Metodologie kvalitativního výzkumu pro politology (léto 2020)
Osnova sekce
-
Na příští hodinu čteme dvě skupiny četby:
1. Ke středověkým intelektuálům a kultuře univerzitních disputací čteme Bocchieri, M.F.B.: Intelektuál, in Le Goff, J., Středověký člověk a jeho svět, Praha 1999, s. 157-181, Novikoff, A. The Medieval Culture of Disputation, Philadelphia, s. 70-90, 133-147, 155-171 a 222-228. Pokud vás téma hlouběji zaujme, můžete samozřejmě číst i jiné části knihy, případně Le Goffovu práci Intelektuálové ve středověku, nicméně, hlavní četbou na příští hodinu jsou
2. posudky k následujícím bakalářským, diplomovým a disertačním pracím dostupné na následujících adresách (jde o práce J. Hrubeše, Ekologické proudy v Československu, M. Havrana, Problematika soudržnosti společnosti, M. Labutty Katolická církev a její vliv na tranzici a následnou konsolidaci demokracie, M. Minářové, Historický vývoj koncepce Univerzálního základního příjmu, M. Poliakové Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 – květen 1946), B. Kuříka, Zapatisté a postmodernismus a K. Stsezhkina Etnografie současného politického opozičního hnutí v Bělorusku). Posudky přečtěte a zpracujte v krátkém eseji na téma, co si můžete z těchto posudků odnést za informaci o pravidlech akademického psaní a pro psaní vašich vlastních prací (a jak souvisejí s tím, co jste četli v četbě o středověké disputaci).
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/104361/
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/82595
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/151879/
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/149472/
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/73030
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
-
-
-
Čteme Webera, Metodologie, sociologie, politika, s. 7-63, 108-133 a 294-315 (texty "Objektivita" sociálněvědního a sociálněpolitického
poznání, Věda jako povolání a Národní stát a národohospodářská politika) a text Pavla Barši, Pět dilema společenské vědy (in Barša a kol. Dialog teorií, s. 13-29). -
-
Příští hodinu (10. 3.) bude učit Václav Walach. Nepíše se konspekt, ale texty si určitě přečtěte a přijďte.
-
-
Texty na hodinu 17. března.
-
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
-
-
-
Z Kuhna čteme kapitoly I, II, tedy s. 15-34 a 85-114.
Z Feyerabenda čteme s. 102-116.
Jak rozumíte pojmům normální věda, paradigma a vědecká revoluce?
Proč není podle Kuhna vývoj vědy kumulativní?
Co je zdrojem změny paradigmatu?
Jak můžeme podle Feyerabenda přistupovat k vědě? Jak rozumíte jeho požadavkům „demokratické kontroly výzkumu“ a „odluky státu od vědy“?
Čtěte, shrnujte a také hodnoťte a diskutujte.
-
-
Čteme s. 68-122 z knihy The Positivist Dispute in German Sociology, tedy Adornovu stať Sociologie a empirický výzkum (ta je k dispozici i v českém překladu), Popperovu stať The Logic of the Social Sciences a Adornovu stať On the Logic of the Social Sciences.
Otázky k eseji:
1. Jak rozumíte Adornovu varování, že "metodě hrozí jak to, že si zfetišizuje svůj předmět, tak i to, že se sama zvrhne v fetiš"?
2. Jaký je Adornův vztah k teorii a k empirickému výzkumu?
3. Jak Popper vnímá možnosti a meze společenské vědy? Co je pro něj zárukou objektivity?
4. Proč je podle něj antropolog pozorující odbornou konferenci absurdí postavou? Proč za něj pokládá zodpovědnou sociologii vědy?
5. V čem se Popper a Adorno shodnou a v čem neshodnou?
6. Je jejich spor aktuální/inspirativní pro současné přemýšlení o vědě?
-
-
Setkáme se 14. 4. od 14.00.
V první části hodiny budeme diskutovat nad texty ke koronakrizi:
https://strelkamag.com/en/article/18-lessons-from-quarantine-urbanism
https://denikreferendum.cz/clanek/31003-sedm-predbeznych-pouceni-z-koronavirove-krize
https://www.advojka.cz/archiv/2020/7/virokracie
Je to samozřejmě velmi osobní výběr textů, které subjektivně zaujaly mě. Budu vděčný, když mi napíšete, co zaujalo vás.
Ve druhé části budeme diskutovat nad Adornem a Popperem.
-
V rámci přípravy na tuto hodinu se prosím podívejte na dokumenty ke kauze Kovář, které jsou dostupné zde: http://www.ffabula.cz/cs/akce-projekty/obscura/komentare/dopustil-se-profesor-martin-kovar-prorektor-univerzity-karlovy-plagiatorstvi/ zejména na zprávu komise, posudky prof. Pánka a prof. Kvačka a stanovisko samotného prof. Kováře a odpovědi etické komise. Dále si prosím přečtete jeden z článků k tématu podvod ve vědě, které vkládám níže. Napište prosím vaše zamyšlení k tématu, co podvody a debaty o nich vypovídají o vědě a jejích pravidlech.
Zároveň si prosím připomeňte (alespoň přečtením vašeho konspektu) četbu z Kuhna a Feyerabenda.
-
-
Budeme diskutovat aféru "Sokal na druhou". Přečtěte si k tomu prosím následující texty a zpracujte na ně esej, která se opět zaměří na to, co tento druh podvodu říká o společenských a humanitních vědách, a zda jsou přesvědčivější argumenty Sokalových napodobitelů anebo jejich kritiků (určitě přitom prosím nevynechejte pohled "reviewer 2").
Přečtěte si na to prosím tyto texty:
https://physics.nyu.edu/sokal/conceptual_penis.pdf
https://areomagazine.com/2018/10/02/academic-grievance-studies-and-the-corruption-of-scholarship/
https://www.theatlantic.com/ideas/archive/2018/10/new-sokal-hoax/572212/
https://www.chronicle.com/article/What-the-Grievance/244753
Pro kontext Sokalovy aféry se kdyžtak podívejte na wikipedické heslo, je myslím docela dobře zpracované a hlavně dost kondenzovaně shrnuje nejen kauzu, ale také jak se k ní kdo vyjádřil: https://en.wikipedia.org/wiki/Sokal_affair
-
-
Povinná četba je vložena do moodlu. Jako rozšiřující doporučenou četbu pro hlubší zájemce (zejména pro ty, kdo uvažují o kombinaci diskurzivní analýzy s politickou teorií, ale nejen pro ně) doporučuji tento text: http://eprints.ncrm.ac.uk/796/1/discourse_analysis_NCRM_014.pdf ale předepsat vám ho povinně už vzhledem k rozsahu ostatních nelze.
Otázky k eseji:
1. Jaké jsou hlavní proudy v analýze diskurzu? Co je odlišuje a co si představují pod slovem diskurz?
2. Jak chápe diskurz Foucault? Jak rozumíte výrazu diskursivní policie? Jak chápete výrok, že diskurz je „násilí, které působíme věcem“?
3. Jak rozumíte tvrzení, že aby mohl nějaký výrok být pravdivý či nepravdivý, musí napřed „být v pravdě“?
4.Na jaké rétorické strategie pravicových populistů ukazuje Wodaková? Napadají vás nějaké jejich další příklady krom těch, které uvádí?
5. Jaké jevy Orwellovi vadí v jazyce jeho současníků a jak podle něj souvisejí s politikou? Myslíte, že jsou aktuální i v současném jazyce? Souhlasíte s Orwellem, nebo máte na jím popsané jazykové jevy jiný názor? Chyběl vám v jeho výčtu nějaký další jev?
6. Jaké jsou podle vás možnosti a meze (různých podob) diskurzivní analýzy?
-
-
Místo shrnujícího konspektu nebo eseje tentokrát stačí krátká úvaha na jednu normostranu na téma využitelnost případové studie pro můj výzkum.
https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/500333/mod_resource/content/1/pripadovastudie2.pdf
https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/500334/mod_resource/content/1/pripadovastudie3.pdf
-
-
-