Anotace

Předmět naváže na seminář Soudobé dějiny Íránu a Afghánistánu ze zimního semestru. Účastníci se seznámí s politickým, sociálním, kulturním a hospodářským vývojem v Íránu v posledních čtyřiceti letech s přesahem do širšího regionálního a globálního kontextu. Výuka bude členěna tematicky, s důrazem na pochopení vnitřních i vnějších souvislostí celkového historického vývoje v Íránu po r. 1979, jeho jednotlivých aspektů a vybraných dílčích problematik (viz sylabus).

Cíle předmětu

Účastníci se díky své znalosti soudobých dějin budou schopni orientovat v současném politickém a kulturním dění a hodnotit význam probíhajících událostí. V rámci přípravy na seminární část předmětu si prohloubí své schopnosti samostatné odborné práce. Aktivní účastí v seminární části předmětu si zlepší své prezentační dovednosti, osvojí si schopnost své znalosti strukturovanou a srozumitelnou formou předávat dále a kvalifikovaně argumentovat v rámci odborné a veřejné debaty.

Podmínky zakončení předmětu

Předpokladem úspěšného zakončení předmětu je splnění docházky (alespoň 70%), aktivní účast na přednáškách a na seminární části předmětu, prezentace tematického příspěvku a průběžné plnění úkolů zadaných v systému Moodle.

Metody výuky

Výuka se uskuteční blokově na konci semestru. Bude rozdělena do tematických bloků pokrývajících soudobé Íránské dějiny po r. 1979 a jejich různorodé aspekty: vnitřní politický vývoj včetně jeho konfliktních stránek, vývoj íránské společnosti a její generační i strukturální proměny, vývoj na poli hospodářství a kultury, a v neposlední řadě i vztahy Íránu se zahraničím, tj. zeměmi regionu Blízkého východu a globálními politickými aktéry. Každý z tematických bloků bude uveden krátkým výkladem vyučujícího, po němž bude následovat seminární část. V rámci této části proběhne prezentace vybraného tematického příspěvku a následná moderovaná diskuse nad daným tématem.

Příspěvek, jehož prezentace je zároveň hlavní podmínkou složení zkoušky, by měl svojí formou odpovídat příspěvku přednesenému na vědecké konferenci nebo na jiném veřejném fóru. Seminární část předmětu bude částečně představovat simulaci takovéto konference či panelové debaty. Účastníci budou předem instruováni, jak takový příspěvek připravit a úspěšně prezentovat a budou jim předloženy otázky, které by měl zodpovědět.

Informace budou během semestru předávány prostřednictvím systému Moodle, v němž zároveň proběhne rozdělení témat prezentovaných příspěvků mezi jednotlivé účastníky a zadání dílčích úkolů, které budou součástí připravy na prezenční část výuky.

Požadavky ke zkoušce

Hlavním předpokladem složení zkoušky je kromě splnění dalších podmínek příprava kvalitního tematického příspěvku v rozsahu cca. 30 min. a jeho prezentace během blokové výuky na konci semestru. Účastníci semináře musí v předem stanoveném termínu odevzdat abstrakt svého příspěvku. Pro komunikaci během semestru a plnění přípravných úkolů je nutné se přihlásit do předmětu v systému Moodle.

Sylabus

  1. Ústavní politika a obecný rámec politického vývoje

    1. Ústavní politika po r. 1979: struktura státních institucí, teorie a praxe islámské vlády, volby, střídání vlád a parlamentů, personální změny na klíčových postech a jejich důsledky

    2. Chomejního „charismatická vláda“: Írán v l. 1979–1989, budování státních institucí a pilířů revoluční moci, ústavní politika po r. 1982; boj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli a mobilizace společnosti

    3. Politický vývoj po r. 1989, pragmatické, liberalizační a konzervativní tendence v íránské politice: Rafsandžáního „kabinet rekonstrukce“; hnutí 2. Chordádu a Chátamího vláda; Ahmadínedžád a dočasná konjunktura islámské levice; Rúháního vláda, politika statu quo a vyhlídky do budoucna

  2. Politický a sociální konflikt po r. 1979

    1. Disent, kritika státního zřízení a politických a sociálních poměrů po r. 1979: snahy o reformu shora; protestní hnutí zdola; íránská diaspora, exilová opozice a její vliv na situaci v zemi

    2. Bezpečnostní a represivní aparát Islámské republiky: struktura bezpečnostních složek, prostředky a techniky pacifikace domnělé i skutečné opozice proti režimu; porušování lidských práv a domácí i zahraniční odezvy na něj

    3. Postavení národnostních menšin a národnostní politika státu po r. 1979: Ázerové, Kurdové, Arabové a Balúčové a jejich vztah k „politickému tělu“ Íránské republiky

  3. Ekonomika a společnost

    1. Hospodářský vývoj po r. 1979: ropný sektor a další odvětví; zahraniční obchod; vývoj a dopady sankční politiky na ekonomiku země

    2. Elity a „ti ostatní“: elity Islámské republiky po r. 1979, jejich struktura a politický a ekonomický vliv; íránská společnost a její proměny, demografický vývoj, proměny sociální stratifikace, život v Íránu po r. 1979

    3. Kulturní revoluce a snahy o „islamizaci“ společnosti: státní politika kultury a vzdělávání; důsledky implementace islámských norem do státního zákonodárství a jejich vliv na svobodný rozvoj kultury, práva žen a postavení náboženských menšin

  4. Zahraničněpolitické vztahy

    1. Íránský jaderný program a zahraniční odezvy na něj: historie íránského jaderného programu; eskalace zahraničněpolitického konfliktu kvůli podezření z probíhajícího vývoje jaderných zbraní; vyjednání a podpis JCPOA; odstoupení americké administrativy v r. 2018 a snahy o obnovení sankčního režimu

    2. „Proxies“ a „vývoz revoluce“ – podpora nestátních politických aktérů a snahy o ovlivnění politického vývoje v dalších zemích Blízkého východu a v celé oblasti v l. 1979–2019

    3. Vztahy Islámské republiky s hlavními globálními politickými aktéry a jejich proměny: USA, Evropská unie, Rusko a Čína; postavení země v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací;

  5. Kultura a média

    1. Tisk a média v Islámské republice: státní politika médií, forma, obsah a prostředky šíření státní propagandy; „reformní tisk“, snahy o rozvoj nezávislé žurnalistiky a jeho limity; formy a techniky státní cenzury; nová média a jejich vliv na situaci v zemi

    2. Íránská kinematografie po r. 1979: zobrazení íránské společnosti ve filmové tvorbě a vliv sociálních a politických podmínek na filmovou tvorbu; cenzura vizuálních médií