Teorie literatury I 2022
Тематический план
-
Podmínkou zakončení předmětu je zápočet. Studenti jej získají na základě splnění tří následujících podmínek:
a) účast na semináři;
b) plnění průběžných úkolů zadávaných vyučujícím během celého semestru;
c) odevzdáním vytištěné seminární práce sestávající ze dvou částí, kterou je nutné odevzdat písemně na POSLEDNÍM PROSINCOVÉM semináři ve wordovském dokumentu.
Náležitosti seminární práce:
A) interpretace/analýza konkrétního (pokud možno ne příliš rozsáhlého) úryvku z českého uměleckého textu na základě vlastního výběru (může být próza, poezie i výsek z dramatu). Analýza/interpretace má vycházet z pěti výstižně naformulovaných otázek týkajících se zásadních literárně-teoretických problémů; student by měl čerpat z nabytých znalostí v oblasti literární teorie, získaných v průběhu ZS. Analýzu s otázkami (včetně zvoleného úryvku) student odevzdá v rozsahu minimálně 2 normostran (3600 znaků včetně mezer).
B) vypracování 5 otázek ze souboru "Teorie literatury: klíčové otázky a problémy ke zkoušce" - dle skript J. Peterky "Teorie literatury pro učitele"; studenti mohou využít i jiné zdroje. Otázky jsou k dispozici na moodle a též po domluvě mohou být studentům zaslány na začátku zimního semestru. (rozsah vypracování - minimálně 3 NS).
-
Podstata a charakteristické rysy literární teorie (předmět literární teorie, otázky a úkoly, které literární teorie řeší především, nástrahy lit. teorie a její specifika na rozdíl od "tvrdých" teorií).
Estetická funkce literatury.
-
Empirický vs. modelový autor; pojmy související s autorstvím, odlišení mezi vypravěčem a autorem. Postavení autora v různých epochách/uměleckých směrem, autor jako svébytná individualita. Autobiografie/autostylizace.
-
Charakteristika literárního textu jako textu uměleckého (co činí text textem uměleckým, jazyková dekontextualizace, metaforika, specifické role vypravěče, recepce uměleckého textu a tzv. hyperchráněný princip čtenářské spolupráce, text a jeho fikční prostor vyprávění, prostor a čas v lit. textu, umělecké a mimoumělecké funkce literatury)
-
Základní rozdělení: lyrika, epika, drama
-
Specifikace jednotlivých druhů: lyrická poezie, lyrizovaná próza, čas v lyrice, specifická funkce jazyka, lyrický subjekt, žánry a formy lyriky
-
-
epika: epická próza a epická poezie, především tradiční žánry: román a jeho typy (společenský, dobrodružný, milostný, román-cesta, iniciační, sociální, bildungsroman atd., rozdělení románů dle témat, zaměření, funkce, zacílení aj.), novela, povídka, črta, epická poezie
-
drama: základní strukturace dramatu dle Aristotela (Poetika), funkce patosu, agónu, typy a varianty katarze - a jejich aktualizace mimo drama - v lyrice a epice
-
recepce: vztah čtenáře a textu, fáze recepce, rozdíly mezi recepcí, kritickou recepcí a interpretací, psychická distance a její varianty jako příklady různých forem recepce
-
tropy a figury a jejich vybrané, nejčastěji užívané druhy, druhy rýmů a veršových schémat
-
intertextualita, metatext, epitext, paratext, architext - principy textových analogií a přesahů v literatuře a jejich funkce na tvorbu a recepci uměleckých textů