Topic 4

SYLABUS

(jednotlivá témata jsou zároveň i tématickými okruhy pro opakování – otázky budou detailnější; někdy mohou jít napříč tématy, která jsou zde nutně popsána jedno po druhém)

1. Hospodinův zákon v pěti knihách Mojžíšových

1.1. Úvod do Tóry – Pentateuchu

- základní pojmy, žánry (vyprávění, legislativa), období, děj/ obsah, literární problémy legislativních i narativních textů

- řešení literárních problémů v průběhu dějin exegeze: od antiky po humanismus; moderní kritika od 17. století do cca 70. let 20. století: 3 teorie, klasická dokumentární hypotéza Julia Wellhausena se svojí genezí (4 prameny – dokumenty: J, E, D, P) i dozvuky v prvních dvou třetinách 20. století (H. Gunkel: FG, SiL..., G. von Rad, M. Noth); soudobá bádání; zásady staré literatury

1.2. „Dějiny“ počátků v Gn 1–11

- první příběh o stvoření (vesmíru) v Gn 1,1–2,4a

- druhý příběh o stvoření (člověka) v Gn 2,4b–25

- příběh o prvotním hříchu v Gn 3

- rozšíření zla v Gn 4–11

1.3. „Dějiny“ patriarchů

- Abrahámův cyklus v Gn 11,27/ 12,1–25,18: přehled, význam, exegeze Gn 12,1–4, Gn 22

- Jákobův cyklus v Gn 25,19 – Gn 36,43 (Gn 50): struktura, charakteristika, exegeze Gn 32,23–33

- Příběh o Josefovi v Gn 37 – 50: literární charakteristika, obsah a význam, exegeze Gn 44 – 45*, zejména Gn 44,18–34

1.4. Mojžíš a exodus, cesta pouští – narativní texty

- Hospodin a farao, nová situace v Egyptě, Mojžíš a jeho příběh – Ex 1,1–15,21

- exegeze Ex 14

- na cestě k zaslíbené zemi: k hoře Sinaj/ Choreb v Ex 15,22–18,27, zlatý býček („tele“) v Ex 32–34, od Sinaje do Moábu v Nm 10,10 – 36,13* - s epizodami průzkumu zaslíbené země v Nm 13–14 a proroka Bileáma v Nm 22–24 ad., souhrn v Dt 1–3 a závěr Mojžíšova života v Dt 31–34.

1.5. Legislativa

- poměr vyprávění a legislativy, rozsah a struktura legislativních textů v Ex – Dt

- koncept smlouvy a dvě verze Desatera, exegeze Ex 20,1–17

- tři velké kodexy: k. smlouvy v Ex 20,22–23,33, k. svatosti v Lv 17–26, deuteronomický k. v Dt 12–26

Nepovinná doplňující literatura: VĚTROVEC, Pavel, Hospodinův zákon v pěti knihách Mojžíšových, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016

2. Proroci

A. „Přední“ proroci

2.1. Předmonarchický Izrael v knihách Jozue a Soudců

- deuteronomistická historiografie (dtr.) a „přední“ proroci

- úvodní otázky spojené s nástupem lidu Izraele do Kanaánu: způsob záboru, klatba, kmeny Izraele a jejich vztah…

- kniha Jozue – struktura a obsah, charakteristika, poselství

- kniha Soudců – struktura a obsah, charakteristika, poselství

2.2. Nástup monarchie v knihách Samuelových

- otázky přechodu z uspořádání izraelských kmenů a jejich „konfederace“ k monarchii

- struktura, obsah, teologie, důrazy, charakteristika knih Samuelových

- exegeze 1Sam 17: David a Goliáš, porovnání svou druhů panování

2.3. Vývoj (od vrcholu, přes rozdělení k zániku) samostatných monarchií v knihách Královských

- Davidovo nástupnictví, Šalomounova skvělá říše a její rozpad po Šalomounově smrti

- dvě království a jejich vývoj, vztah i konec

- působení proroků zejména Eliášův a Elíšův cyklus

Nepovinná literatura k prohloubení: VĚTROVEC, Pavel, „Historické“ knihy Starého zákona, Červený Kostelec, Pavel Mervart, 2017. (K tématu první tři kapitoly, zbytek úměrně k vyprávěním v dalších částech).

CHALUPA, Petr, První kniha Samuelova […], český ekumenický komentář ke SZ 9, Praha, Česká biblická společnost, 2019.

CHALUPA, Petr, Druhá kniha Samuelova […], český ekumenický komentář ke SZ 10, Praha, Česká biblická společnost, 2019.

B. „Zadní“ proroci

2.4. Prorocký fenomén v Izraeli a v okolních národech

2.5. Izaiáš

- hypotéza B. Duhma a její následky. Tři části knihy, rozdílnost i společné rysy.

- Izaiáš (z Jeruzaléma) – Iz 1–39: struktura, obsah, poselství, otázka autorství, exegeze Iz 7

- „Druhý“ Izaiáš (babylonské zajetí) – Iz 40–55: struktura, témata, návaznost na předchozí část, písně trpícího Božího služebníka, Kýros, exegeze Iz 49,1–6

- „Třetí“ Izaiáš (poexilní) – Iz 56–66: charakteristika, struktura, témata, návaznost.

2.6. Jeremiáš

- charakteristika a struktura spisu – odlišnost verzí BH a LXX

- osobnost proroka a její dopad na obsah knihy

- exegeze Jer 20,7–18

2.7. Ezechiel

- prorocká osobnost a její zvláštnosti, doba prorocké činnosti, prorok jako znamení

- struktura, obsah a charakteristika knihy

- rámcová exegeze oddílu Ez 33–37

2.8. Kniha dvanácti „malých“ proroků

- poměr a charakteristika částí (Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Ageus, Zachariáš, Malachiáš) a celku

- prorok Ámos, charakteristika osobnosti a spisu

- exegeze Am 1–2; 7–9

Nepovinná literatura k prohloubení: VLKOVÁ, Gabriela Ivana, Hospodinův služebník a nová smlouva, Olomouc, Univerzita Palackého 2009.

VLKOVÁ, Gabriela Ivana, Úvod do prorocké a mudroslovné literatury Starého zákona, Olomouc, Univerzita Palackého 2005 (2007²; 2012³). (Sapienciální literatura k dalším částem kurzu). 

Izaiáš, revidovaný překlad s výkladovými poznámkami, překlad a poznámky Josef HŘEBÍK, s přispěním Jaroslava BROŽE a Pavla JARTYMA, Praha: Česká biblická společnost, 2018.

MACKERLE, Adam, Ámos […], český ekumenický komentář ke SZ 30, Praha, Česká biblická společnost, 2017.

3. Spisy

3.1. Žalmy

- žánr náboženské poezie a modlitby, význam žalmů, struktura a číslování žalmů (2 verze) v biblické knize, náznak kategorizace žalmů, žalmové tituly

- exegeze Žl 1 a Žl 23

3.2. Job

- moudrost a existenciální krize, otázka utrpení spravedlivého v Izraeli a v literatuře okolích národů

- struktura knihy – tři cykly rozhovorů Joba s přáteli (, Elíhú) a Hospodinova odpověď ve vyprávěcím rámci, poselství knihy

- exegeze Job 28

3.3. Přísloví

- sapienciální fenomén v Izraeli a v okolních národech

- charakteristika a síla vyjádření biblických distichonů a jejich paralelismy

- charakteristika a uspořádání knihy Přísloví (sbírky starších přísloví se systematickým úvodem)

- exegeze Př 2 a Př 8

3.4. Megilot

- pět svátečních svitků (Píseň písní, Rút, Kazatel, Pláč, Ester); jejich charakteristika, struktura, použití

- exegeze Kaz 3, moudrost v krizi (pochopení) smyslu

3.5. Daniel

- apokalyptika jako žánr, obsahové a časové vymezení, důvod použití, použití symbolických výrazů, jejich druhy a význam

- kniha Daniel: charakteristika, struktura, obsah, použití jazyků

- exegeze Dan 7

3.6. Ezdráš a Nehemiáš

- charakteristika poexilního období dějin, perská říše a postavení Židů a jejich sebereflexe

- knihy Ezdráš a Nehemiáš: struktura a charakteristika, základní otázky a poselství

3.7. Knihy Kronik

- názvosloví, význam a struktura knih, význam genealogií

- porovnání s knihami Samuelovými a Královskými – posun pohledu na vlastní „dějiny“

Nepovinná literatura k prohloubení: GILBERT, Maurice, La Sapienza del cielo, Proverbi, Giobbe, Qohèlet, Siracide, Sapienza, Milano: San Paolo 2005.

CHALUPA, Petr, Ester – Skrytý Bůh a statečná židovská dívka, Český ekumenický komentář ke Starému zákonu 17, Praha: Česká biblická společnost 2017.

4. Deuterokanonické knihy

4.1. „Historické“ knihy

- Tobiáš: základní myšlenka, struktura a základní obsah, charakteristika, poselství, důrazy v obsahu.

- Judit: základní myšlenka, struktura a základní obsah, charakteristika, poselství, otázka historických „nepřesností“ v knize

- „přídavky“ k Ester a jejich vztah ke kanonické knize

4.2. „Prorocké“ knihy

- Baruch – postava a spis, kompozice, píseň o moudrosti, Jeremiášův list (o modlářství)

- „přídavky“ k Danielovi: poezie k Dan 3, ctnostná Zuzana v Dan 13 a Bél a drak v Dan 14

4.3. Sapienciální (mudroslovné) knihy

- kniha Moudrosti – charakteristika, uspořádání, teologie, důrazy, otázka relektur

- Sirachovec – specifika, charakteristika, obsah a styl

- exegeze Sir 33,1–6

4.4. „Nové historické“ knihy

- 1. kniha Makabejská – charakteristika (zbožná historie), obsah, styl, poselství.

- 2. kniha Makabejská – charakteristika (patetická historie), odlišnost od 1Mak, obsah, styl, poselství – teologické důrazy.

- řecké období sz. dějin, otázka odpovědi na „ideologický nátlak“, porovnání obsahu biblických knih s historickými fakty.

Nepovinná literatura k prohloubení: Kniha Ester v řeckých verzích (Septuaginty a alfa-textu), překlad Veronika ČERNUŠKOVÁ, úvod a komentář Petr CHALUPA, ed. řada Septuaginta, Praha, Vyšehrad 2016.

Poznámka: Uspořádání velké části kurzu podle hebrejské Bible má jednak pedagogický záměr – lepší pochopení toho, v jakých souvislostech knihy vznikaly a jak je mj. nahlížejí i historický Ježíš („Zákon a Proroci“) či Pavel z Tarsu. Přibližují tedy přirozeně židovskou náboženskou mentalitu a její vývoj, jednak jde o malý ekumenický krok k lepšímu vzájemnému pochopení mezi lidem „první“ a „druhé“ smlouvy.