Starý zákon
Section outline
-
ANOTACE:
Kurz je speciálním úvodem do jednotlivých částí a knih Starého zákona v rozsahu katolického kánonu knih. Je uspořádán tak, že se nejprve probírají jednotlivé části a knihy hebrejské bible v pořadí Hospodinův zákon v pěti knihách Mojžíšových, Proroci "přední" i "zadní" a Spisy, pak jsou doplněny tzv. deuterokanonické knihy. Vedle celkového přehledu je důležitá základní praktická práce s krátkými klíčovými perikopami a vymezení jejich hlavních teologických liniích.
-
LITERATURA:
a) povinná:
Prameny:
Pentateuch (Pět knih Mojžíšových). Český katolický překlad, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2006.
Bible (včetně deuterokanonických knih), český ekumenický překlad, Praha: Česká biblická společnost 1998. - lze použít i jiný vhodný překlad Písma.
Papežská biblická komise, Bible a morálka, Kostelní Vydří 2010.
Papežská biblická komise, Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli, Kostelní Vydří 2004.
Studijní texty:
VĚTROVEC, Pavel, První studium Starého zákona, Praha: Karolinum 2019
nebo: HŘEBÍK, Josef, http://ktf.cuni.cz/~hrebik/spec_uvod_1.html a http://ktf.cuni.cz/~hrebik/spec_uvod_2.html
b) doporučená (výběr, zkrácené citace bez nakladatelství):
BLENKINSOPP, J., The Pentateuch, New York, NY 1992.
BONORA, A., - PRIOTTO, M. (e coll.), Libri sapienziali e altri scritti, Leumann (TO) 1997.
CAMPBELL, A. F. - O'BRIEN, M. A., Sources of the Pentateuch, Minneapolis, MN 1993.
CORTESE, E., Da Mosé a Esdra, Bologna 1985.
DILLARD, R. B. - LONGMAN III, T., Úvod do Starého zákona, Praha 2003.
GILBERT, M., La Sapienza del cielo, Milano 2005.
HELLER, J. - PRUDKÝ, M., Obtížné oddíly knih Mojžíšových, Kostelní Vydří 2006.
KAISER, O., Odkaz alexandrijských Židů. Úvod do deuterokanonických knih Starého zákona, Praha 2006.
KOPPOVÁ, J., Izraelští proroci, Kostelní Vydří 2001.
MURPHY, R. E., The Tree of Life, New York, NY 1996.
SKA, J. L., Introduzione alla lettura del Pentateuco, Roma 1998.
ZENGER, E. (ed.), Einleitung in das Alte Testament, Stuttgart 1998.
Jednotlivé komentáře, např.: BIČ, M., a kol., Výklady ke Starému zákonu, I.-V., Praha - Kostelní Vydří 1991-1998; Anchor Bible, Garden City, NY; Word Biblical Commentary, Waco, TX; Biblischer Kommentar. Altes Testament, Neukirchen - Vluyn; Das Alte Testament Deutsch, Göttingen.
Konzultace historických map, archeologických materiálů apod. může však přiblížit kulturní a dobové pozadí biblických knih.
S výhodou lze rozšířit o rozumný výběr z bibliografií ve výše uvedených publikacích.
-
POŽADAVKY KE ZKOUŠCE:
Zkouška probíhá formou šedesátiminutového písemného testu, který kandidát/ kandidátka vypracuje samostatně. Používat může pouze vlastní Bibli v originálu nebo v překladu a psací potřeby (doporučují se dvě propisovací tužky). Předmětem zkoušky je jednak rozbor zadaného biblického textu, jednak doplňující otázky (v počtu tři až pět). Pro úspěšné složení zkoušky jsou nutné správné a úplné odpovědi v rozsahu alespoň 60% (celkově, z obou částí zkoušky).
-
SYLABUS
(jednotlivá témata jsou zároveň i tématickými okruhy pro opakování – otázky budou detailnější; někdy mohou jít napříč tématy, která jsou zde nutně popsána jedno po druhém)
1. Hospodinův zákon v pěti knihách Mojžíšových
1.1. Úvod do Tóry – Pentateuchu
- základní pojmy, žánry (vyprávění, legislativa), období, děj/ obsah, literární problémy legislativních i narativních textů
- řešení literárních problémů v průběhu dějin exegeze: od antiky po humanismus; moderní kritika od 17. století do cca 70. let 20. století: 3 teorie, klasická dokumentární hypotéza Julia Wellhausena se svojí genezí (4 prameny – dokumenty: J, E, D, P) i dozvuky v prvních dvou třetinách 20. století (H. Gunkel: FG, SiL..., G. von Rad, M. Noth); soudobá bádání; zásady staré literatury
1.2. „Dějiny“ počátků v Gn 1–11
- první příběh o stvoření (vesmíru) v Gn 1,1–2,4a
- druhý příběh o stvoření (člověka) v Gn 2,4b–25
- příběh o prvotním hříchu v Gn 3
- rozšíření zla v Gn 4–11
1.3. „Dějiny“ patriarchů
- Abrahámův cyklus v Gn 11,27/ 12,1–25,18: přehled, význam, exegeze Gn 12,1–4, Gn 22
- Jákobův cyklus v Gn 25,19 – Gn 36,43 (Gn 50): struktura, charakteristika, exegeze Gn 32,23–33
- Příběh o Josefovi v Gn 37 – 50: literární charakteristika, obsah a význam, exegeze Gn 44 – 45*, zejména Gn 44,18–34
1.4. Mojžíš a exodus, cesta pouští – narativní texty
- Hospodin a farao, nová situace v Egyptě, Mojžíš a jeho příběh – Ex 1,1–15,21
- exegeze Ex 14
- na cestě k zaslíbené zemi: k hoře Sinaj/ Choreb v Ex 15,22–18,27, zlatý býček („tele“) v Ex 32–34, od Sinaje do Moábu v Nm 10,10 – 36,13* - s epizodami průzkumu zaslíbené země v Nm 13–14 a proroka Bileáma v Nm 22–24 ad., souhrn v Dt 1–3 a závěr Mojžíšova života v Dt 31–34.
1.5. Legislativa
- poměr vyprávění a legislativy, rozsah a struktura legislativních textů v Ex – Dt
- koncept smlouvy a dvě verze Desatera, exegeze Ex 20,1–17
- tři velké kodexy: k. smlouvy v Ex 20,22–23,33, k. svatosti v Lv 17–26, deuteronomický k. v Dt 12–26
Nepovinná doplňující literatura: VĚTROVEC, Pavel, Hospodinův zákon v pěti knihách Mojžíšových, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016
2. Proroci
A. „Přední“ proroci
2.1. Předmonarchický Izrael v knihách Jozue a Soudců
- deuteronomistická historiografie (dtr.) a „přední“ proroci
- úvodní otázky spojené s nástupem lidu Izraele do Kanaánu: způsob záboru, klatba, kmeny Izraele a jejich vztah…
- kniha Jozue – struktura a obsah, charakteristika, poselství
- kniha Soudců – struktura a obsah, charakteristika, poselství
2.2. Nástup monarchie v knihách Samuelových
- otázky přechodu z uspořádání izraelských kmenů a jejich „konfederace“ k monarchii
- struktura, obsah, teologie, důrazy, charakteristika knih Samuelových
- exegeze 1Sam 17: David a Goliáš, porovnání svou druhů panování
2.3. Vývoj (od vrcholu, přes rozdělení k zániku) samostatných monarchií v knihách Královských
- Davidovo nástupnictví, Šalomounova skvělá říše a její rozpad po Šalomounově smrti
- dvě království a jejich vývoj, vztah i konec
- působení proroků zejména Eliášův a Elíšův cyklus
Nepovinná literatura k prohloubení: VĚTROVEC, Pavel, „Historické“ knihy Starého zákona, Červený Kostelec, Pavel Mervart, 2017. (K tématu první tři kapitoly, zbytek úměrně k vyprávěním v dalších částech).
CHALUPA, Petr, První kniha Samuelova […], český ekumenický komentář ke SZ 9, Praha, Česká biblická společnost, 2019.
CHALUPA, Petr, Druhá kniha Samuelova […], český ekumenický komentář ke SZ 10, Praha, Česká biblická společnost, 2019.
B. „Zadní“ proroci
2.4. Prorocký fenomén v Izraeli a v okolních národech
2.5. Izaiáš
- hypotéza B. Duhma a její následky. Tři části knihy, rozdílnost i společné rysy.
- Izaiáš (z Jeruzaléma) – Iz 1–39: struktura, obsah, poselství, otázka autorství, exegeze Iz 7
- „Druhý“ Izaiáš (babylonské zajetí) – Iz 40–55: struktura, témata, návaznost na předchozí část, písně trpícího Božího služebníka, Kýros, exegeze Iz 49,1–6
- „Třetí“ Izaiáš (poexilní) – Iz 56–66: charakteristika, struktura, témata, návaznost.
2.6. Jeremiáš
- charakteristika a struktura spisu – odlišnost verzí BH a LXX
- osobnost proroka a její dopad na obsah knihy
- exegeze Jer 20,7–18
2.7. Ezechiel
- prorocká osobnost a její zvláštnosti, doba prorocké činnosti, prorok jako znamení
- struktura, obsah a charakteristika knihy
- rámcová exegeze oddílu Ez 33–37
2.8. Kniha dvanácti „malých“ proroků
- poměr a charakteristika částí (Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Ageus, Zachariáš, Malachiáš) a celku
- prorok Ámos, charakteristika osobnosti a spisu
- exegeze Am 1–2; 7–9
Nepovinná literatura k prohloubení: VLKOVÁ, Gabriela Ivana, Hospodinův služebník a nová smlouva, Olomouc, Univerzita Palackého 2009.
VLKOVÁ, Gabriela Ivana, Úvod do prorocké a mudroslovné literatury Starého zákona, Olomouc, Univerzita Palackého 2005 (20072; 20123). (Sapienciální literatura k dalším částem kurzu).
Izaiáš, revidovaný překlad s výkladovými poznámkami, překlad a poznámky Josef HŘEBÍK, s přispěním Jaroslava BROŽE a Pavla JARTYMA, Praha: Česká biblická společnost, 2018.
MACKERLE, Adam, Ámos […], český ekumenický komentář ke SZ 30, Praha, Česká biblická společnost, 2017.
3. Spisy
3.1. Žalmy
- žánr náboženské poezie a modlitby, význam žalmů, struktura a číslování žalmů (2 verze) v biblické knize, náznak kategorizace žalmů, žalmové tituly
- exegeze Žl 1 a Žl 23
3.2. Job
- moudrost a existenciální krize, otázka utrpení spravedlivého v Izraeli a v literatuře okolích národů
- struktura knihy – tři cykly rozhovorů Joba s přáteli (, Elíhú) a Hospodinova odpověď ve vyprávěcím rámci, poselství knihy
- exegeze Job 28
3.3. Přísloví
- sapienciální fenomén v Izraeli a v okolních národech
- charakteristika a síla vyjádření biblických distichonů a jejich paralelismy
- charakteristika a uspořádání knihy Přísloví (sbírky starších přísloví se systematickým úvodem)
- exegeze Př 2 a Př 8
3.4. Megilot
- pět svátečních svitků (Píseň písní, Rút, Kazatel, Pláč, Ester); jejich charakteristika, struktura, použití
- exegeze Kaz 3, moudrost v krizi (pochopení) smyslu
3.5. Daniel
- apokalyptika jako žánr, obsahové a časové vymezení, důvod použití, použití symbolických výrazů, jejich druhy a význam
- kniha Daniel: charakteristika, struktura, obsah, použití jazyků
- exegeze Dan 7
3.6. Ezdráš a Nehemiáš
- charakteristika poexilního období dějin, perská říše a postavení Židů a jejich sebereflexe
- knihy Ezdráš a Nehemiáš: struktura a charakteristika, základní otázky a poselství
3.7. Knihy Kronik
- názvosloví, význam a struktura knih, význam genealogií
- porovnání s knihami Samuelovými a Královskými – posun pohledu na vlastní „dějiny“
Nepovinná literatura k prohloubení: GILBERT, Maurice, La Sapienza del cielo, Proverbi, Giobbe, Qohèlet, Siracide, Sapienza, Milano: San Paolo 2005.
CHALUPA, Petr, Ester – Skrytý Bůh a statečná židovská dívka, Český ekumenický komentář ke Starému zákonu 17, Praha: Česká biblická společnost 2017.
4. Deuterokanonické knihy
4.1. „Historické“ knihy
- Tobiáš: základní myšlenka, struktura a základní obsah, charakteristika, poselství, důrazy v obsahu.
- Judit: základní myšlenka, struktura a základní obsah, charakteristika, poselství, otázka historických „nepřesností“ v knize
- „přídavky“ k Ester a jejich vztah ke kanonické knize
4.2. „Prorocké“ knihy
- Baruch – postava a spis, kompozice, píseň o moudrosti, Jeremiášův list (o modlářství)
- „přídavky“ k Danielovi: poezie k Dan 3, ctnostná Zuzana v Dan 13 a Bél a drak v Dan 14
4.3. Sapienciální (mudroslovné) knihy
- kniha Moudrosti – charakteristika, uspořádání, teologie, důrazy, otázka relektur
- Sirachovec – specifika, charakteristika, obsah a styl
- exegeze Sir 33,1–6
4.4. „Nové historické“ knihy
- 1. kniha Makabejská – charakteristika (zbožná historie), obsah, styl, poselství.
- 2. kniha Makabejská – charakteristika (patetická historie), odlišnost od 1Mak, obsah, styl, poselství – teologické důrazy.
- řecké období sz. dějin, otázka odpovědi na „ideologický nátlak“, porovnání obsahu biblických knih s historickými fakty.
Nepovinná literatura k prohloubení: Kniha Ester v řeckých verzích (Septuaginty a alfa-textu), překlad Veronika ČERNUŠKOVÁ, úvod a komentář Petr CHALUPA, ed. řada Septuaginta, Praha, Vyšehrad 2016.
Poznámka: Uspořádání velké části kurzu podle hebrejské Bible má jednak pedagogický záměr – lepší pochopení toho, v jakých souvislostech knihy vznikaly a jak je mj. nahlížejí i historický Ježíš („Zákon a Proroci“) či Pavel z Tarsu. Přibližují tedy přirozeně židovskou náboženskou mentalitu a její vývoj, jednak jde o malý ekumenický krok k lepšímu vzájemnému pochopení mezi lidem „první“ a „druhé“ smlouvy.