General

Předběžná metodická úvaha

Následující materiály nechť jsou považovány nikoliv za prezentaci či nauku, ale za východiska pro vlastní myšlení a tázání, které budou podporovat a doplňovat přednášková setkávání. (Vycházím přitom z poznání, že metoda prezentování tím, že předkládá hotové instantní poznatky, právě zabraňuje tomu nejdůležitější pro vzdělání: dojít vlastní myšlenkovou a studijní prací ke schopnosti rozlišit mezi tím, co je podstatné a nepodstatné.)

V čem vlastně spočívá Evropa nikoliv jako geografický útvar, ale jako útvar nesoucí ve svých dějinách svou vlastní identitu? V čem spočívá univerzálnost univerzity? A je možno v současnosti tuto univerzálnost udržet, nebo se univerzita v globálním kontextu nutně musí proměnit na pouhý orgán zvyšování efektivity ve smyslu konkurenceschopnosti na trhu práce? Jak porozumět tomu paradoxu, že Evropa ve své koloniální minulosti expandovala do celé planety, a zároveň v tomto pohybu ztratila svou dominanci? A je kolonizace opravdu minulostí, nebo nabyla pouze nových, latentnějších podob jak v rovině mocensko-ekonomické, tak v rovině systémů reprezentací? Jestliže objev myšlení souvisí s eleatským objevem bytí a nemožností myslet, že by nebytí bylo, jak potom porozumět tomu, co se označuje za neevropské myšlení? Co to mimo Evropu znamená, myslet? Jak tomu porozumět, aniž bychom jiné tradice "neznásilňovali" tím, že do nich budeme předem vkládat svá vlastní předporozumění? A jak je možné z naší čili evropské tradice vůbec porozumět neevropským tradicím, a především světům? To jsou otázky, které budou vytvářet horizont našeho tázání.

Některé z těchto otázek využiji i při závěrečném zkoušení. Proto je třeba zdůraznit jejich charakter: stejně jako záběr našeho zkoumání, ani tyto otázky nemají charakter otázek testovacích. Jedním z důvodů je ten, že testové otázky, zvláště uzavřené, nejsou schopny testovat studentovo rozumění. Další důvod plyne z povahy rozumění samého: na rozdíl od technologických problémů, u nichž je možno nalézt jednoznačné řešení (například oprava mixéru), k rozumění patří lidská svoboda, která tuto jednoznačnost neumožňuje. Sejdou-li se dva instalatéři, ihned se domluví ohledně vododních trubek. Ale to neznamená, že si rozumějí. Je tedy třeba porozumět otázkách položeným v tomto kurzu jako problémům, které nelze vyřešit jednou provždy. O co potom jde, je nakolik rozumíme PŘEDPOKLADŮM našeho rozumění těmto problémům, nakolik jsme schopni promyslet možnosti, které tyto předpoklady v sobě nesou, nakolik jsme schopni promyslet příslušné problémy v širších, v posledu celkových, souvislostech. Můžeme nyní zopakovat: primárním cílem kurzu tedy není předložit nauku, ale naučit se promýšlet věci a problémy v podstatných souvislostech.