Průvodce studiem ve Společenskovědním modulu copy 1

Vážené a milé studentky, vážení a milí studenti,

v rámci svého studia se vedle dalších oborů nutně setkáte i s obory, jež jsou sdruženy pod Společenskovědní modul: s ekonomií, psychologií, sociokulturní antropologií a sociologií. Ne všichni studenti se musí v některém z těchto oborů/předmětů profilovat; dokonce by se dalo říci, že masový zájem o jakýkoli obor je v podstatě nežádoucí a ideální je víceméně rovnoměrné rozptýlení studentů na všech specializacích bakalářského studia.

Nicméně pro úspěšné získání bakalářského titulu je pro všechny studenty nevyhnutelné absolvovat úvodní zkoušku z každého ze jmenovaných společenskovědních oborů a dále soubornou zkoušku SVIP, jíž jsou čtyři výše uvedené disciplíny součástí.

Pro některé z vás tím zkušenost se sociálními vědami skončí; jiní si ale některou z nich již při Úvodu oblíbí a budou se sami sebe ptát: jaká by byla optimální strategie studia daného oboru na bakalářském stupni FHS UK? Jak se profilovat v tomto oboru a získat potřebné znalosti pro napsání bakalářské práce, potažmo pro pokračování ve studiu na magisterském stupni? A konečně všichni si kladete (nebo byste si měli klást) otázku: jak se ideálně připravit na povinné atestace ze společenských věd? Odpovědi nabízí tento průvodce.

Úvodní zkoušky

V prvním ročníku studia máte předepsány úvodní zkoušky, a to:

• v 1. semestru z ekonomie, psychologie a sociologie;  
• ve 2. semestru z antropologie.

Všechny tyto zkoušky skládáte výhradně prostřednictvím testu z předepsané literatury. Zároveň ovšem máte možnost navštěvovat výuku, jež se k těmto zkouškám váže (Úvod do ..., pro kombinované studenty pak povinně Soustředění k Úvodu do...). Přednášky vám poskytnou hlubší a širší rozhled než předepsaná literatura, seznámíte se při nich s plejádou vyučujících Společenskovědního modulu a mohou se tedy stát vhodným podkladem nejen pro úspěšné zdolání zkoušky, ale především i vašeho dalšího studia.

Na každou úvodní zkoušku máte k dispozici tři pokusy. Termíny zkoušek jsou soustředěny na zkouškové období semestru, v němž je ten který Úvod vyučován, a dále je pak vypisován vždy jeden termín za měsíc (kromě prázdnin) pro všechny společenskovědní Úvody najednou.

Své znalosti z Úvodů můžete prohloubit na Seminářích k Úvodu do..., které přímo navazují výuku Úvodů. Obvykle v nich dané téma, o němž byla přednáška, seminární formou promýšlíme a diskutujeme na základě četby studie či studií. Navštěvování Semináře k Úvodu do... je tedy vhodné zejména tehdy, pokud se chcete příslušnému oboru více věnovat, nebo naopak tehdy, pokud si v něm nejste jistí. 

Veškeré informace k úvodům naleznete v SIS .

Souborná zkouška SVIP

Vykonání Souborné zkoušky SVIP je předepsáno, pokud se nerozhodnete jinak, na 6. semestr vašeho studia.
Zkouška má dvě části:

• písemnou, k níž předkládáte (hypotetický) projekt empirického výzkumu a která má ověřit především vaše znalosti a schopnost aplikace metod sociálních věd; 
• ústní, během níž jste zkoušeni z vybraných témat sociálních věd.

Vykonání obou částí zkoušky není časově svázáno; doporučujeme proto absolvovat písemnou část již v 5. semestru, popř. pro ty, kteří píší bakalářskou práci z některého společenskovědních oborů, i dříve: ke zkoušce totiž můžete předložit projekt výzkumu, který hodláte v rámci bakalářské práce provést, a otestovat tak, zda jste na výzkum dobře připraveni.

Pro úspěšné zvládnutí písemné práce doporučujeme všem studentům ve 2. ročníku studia absolvovat Úvod do společenskovědního výzkumu (kolektiv Společenskovědního modulu jej vyučuje vždy v zimním semestru). Také k ústní části souborné zkoušky se můžete připravovat v průběhu celého studia. Podkladem Vám bezpochyby budou texty k úvodním zkouškám (je proto nesmyslné je vyhazovat či prodávat hned po absolvování úvodů), některé specializační přednášky a semináře. Pro kombinované studenty je pak s ohledem na předepsanou literaturu také vhodné vybírat DK/IB. Neváhejte tedy a co nejdříve nahlédněte popis zkoušky v Moodle: budete-li své studium požadavkům zkoušky včas přizpůsobovat, můžete si ušetřit spousty práce.

Veškeré informace a studijní podklady k souborné zkoušce najdete v Moodle: Společenskovědní modul – Souborná zkouška.

Bakalářská práce

Výběr tématu a oborového zaměření vaší bakalářské práce by měl vycházet z vašeho studijního kurikula, respektive své studijní kurikulum byste měli průběžně sestavovat s ohledem na předpokládané téma své bakalářské práce. Jinými slovy, je absurdní mít ambice napsat kvalitní bakalářskou práce ze sociologie, aniž byste absolvovali jediný sociologický kurs vyjma povinného Úvodu, či chtít realizovat třeba výzkum současné punkové subkultury v Liberci, aniž byste se seznámili s tím, jak se dělá výzkum, a aniž byste navštívili kursy věnující se z různých perspektiv problematice hudebních subkultur a města (u kombinovaných studentů DK/IB a další odborná literatura). Tyto znalosti ovšem těžko stihnete nabýt v posledním ročníku, či dokonce semestru svého studia. Máte-li tedy zájem o bakalářskou práci ze společenských věd, pokračujte, prosím, v důkladném čtení tohoto Průvodce.

Ve společenských vědách lze psát dva typy bakalářských prací:

• teoretické, v nichž zpracováváte zvolené téma obvykle formou komparace odborné literatury;
• empirické, v nichž zvolené téma zpracováváte prostřednictvím vlastního výzkumu.

S volbou tématu a formou jeho zpracování vám pomůže školitel, jehož si vybíráte s ohledem na to, v jakém oboru se chcete specializovat a jakými tématy se ten který vyučující sám zabývá (specialista na vývojovou psychologii vám těžko povede práci o fotbalových fanoušcích). Vhodného školitele nejlépe naleznete, budete-li vycházet z oborových kurzů představených v závěrečných oddílech tohoto průvodce, týkajících se specializace v průběhu studia. 

Zároveň vám velkou oporou může být kurs Akademické psaní (s důrazem na sociální vědy) (Novotná, Seidlová Málková a kol.), v němž se dozvíte nejen, co je to odborný text a jak jej vyhledat, ale zejména, jak s ním pracovat a také jak jej sami napsat. Pro studenty, kteří zahajují studium v akademickém roce 2017/18, pak stejnou službu splní povinný Proseminář k akademickým dovednostem, vypisovaný vždy v letním semestru, tedy 2. semestru studia. 

Pokud se rozhodnete založit svoji bakalářkou práci na empirickém výzkumu, je nezbytné, abyste se seznámili s metodologií společenskovědního výzkumu, a to nejen na obecné úrovni (Úvod do společenskovědního výzkumu), ale i si dané dovednosti osvojili. Tuto možnost máte na specializovaných metodologických seminářích – např. Kvalitativní metody výzkumu I., II. (Novotná), Zúčastněné pozorování v sociálněvědním výzkumu (Heřmanský), Praktika z metodologie s důrazem na kvalitativní psychologický výzkum (Poláčková Šolcová) Kvantitativní metody výzkumu I., II. (Špaček), Základy statistické analýzy dat (Čábelková), Vývoj čtenářských dovedností I. (Seidlová Málková), či přímo na praktikách/praxích (viz oborové specializace).

Vězte, že i společenské vědy jsou vědami, tzn. že pro bakalářskou práci nestačí, že se vám cosi z okolního světa jeví zajímavé a hodné "popsání" (tím spíše, jde-li o váš vlastní zájem, koníček atp.), ale že musíte hledat, zda a jak je to zajímavé i pro některý ze společenskovědních oborů resp. jeho směrů. Přičemž platí, že takřka jakékoliv téma lze uvažovat z mnoha oborových (a nejen společenskovědních) perspektiv, ale vždy je nezbytné tu či onu perspektivu včas a jasně zvolit. A naopak, v rámci jakéhokoli oboru lze zvažovat řadu rozličných témat. Jinými slovy, je poněkud nešťastné začít hledat v posledním semestru studia školitele bakalářské práce, která má být "tak nějak z antropologie, asi", či "třeba o něčem kolem basketbalu".  Při takovém postupu školitele těžko naleznete, a pokud ano, velmi pravděpodobně své studium budete muset oproti původnímu plánu prodloužit.

Ideální kurikulum

Výuku strukturujeme tak, aby na sebe navazovala, tj. je vhodné navštěvovat nejprve základní a poté specializované kursy (ty mají ostatně prerekvizitu splnění příslušného Úvodu). Obecně lze říci, že byste měli postupovat dle následující logiky:

Bakalářské studium na FHS je všeobecné, nicméně v jeho závěru budete nuceni předvést hlubší znalosti některého z plejády oborů, jež jsou Vám na FHS předestřeny: musíte napsat a obhájit bakalářskou práci. Abyste to vedle všech ostatních povinností hravě zvládli v předepsaných třech letech, je vhodné se na daný obor, resp. na dané téma zaměřit co nejdříve. Pokud jste si pro bakalářskou práci vybrali některý z oborů, jež sdružuje Společenskovědní modul, pokračujte ve čtení. Dozvíte se, jak to co nejlépe a nejefektivněji udělat.

Specializace: Sociokulturní antropologie

(Sociokulturní) antropologie jakožto jedna ze stěžejních disciplín kultivovaných na FHS UK vám i na bakalářském stupni studia nabízí řadu příležitostí, jak si tento obor jednou a provždy zamilovat. Ideální a strategický průběh studia antropologie má následující strukturu:

V letním semestru prvního ročníku začnete Úvodem do antropologie (Heřmanský, Novotná, Bittnerová, Skripnik, Zandlová) a spolu s přednáškou si zapíšete i Seminář k Úvodu do antropologie (Heřmanský, Novotná), kde se formou četby a diskuze odborných textů seznámíte s nejaktuálnějšími studiemi k tématům, probíraným v Úvodu. Zjistíte tedy, že studium příbuzenství, náboženství, subsistenčních (obživných) strategií apod. je smysluplné i v současném globalizovaném světě, ba dokonce, že antropologie pátrá po pochopení příčin a důsledků řady aktuálních sociálních jevů, jako je třeba migrace, pozice jedince ve společnosti/kultuře, mocenská vyjednávání atp.  

Nadšeni oborem chcete pokračovat. Proto si v zimním semestru druhého ročníku zapisujete Vybraná témata současné antropologie (Heřmanský a kol.) – kurz, v němž vám budou celým týmem odborníků (každou přednášku drží vyučující, který se na danou oblast specializuje) představena aktuální témata a otázky sociokulturní antropologie. Pro představu, jedná se například o antropologii krajiny, turismu, práva, města, nebo o konkrétní témata transnacionalismu, identity, paměti apod. Toužíte se ale seznámit také s dějinami oboru – proto si zároveň zapíšete i Kapitoly z kulturní antropologie (Skripnik), kde vám bude nabídnuta dobrodružná cesta do hlubin klíčových antropologických teorií přibližně do 60. let 20. století. K promýšlení proměn antropologického myšlení od konce 19. století do současnosti vás pak zavede seminář Cesty k postmoderní antropologii (Novotná), jehož prostřednictvím se seznámíte i s východisky současných klíčových teoretických konceptů. Nemusíte se však bát, že by se na vás valilo v jednom semestru neúměrně mnoho nových informací: mnoho jich jistě bude, ale budou se doplňovat a skládat v jeden smysluplný celek.

S tímto základem by pak už pro vás nemělo být obtížné absolvovat řadu dalších specializačních kursů, na které je čas ve druhém a třetím ročníku vašeho studia. Prostřednictvím přednášek a tematických seminářů se můžete seznámit např. s problematikou národnostních menšin, migrace a (trans)nacionalismu (Bittnerová, Moravcová, Soukupová, Skripnik, Zandlová; Salner) či indigenních severoamerických populací (Heřmanský). Vedle nich se vám nabízejí také subdisciplíny jako rurální antropologie (Bittnerová, Novotná, Heřmanský), antropologie krajiny (Gibas, Pauknerová), etnomuzikologie (Jurková, V. Seidlová, Verbuč), tzv. evropská etnologie (Soukupová, Moravcová, Turková), současná folkloristika (Janeček), antropologie práva (Ledvinka, Skripnik), medicínská antropologie (Wolfová), antropologie náboženství (Horská), ekonomická antropologie (Rádl), subkulturní studia (Heřmanský), studia paměti (Novotná) či míst a ne-míst (Zandlová)  aj. Podstatné je, že vaší touhou je především naučit se antropologickému způsobu nahlížení na svět. Není proto od věci kombinovat tyto různorodé specializace (a tedy vyučující), abyste si vybrali perspektivu, která se vám vyjeví jako blízká.

Protože není možné v rámci jedné přednášky přehledových kurzů nahlédnout celou šíři jednotlivých témat, jsou také každý semestr vypsány seminární kurzy věnované četbě a interpretaci antropologických textů - Četba vybraných textů k antropologii (Heřmanský), Četba antropologických textů k problematice Romů (Skripnik), Interpretativní antropologie C. Geertze – konzultační seminář (Novotná), Pojetí "tradice" ve společenských vědách: diskuse přístupů (Bittnerová, Novotná) atp.

Ovšem sociokulturní antropologie je primárně vědou empirickou, je tedy na místě si osvojit také její „řemeslo“ – tedy metodologii. To můžete jednak prostřednictvím metodologických seminářů (Heřmanský, Novotná – viz oddíl o bakalářské práci), ale především na tzv. antropologických praxích. V současné době jsou studentům otevřené dvě: Terénní praxe (Skripnik), jež je realizována v jedné z romských osad na Slovensku, a Terénní antropologická praxe (Novotná, Bittnerová, Heřmanský), která studenty zavede do malé obce na jižním Slovensku. Druhá jmenovaná je svého druhu specifická, neboť je koncipována dvousemestrálně jako soubor čtyř vzájemně provázaných a navazujících kurzů, v jejichž rámci budete prakticky zasvěceni do tajů etnografického výzkumu v celém jeho průběhu – od koncipování výzkumného projektu přes jeho realizaci prostřednictvím pobytu v terénu až po analýzu a interpretaci dat a tedy tvorbu odborného textu.

Své místo ve studiu antropologie mají pochopitelně i důležité knihy (DK/IB). Doporučujeme tedy včas nahlížet do sylabů přednášek a vybírat DK/IB s ohledem na doporučenou literaturu ke kurzům a jejich využitelnost při psaní případné bakalářské práce.

Ve studiu sociální a kulturní antropologie a příbuzných oborů etnologie a etnomuzikologie vám rádi budou nápomocni: Mgr. Martin Heřmanský, Ph.D., Mgr. Hedvika Novotná, Mgr. Veronika Seidlová, Ph.D., Mgr. Ondřej Skripnik , Ph.D., David Verbuč, Dr., Mgr. Markéta Zandlová (kabinet 5008) a PhDr. Dana Bittnerová, CSc., doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D., PhDr. Mirjam Moravcová, DrSc., doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc. a PhDr. Miroslava Turková, CSc. (kabinet 5012). Externě s námi spolupracují: Mgr. Petr Gibas, PhDr. Petr Janeček, Ph.D., Mgr. Tomáš Ledvinka, Mgr. Karolína Pauknerová, Ph.D., PhDr. Peter Salner, DrSc., Mgr. Alžběta Wolfová, doktorandi Obecné antropologie a kolegové z ostatních pracovišť FHS.

Specializace: Ekonomie

Doporučená struktura studia ekonomie na Fakultě humanitních studií je následující:

Hned v prvním semestru prvního ročníku začnete povinným Úvodem do ekonomie a Seminářem k Úvodu do ekonomie. Ti z vás, které studium ekonomie upoutá, mají možnost prohlubovat její znalost prostřednictvím pokročilejších a více specializovaných seminářů. Předpokladem pro jejich zapsání je úspěšné absolvování Úvodu. Semináře jsou různě orientované na základě odlišného odborného zaměření různých učitelů. Pro zájemce o ekonomii jsou pravidelně otevírány kurzy dr. Špeciána (Economic Reasoning for Humanities, Economics and Psychology a Theory of Strategic Interaction) a dr. Čábelkové (středně pokročilé Ekonomické semináře a metodologické kurzy, ve kterých se studenti učí práci s daty). Hlubší průprava v ekonomii, než jakou nabízí úvodní kurz, je nezbytností především pro studenty, kteří by měli zájem o psaní ekonomicky orientované bakalářské práce.

Kromě uvedených společenskovědně orientovaných předmětů si studenti mohou zvolit několik aplikovaných předmětů orientovaných především na podnikovou ekonomiku. Tyto předměty vám dají znalosti, které využijete v podnikové praxi. Jedná se o Management a marketing, Podnikovou ekonomiku a podnikatelské plánování (I. a II.) a Účetnictví (I. a II.). Dalším vhodným doplňkem v cestě k ekonomickému poznání a také k úspěšné přípravě na zkoušku SVIP jsou vybrané důležité knihy (DK/IB). Seznam relevantních knih naleznete jednak v okruzích pro zkoušku SVIP a v nabídce kurzů dr. Čábelkové.

Učitelé s ekonomickým zaměřením jsou vám k dispozici ve svých konzultačních hodinách v kabinetě č. 6008 a rádi zodpovědí vaše dotazy ohledně možností studia ekonomického zaměření.

Specializace: Psychologie

Součástí společenskovědní nabídky na FHS je také psychologie, která sídlí tradičně v místnosti 5009. Studium psychologie nabízené jako součást studia humanitní vzdělanosti nelze považovat za srovnatelné se studiem psychologie jako oboru. Psychologie na FHS vám umožní zorientovat se v základních tématech psychologie a psychologických disciplínách, může vám také nabídnout osvojení řemesla vědecké (například experimentální) psychologie.

Studium psychologie začnete Úvodem do psychologie a Seminářem Úvodu do psychologie. K tomuto kurzu je předepsaná (poměrně obsáhlá) učebnice (viz SIS), která vám umožní osvojit si základní terminologii a poznatky v psychologii. Doporučujeme Vám zaměřit se v tomto prvním semestru především na úvodní kurz a spíše si nezapisovat psychologické kurzy specializačního charakteru. K jejich úspěšnému zvládnutí totiž zpravidla potřebujete základy z kurzu Úvod do psychologie. Výjimkou jsou ti z vás, kteří mají zájem o zapojení do výzkumných projektů v laboratoři kognitivních schopností papoušků při FHS (a zapisují si tudíž kurzy Srovnávací kognitivní psychologie, Praktika ze srovnávací kognitivní psychologie a Studium kognitivních schopností papoušků šedých – seminář a cvičení), viz níže, nebo ti, kteří na FHS UK nastupují již se základy nějakého psychologického zaměření z jiné vysoké školy.

Po úspěšném zvládnutí Úvodu do psychologie bychom vám doporučovali nejprve (ve druhém a třetím semestru) zapisovat spíše kurzy, které vám pomohou rozšířit si znalosti a utvořit všeobecný přehled o základních psychologických disciplínách. Jsou to především Psychologie osobnosti (Richterová), Úvod do sociální psychologie (Poláčková Šolcová a kol.), Vývojová psychologie I. a Vývojová psychologie školního věku a dospělosti (Seidlová Málková a kol.), Kognitivní psychologie (Lindová, Vlček, Martinec Nováková), Přehled biologie a neuropsychologie člověka (Vančata) a Evoluční psychologie (Lindová a spol.), Srovnávací kognitivní psychologie (Lindová), případně Úvod do psycholingvistiky (Seidlová Málková). Určitě se může vyplatit napnout energii v některé z knih Kontrolované četby k psychologii.

Od třetího semestru doporučujeme maximální nasazení v metodologii a seminářích základních psychologických disciplín. Velmi podstatné je absolvovat obecný metodologický kurz vyučovaný týmem společenskovědního modulu (viz výše). Při hlubším zájmu o výzkum v psychologii pak doporučujeme navázat Seminářem experimentální psychologie (Seidlová Málková, Klapilová, Lindová a spol.). Metodologické znalosti pak můžete prohlubovat i v rámci dalších specializačních kurzů (např. Vývoj čtenářských dovedností - Seidlová Málková; Studium kognitivních schopností papoušků šedých - Lindová) nebo vybírat z nabídky jiných specializací či magisterských oborů (kurzy magisterské etologické specializace: např. Metodologie výzkumu chování – Lindová, Martinec Nováková; Neverbální chování - Lindová). Doporučujeme paralelní zápis nějakého základního kurzu z oboru statistiky (např. Kvantitativní metody výzkumu II., Základy statistické analýzy dat, popř. Uvedení do statistického zpracování dat) a aktivní zájem o studentské licence programů pro kvantitativní (např. SPSS) i kvalitativní (Atlas.ti) analýzu dat (s prací s tímto softwarem se seznámíte v kurzu Kvalitativní metody II - Novotná nebo Využití počítačů v antropologickém výzkumu - Heřmanský). S vybranými analytickými programy se naučíte pracovat v rámci výše uvedených metodologických kurzů - i proto doporučujeme jejich zápis.

Ve druhém a hlavně třetím roce studia pak doporučujeme orientovat se stále více na specializační kurzy, které většinou mají vazbu na výzkumnou či praktickou orientaci psychologů v SVM: například Úvod do mezikulturní psychologie (vhodné vybírat až po absolvování Úvodu do antropologie; Poláčková Šolcová), Komunikace v rodinném systému (Richterová), Úvod do adiktologie (Richterová), Neverbální komunikaci a Terénní praktikum z neverbální komunikace (Lindová), kurz Lidská sexualita (Klapilová a spol.), kurz Vývoj čtenářských dovedností I. nebo Úvod do psycholingvistiky (Seidlová Málková), Seminář k evoluční psychologii (Klapilová a spol.) atd. Seminář Studium kognitivních schopností papoušků šedých a cvičení k tomuto kurzu (Lindová) je možné si zapisovat opakovaně již od začátku studia (jelikož staví na práci studenta v laboratoři), avšak je třeba do té doby absolvovat (nebo současně s prvním zápisem) přípravný teoretický kurz Srovnávací kognitivní psychologie a přípravný praktický blokový kurz Praktika ze srovnávací kognitivní psychologie (Lindová).

Speciální místo mají pak kurzy zaměřené na psaní bakalářské práce nebo průpravu akademického psaní. Většina vyučujících má své diplomové semináře - ty má smysl zapisovat, až pokud hodláte psát svoji bakalářskou práci. Někdy vyučující vypisují své specializované semináře tak, aby mohli kombinovat výuku a praktika a průpravu pro psaní bakalářské práce v daném tématu.

Na fakultě máte také možnost zapojit se do výzkumných projektů vyučujících, kteří v modulu působí. Psychologie má silné zázemí v oblasti výzkumu kognitivních schopností a komunikace papoušků šedých (Lindová), výzkumu vývoje čtenářských dovedností (Seidlová Málková), poruch vývoje jazyka (Richterová), výzkumu sexuality člověka a mezilidských vztahů (Klapilová) a neverbálního chování (Lindová). Zapojení do výzkumných a granty podporovaných projektů vyučujících má své výhody. Umožní vám najít bezpečné zázemí pro tvorbu vaší bakalářské práce, pracovat na realizaci vaší bakalářské práce pod vedením člověka, který dané téma velice dobře zná a umí s ním pracovat a může vás dobře vést. Mnohdy vám také umožní učinit nebývalou zkušenost s reálným výzkumem. Nedocenitelné jsou tyto zkušenosti, pokud zvažujete pokračování studia i ve vyšších formách (Mgr. nebo Ph.D.).

Pokud pro svou bakalářskou práci zvažujete individuální projekt vázaný např. na vaši profesionální dráhu nebo zaměstnání, mějte prosím na paměti, že takovou práci byste měli realizovat za podpory odborného konzultanta, který zároveň bude koordinovaný s někým ze SVM. Zkušenosti s bakalářskými pracemi, které jsou vedené externími konzultanty, nejsou zrovna dobré. Externisté jen obtížně dokáží pracovat dle kritérií a formálních nároků na bakalářské práce na SVM FHS UK. Na originálním tématu BP je také možné dohodnout se s vyučujícími specializačních seminářů. Především teoretické badatelské práce dobře vznikají v návaznosti na seminární práci studenta s vyučujícím.

DK/IB (Kontrolovaná četba) by měly provázet kombinované studenty od druhého semestru neustále. Doporučujeme vybírat DK/IB tak, aby co nejvíce korespondovaly se specializačními semináři, které máte zapsané. Někdy jsou i určitá DK/IB prerekvizitou k určitému kurzu. Například DK/IB Myšlení a řeč (Vygotského) je dobré číst v souběhu s Vývojovou psychologií, Altmana s Úvodem do psycholingvistiky či Watzlawicka (Pragmatika lidské komunikace) v souvislosti se seminářem Komunikace v rodinném systému.

Specializace: Sociologie

Nabídka sociologických kurzů se nutně omezuje na výsek základních znalostí tohoto oboru. Kromě obecných přehledových kurzů jsou nabízeny i přednášky specializované, oborově zaměřené. Dále také upozorňujeme na kurzy, které jsou obzvláště vhodné pro adepty některého ze čtyř magisterských oborů, které využívají sociologickou perspektivu.

Stejně jako u ostatních společenskovědních disciplín je základním východiskem pro studium absolvování kurzu Úvodu do sociologie a Semináře k Úvodu do sociologie. Přednášky jsou koncipovány tak, aby se studující seznámili se základními tématy a koncepty v rámci oboru, ale také jim přiblíží povahu sociologického myšlení. Samotná zkouška je založena na učebnici Sociologie od A. Giddense (Argo, 2013). Tato kniha přitom poskytuje i široký přehled oborových témat i teoretických východisek sociologického bádání. Upozorňujeme, že pro účely zkoušky je nutné pracovat s novým vydáním knihy z roku 2013. Předchozí edice z roku 1999 není adekvátní náhradou.

Po úspěšném absolvování úvodního kurzu je k dispozici celá řada semestrálních specializovaných kurzů. Pomoc při hledání orientace v existujících sociologických přístupech nabízejí přehledové kurzy Významní představitelé sociologického myšlení a Moderní společnost a sociologická teorie (Šubrt). Rozvinutí schopnosti sociologicky uvažovat o společenských fenoménech nabízejí semináře Myslet sociologicky: lidské jednání a sociální struktura a Sociologická imaginace (Štovíčková Jantulová). Obdobně je možné prohloubit znalosti sociologických východisek a sociologické odborné práce v rámci Sociologického semináře (Müller).

Další kurzy nabízí zaměření na konkrétní oblasti oborových sociologií. Studenti mohou získat základní orientaci v Sociologii vědění (Müller), Sociologii institucí (Mülller), Sociologii města (Špaček) a problematice Sociálních nerovností (Špaček).  

Kurzy Úvod do feministických teorií I. a II. (Havelková) poskytují vhodný základ studentům, kteří by chtěli profilovat svou bakalářskou práci v oblasti genderové problematiky, případně pokračovat ve studiu magisterského oboru Genderová studia. Stejně tak se problematice genderu věnuje kurz Chlieb aj ruže: úvod do genderových štúdií (Kobová).

Obdobně zájemcům o problematiku občanské společnosti doporučujeme kurzy Organizovaná občanská společnost: úvod do studia (Dohnalová) a Občanská participace a sociální změna (Štovíčková Jantulová), které vhodně otevírají možnost studia magisterského oboru Studium občanské společnosti.

Kromě těchto dvou specializací je ve studiu sociologie možné pokračovat také magisterským oborem Historická sociologie. Již v bakalářském cyklu je nabízíme kurz Historická sociologie osobnosti (Šalanda) a nejen pro adepty této specializace je vhodné absolvovat kurzy, které se pohybují na pomezí sociologie, historie a politické filosofie: Vybrané problémy sociální filosofie a filosofie dějin či Česká otázka v evropském kontextu (Havelka).

Čtvrtým magisterským oborem, jenž částečně čerpá ze sociologického základu, je Sociální a kulturní ekologie. V rámci bakalářského programu se lze seznámit s tímto směrem prostřednictvím kurzů Sociologie environmentálního hnutí (Novák) a sérií praktických seminářů Budoucnost demokracie: občanská participace a Budoucnost demokracie: participace v praxi (Rynda).

V případě, že se rozhodnete psát sociologickou bakalářskou práci, která bude zahrnovat empirický výzkum, je naprosto nezbytné v předstihu absolvovat potřebné metodologické kurzy. Sociologický výzkum přitom využívá jak kvalitativních, tak kvantitativních metod, a závisí na povaze dané výzkumné otázky, která z výzkumných strategií bude vhodnější. Podrobně je o této problematice pojednáno v oddíle "Bakalářská práce".

Široká nabídka titulů v rámci programu DK/IB obsahuje řadu sociologicky relevantních textů. V následujícím seznamu jsou zahrnuty ty, které lze přímo zužitkovat v některém ze sociologických témat souborné zkoušky SVIP.

DK/IB Berger, Luckmann - Sociální konstrukce reality

DK/IB Bourdieu - Teorie jednání

DK/IB Bourdieu - Nadvláda mužů

DK/IB Elias - O procesu civilizace, díl 1.; díl 2.

DK/IB Renzetti, Curran - Ženy, muži a společnost

DK/IB Tocqueville - Demokracie v Americe I.; II.

DK/IB Weber - Metodologie, sociologie a politika

poslední aktualizace Průvodce: 19. 9. 2017