1,2 vol Korektivní výslovnost češtiny pro cizince A II ACCE00108

Kurz je určen pro zahraniční stážisty, studenty Erasmu atp., kteří studují v Ústavu bohemistických studií. 

Hlavní tematické okruhy:
1. nácvik časových proporcí zvukových segmentů (zejm. vokálů) i slabik při realizaci v textu, slovní přízvuk
2. nácvik obtížných hlásek a hláskových kombinací (podle individuální potřeby studentů)
3. speciální ortoepické jevy (např. asimilace, palatalizace ... (podle individuální potřeby studentů)
4. realizace souvislé řeči s důrazem na melodické a temporální charakteristiky

Cílem výuky je rozšířit mluvní kompetence studentů, a to z jak z hlediska vlastní produkce řeči, tak z hlediska percepce. Nácvik vlastní výslovnosti bude zaměřen zejména na jevy, které jsou pro nerodilé mluvčí obtížné a jejichž odchylná realizace může ztěžovat komunikaci a působit rušivě. Kurz též má za účel prohloubit automatizaci komunikačních kompetencí, rozšířit slovní zásobu a nabídnout přehled o různých stylech a registrech mluveného projevu.

Podmínkou atestace je

• • aktivní účast na cvičeních
  • soustavná domácí příprava
  • pravidelná docházka (tolerují se 3 neomluvené absence za semestr)

Základní:

Cvrček, V. a kol. (2010): Mluvnice současné češtiny 1. Praha: Karolinum. Pouze kap. 4 Fonetika a fonologie (autor Jan Volín), str. 35–64

Palková, Z. (1997): Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. 2. vyd. vybrané kapitoly

Palková, Z. (1989): Základní kurz české výslovnosti (pro cizince). Praha: SPN.

Doporučená:

Palková, Z.(2006): Charakteristické rysy zvukové stavby češtiny. In: Hasil, J. (ed.) Přednášky z XLIX běhu LŠSS. Praha, s. 22–34.

Výslovnost spisovné češtiny. Výslovnost slov přejatých. (1978). Praha: Academia.

Pokorná, J. – Vránová, M. (2007): Přehled české výslovnosti. Praha: Portál.

Vyštejn, J. (1991): Vady výslovnosti. Praha: SNP.