Úkolem předmětu historická geografie je seznámit studenty se základní problematikou historické geografie jako transdisciplinárního oboru (předmět, metody, struktura oboru, literatura), s přehledem historické geografie českých zemí (historická geografie fyzická, sídel a obyvatelstva, hospodářská, politická, kulturní) a s využitím historickogeografického pohledu v historické práci. Pozornost bude věnována kartografické metodě, práci s kartografickými prameny a rovněž otázkám názvosloví.

Přednáška pro studenty navazujícího magisterského studia archivnictví se člení do dvou velkých oddílů: první je věnován historické kartografii 16.–20. století, druhý pak problematice historických zeměpisných názvů území a míst ve Střední Evropě v kontextu jejich historického vývoje. Přednášky doplňují exkurze do významných mapových sbírek.

Smyslem předmětu je podat ucelený přehled vývoje státní správy v období raného novověku. Těžiště leží ve zdůraznění hlavních trendů: byrokratizace, centralizace a postupného odbourávání právní a správní roztříštěnosti. Posluchačům se postupně představí jednotlivé obory a oblasti správy státní, zemské a tzv. „zvláštních správ“ (tj. církevní, městské a patrimoniální), a to s důrazem na jejich postupně rostoucí provázanost a instanční vztahy. Zvláštní výklady jsou věnovány problematice vztahu dvora a státní správy, vzniku profesionální byrokracie a také komparacím s jinými zeměmi v rámci habsburské monarchie.

Smyslem předmětu je podat ucelený přehled o různých typech pramenů období raného novověku, zejména o písemných pramenech neúřední provenience. Pozornost je věnována klasifikaci pramenů, shrnujícím přehledům a bibliografickým pomůckám, u jednotlivých typů pak zejména dobovým okolnostem vzniku a účelu pramene, jeho struktuře a obsahu, využitelnosti pro historický výzkum a dosavadní literatuře a edicím.