Osnova témat

  • Úvod

  • Týden 1. (20.2.) Představení kurzu: Co je terénní výzkum?

    V kulturní antropologii je terénní výzkum klíčový. Základní data nezískáváme v laboratořích, ale od živých bytostí. Antropolog odchází žít do jiné kultury. Usazuje se v neznámém prostředí, a pokud se mu daří, jeho status se postupně proměňuje z nemotorného vetřelce v přátelského cizince. V ideálně případě mluví, nebo se naučí mluvit místním jazykem, nevyhnutelně se však musí spoléhat na druhé v roli učitelů, tlumočníků a informátorů... Výzkumník participuje na všech aktivitách podle svých možností a podle toho, co mu jeho hostitelé dovolí. Pozoruje všechno, co může, z nekonečného řetězce událostí a spleti vztahů, které jej obklopují. Mapuje, vyptává se, zaznamenává, fotografuje, žertuje, truchlí, a opíjí se na místních oslavách. 

    (Fried, M. H. 1968. ed., Readings in Anthropology: Cultural Anthropology. New York: Thomas Y. Crowell, s. 136).

    V tomto týdnu probíhá kontaktní výuka.

  • Týden 2 (27.2.) Terénní výzkum a kvalitativní metody

    Specifika terénního výzkumu. Představení základních rozdílů a podobností mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem v sociálních vědách. Výhody a nevýhody obou přístupů. Komplementarita.

    Toto téma je zpracováno ve formě e-learningu, tedy bez kontaktní výuky.

  • Týden 3. (5.3.) Jak začít s terénním výzkumem

    Britský antropolog John Campbell začínal v 50. letech 20. století dělat terénní výzkum na severu Řecka. Bylo to krátce po skončení občanské války v zemi a místní obyvatelé mu nedůvěřovali. Podezřívali ho, že je anglický špión. Nepodařilo se mu navázat kontakt. V té době se za vesnicí usadili Sarakačani, skupina horských pastevců, kteří neměli s vesničany dobré vztahy. Campbellova žena byla jednoho dne svědkem toho, jak malého chlapce ze skupiny Sarakačanů bijí místní chlapci z vesnice. Zasáhla a zastala se ho. Následně Sarakačani pozvali Campbellovy na návštěvu, a když po nějaké době vesnici opouštěli, zeptali se jich, jestli se k nim nechtějí přidat. Po určitém váhání se Campbellovi rozhodli, že se k Sarakačanům připojí. Dnes je kniha Johna Campbella (Honour, Family and Patronage, 1964) jednou z nejznámějších monografií o této skupině transhumantních pastevců.

    V tomto týdnu probíhá kontaktní výuka.

  • Týden 4. (12.3.) Výběr tématu a formulace výzkumného problému

    V jistém smyslu můj výzkum začal večer 4. února 1937, když si mě zavolala sociální pracovnice, aby mě seznámila s Docem. Zavedla nás do své kanceláře a nechala nás, abychom si mohli promluvit. Doc se zabořil do křesla a klidně čekal, až začnu. Byl to středně vysoký, štíhlý muž. Měl světle hnědé vlasy, které se dost lišily od charakteristických černých vlasů ostatních Italů. Na spáncích mu vlasy pomalu řídly. Měl propadlé tváře, světle modré oči a pronikavý pohled. Zeptal jsem se ho, jestli mu sociální pracovnice řekla o tom, co se tady snažím dělat. "Ne, řekla mi jen to, že se se mnou chceš seznámit a že se mi budeš líbit".

    (Z knihy Street Corner Society, Willam Foote White)

    Tato tematická sekce se realizuje formou e-learningu, tj. bez kontaktní výuky.

  • Týden 5 (19.3.) Identita výzkumníka a etika terénního výzkumu

    V tomto týdnu probíhá kontaktní výuka.

  • Týden 6/7 (26.3. a 2.4.) Pozorování

    Zúčastněné pozorování je způsob získávání dat, kdy se musíme ponořit do cizí společnosti, odstřihnout se od vlastní, uzávorkovat svůj život a být co nejblíž lidem, které zkoumáme, abychom byli svědky toho, jak reagují na různé životní situace.
    (Goffman, Erwin 1989. On Fieldwork, Journal of Contemporary Ethnography 18/123: 125)

    26.3. probíhá kontaktní výuka.

    2. 4. etnografický výzkum – pozorování v praxi. Lekce probíhá prostřednictvím samostatné terénní práce a e-learningu (moodle). Termín odevzdání úkolu je 12. 4. 


  • Týden 8 (9.4.) Rozhovor v terénním výzkumu

    Když se James P. Spradley začal zajímat o nejchudší populaci, v literatuře nalézal mnoho odazů na "bezdomovce" nebo "lidi bez domova". Uvědomil si, že mnozí z výzkumníků zřejmě nepochopili situaci některých lidí, protože neporozuměli jejich "jazyku" a dívali se na jejich životní styl z perspektivy ideálu střední třídy. Když se totiž výzkumník ptal "Kde bydlíš?", neznamená to, že chce vědět "Kde sebou obvykle žuchneš, když se chceš vyspat?", ale spíše "Máš vlastní pokoj, dům nebo byt jako normální lidé?" Pokud tito lidé na tuto otázku odpoví "Nemám domov", myšleno v klasickém slova smyslu, tak automaticky padnou do kategorie "bezdomovci". Tím ovšem přicházíme o porozumění důležité otázky, tedy co pro ně domov znamená.

    Z knihy Spradley, James (1979). The Ethnographic Interview.

    Tato tematická sekce probíhá formou kontaktní výuky.

  • Týden 9/10 (16. 4 a 23.4.) Rozhovor, transkripce a organizace dat

    V tyto týdny probíhá samostatná terénní práce (pořízení a transkripce rozhovoru) a plnění úkolu formou E-learning (moodle).

  • Týden 11 (30.4.) Kódování, analýza a interpretace

    V tomto týdnu probíhá kontaktní výuka.

    • Jak jsme několikrát uváděly, výsledky terénního výzkumu nelze zaměňovat s popisem vyřčených výpovědí, které jste získali od svých informátorů, či souhrnem popisů z terénních deníků. Je škoda, pokud investujete hodně času a úsilí do „sběru dat“ a ve výsledku pouze jinými slovy shrnete, co bylo pozorováno – podáte svědectví ve smyslu reportáže. Ty jsou zajisté také přínosné, ale nás v kvalitativních výzkumech zajímá to, co se skrývá za zjevným jednáním – co lze z pozorovaného zjistit a čemu lze porozumět.

  • Týden 12 (7.5.) Práce s literaturou, citační norma. Psaní odborných textů

    V tomto týdnu probíhá kontaktní výuka.

  • Týden 13 (14.5.) Prezentace studentských výzkumů (výzkumná otázka, metody, zkušenosti, výsledky)

    Rektorský den - v tomto týdnu neprobíhá kontaktní výuka. Prezentace proběhne písemnou formou - viz úkol.