejenom zjevné, ale hlavně skryté aspekty kultury a společnosti

O všem, co pozorujeme, vedeme detailní terénní poznámky