V rámci přednášek se studenti v obecné rovině seznámí s charakterem instituce muzejní povahy. Pozornost je soustředěna na její organizaci, přičemž důraz je kladen na správu sbírek umělecké povahy. Představíme si základní právní a metodické předpisy, vyplývající ze zákona, kterými se kurátor při správě sbírky musí řídit. Vysvětlíme si, co obnáší sbírkotvorná činnost, jaký význam má centrální evidence sbírek (CES), jak postupovat při evidenci sbírkových předmětů (připomenut bude systém katalogizace sbírkových předmětů – program Bach/Demus) a proč je nutné provádět inventarizace sbírkových předmětů, včetně vyřazování předmětů ze sbírky; ukážeme si jak vypadá vypracování návrhů na konzervování a restaurování uměleckých děl (projekt ISO) a jak probíhá digitalizace sbírkových předmětů (e-sbírky, projekt Athena). Přiblížíme si rovněž problematiku agendy spjatou se zápůjčkami a výpůjčkami sbírkových předmětů, stejně tak i problematiku vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Tyto teoretické (administrativní) poznatky se studenti pokusí „prakticky“ aplikovat v rámci simulovaných příkladů muzejních institucí s využitím předepsaných formulářů MK. Se vzdělávací funkcí muzea souvisí prezentace muzejních sbírek veřejnosti formou výstav, doprovodných programů a publikací. Studenti se proto pokusí vypracovat vlastní návrh výstavního projektu (libreto, scénář), v jehož rámci se zamyslí nad otázkou práce s exponátem ve výstavním prostoru z hlediska obsahové, formální, bezpečnostní aj. Prostřednictvím návštěv vybraných institucí a konzultací s jejich kurátory bude studentům přiblížena práce muzejního pracovníka zejména v umělecko-historické sbírce.